Komentář: Ani lyžování neujede ekománii aneb Čichám, čichám fluorovinu

Petr Paseka Petr Paseka
30. 1. 2020 8:34
"Používání fluorových vosků, které, jak bylo prokázáno, mají nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví, bylo pro sezonu 2020/2021 zakázáno pro všechny disciplíny." Tak praví oficiální vyjádření Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Bafuňáři se poplácají po ramenou, veřejnost zatleská. Jasně, pokud fluor škodí, zakažme ho. Zdá se to logické. Ale je to především alibistické. Proč?
Příprava závodních lyží se stává ožehavým tématem.
Příprava závodních lyží se stává ožehavým tématem. | Foto: Czech-Ski/Bóša

Jak je patrné, argumenty pro zákaz fluorových vosků jsou dva.

Jedním je jejich negativní dopad na životní prostředí. Mezinárodní lyžařská federace, která zahrnuje běžecké lyžování, severskou kombinaci, skoky na lyžích, sjezdové lyžování, snowboarding a freestylové disciplíny na lyžích i snowboardu, se tak obává o přírodu, že zakáže vosky s obsahem fluoru.

Jenže…

Shrnutí výše popsaných sportovních disciplín a svazů, které je zaštiťují, do pár brutálně obecných bodů, by vypadalo asi takto: Tisícovka lidí přijede či přiletí na dané místo, které je pokryto stovkami tun technického sněhu, zhruba týden tam jezdí na snowboardech nebo lyžích, kterých má každý sportovec dejme tomu dvacet, a pak popojede či popoletí na jiné místo na Zemi a proces zopakuje. Za zimu zhruba desetkrát.

No a protože se sport stále víc profesionalizuje, většina zimních atletů za sněhem létá i přes léto, aby nevypadla ze cviku. Třeba na Nový Zéland.

Aby bylo jasno: nebojuju za fluor, ale nesnáším ohánění se ekologií v souvislosti s něčím, co je, ekologickou optikou bráno, mnohem větší katastrofou.

Nebojuju ani proti profesionálnímu sportu. Naopak. Jsem jeho velkým fanouškem.

Jen chci, abychom přestali být alibisté. Přiznejme si, že profesionální sport je ekologické neštěstí, které jsme se výměnou za ten fanouškovský zážitek, emoce, adrenalin a napětí rozhodli tolerovat.

Co se týče druhého argumentu, a sice negativního dopadu na zdraví, nemám námitek. Předpokládám, že v sázce je zejména zdraví servismanů. Ti se sice při úpravě lyží brání ochrannými maskami, ale ani ty je v malých servisních buňkách či kamionech, kde tráví tisíce hodin, zcela neochrání.

Pokud by zákaz zachránil zdraví byť jen jednomu z nich, dává smysl. Otázkou ale zůstává, zda pro ně větší nebezpečí než fluor neznamenají prachové částečky, jejichž vdechování zákaz stejně neovlivní, a zda nová generace "zelených" vosků bude ke zdraví šetrnější.

Bohulibý záměr, aspoň tak se tedy chystaná změna prezentuje, je ale také podhoubím pro vznik další oblasti, která dává prostor podvádění. FIS ujišťuje, že její tým odborníků spolu se specialisty na výrobu vosků a chemiky najde způsob, jak dodržování zákazu kontrolovat.

"Budeme souběžně používat čtyři různé techniky. Mimo jiné zhodnotíme, zda by bylo možné pro vyhledávání fluorových přípravků používat psy," říká Lisa Skedungová ze švédského výzkumného institutu, který s lyžařskou federací spolupracuje.

Suma sumárum. Říkám ANO, braňme planetu, chovejme se ekologicky zodpovědně, přemýšlejme o tom, zda se věci nedají dělat jinak, šetrněji. Ale NE, nezneužívejme ekologii k marketingu a vylepšení mediálního obrazu.

Tyhle hry možná zaznamená veřejnost, Země ale nikoliv.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
Další zprávy