Oberstdorf - Jeden z nejlepších závodů v kariéře má za sebou třiadvacetiletý český běžec na lyžích Martin Jakš. Poprvé se dostal v distančním závodu Světového poháru na stupně vítězů, ba co víc, vůbec poprvé byl na takové trati v elitní desítce.
Výjimkou jsou pouze štafetové závody a prolog finále Světového poháru v Bormiu 2008, kde byl rovněž bronzový.
V pondělí Jakš v Oberstdorfu ve skiatlonu na 2x10 kilometrů ukázal, že po loňské nepovedené sezoně plné nemocí a zranění je možná v životní formě. I přes pád krátce před výměnou lyží se dokázal udržet ve špičce a v cíli ve fotofiniši vydřel stupně vítězů. "Co se týče pocitů a výsledku, tak to byl rozhodně jeden z nejlepších závodů v kariéře," prohlásil Jakš.
Čtěte také:
Český den ve skiatlonu. Jakš dojel třetí, Bauer pátý
Jakš a Nývltová skončili ve čtvrtfinále, Bauer neuspěl
Mistr světa do 23 let a dvojnásobný juniorský medailista z MS čekal na takový závod dlouho. "Konečně se cítím super, bylo to dobré a je to hodně příjemné," popisoval své pocity, byť emoce v sobě spíš schovával. "Ještě není konec, je třeba se soustředit a připravit na zbytek Tour. Ale je pravda, že po loňsku to je pro mě velká psychická vzpruha," připomněl bronzový olympijský medailista ze štafety loňské patálie.
Při pádu moc neztratil
Jakšovi se přitom poslední dvě etapy přilepila na lyže smůla: spadl totiž v nedělním sprintu i v pondělní etapě krátce před přezouváním. "Byly tam čtyři stopy, někdo přejížděl a spadl a pak to tam popadalo," řekl ke kritické chvíli Jakš. Sám si ze stopy vystoupil, aby všechny objel, ale Němec Jens Filbrich mu spadl přímo pod nohy. "Naštěstí to bylo na rovině, ve sjezdu bych asi ztratil víc," dodal.
Když ležel na zemi, jen se prý hořce pousmál, ani v duchu nenadával. "Říkal jsem si, co si o mně budou lidi myslet, že snad neumím lyžovat," podotkl s úsměvem. Doneslo se k němu i to, že televizemi proběhl sestřih jeho několikerých škobrtnutí a pádu v nedělním sprintu. "Fakt dobrý," utrousil. "Přitom ten sprint se mi povedl a nakopl mě k lepším výkonům," prohlásil.
Tentokrát podle něj pád neznamenal žádnou ztrátu ani zbytečné plýtvání silami. "Nějaká ztráta sice byla, ale naštěstí se mi to podařilo dojet. Skoro si myslím, že to nemělo vliv, pak se totiž jelo v klidu a pohodě," vysvětlil. V závěru si vybudoval dobrou pozici pro sprint, ale na lepší umístění neměl. "Když za to vzali do kopce, já jsem nestíhal. A nestíhal bych, ani kdybych nespadl," ujistil.
Třebaže je v elitní desítce průběžného pořadí prestižního závodu, své plány dokončit Tour de Ski do patnáctky nepřehodnotil. "Samozřejmě bych chtěl v desítce zůstat, ale ještě jsou před námi dlouhé závody a může se stát cokoliv," upozornil jedenáctý muž z konečného pořadí Tour před dvěma lety. "Chci být pořád do patnáctky, spíš nepočítám, že bych tu desítku udržel. Ale budu bojovat, rozhodně to nedám zadarmo," slíbil.
Ve středu může nabrat síly, neboť na programu je den volna. "Únava se sčítá, ale když se podaří takový dobrý závod, hned se regeneruje lépe a člověk má hned lepší pocit," usmíval se. Naordinuje si pouze masáž, případně nějaký lehký regenerační trénink. "Jen doufám, že ta forma a síly vydrží," dodal.
