Praha – Když organizátoři španělské Vuelty prezentovali loňskou trasu, mluvilo se o ní jako o nejtěžší v historii. Jenže jaký příměr hledat při pohledu na letošní profil?

Nač se teda mohou cyklisté i fanoušci těšit při letošním 67. ročníku třetího ze závodů cyklistické Grand Tour (vedle Giro d´Italia a Tour de France)? To se vám pokusí poodhalit následující řádky.

Hory, hory, hory a zase hory

Letošní Vuelta bude pro závodníky těžko představitelnou dřinou. Pomineme-li fakt, že se jede na konci sezóny, kdy už má většina závodníků v nohou padesát a více závodních dní, je tu její extrémní profil.

Žádný rozjezdový týden. Ne, nic takového. Týmová časovka v ulicích Pamplony, první etapa, která vyvede peloton z baskického měata a v pondělí už pěkně hurá do hor!

Celkem deset z jednadvaceti etap má dojezd na kopci, či spíše hoře (oproti třem na Tour), kromě dojezdu v Madridu vede zbytek z 3360 kilometrů 67. ročníku závodu severem Španělska. Zatímco „Stará dáma“ se rozhodovala ve více jak 100 kilometrech individuální časovky, zde bude kromě týmové na úvod (16 kilometrů) už pouze jedna individuální.

Také proto většina z týmů nepřivezla do Španělska klasické časovkáře specialisty či spurtéry. Většina z nich by totiž měla problémy dokončit už vůbec první týden závodu.

Kdo jej přežije a poté i extrémně tvrdý druhý týden, čeká ho „velké finále“. Před dojezdem do Madridu vyvrcholí Vuelta ďábelským dojezdem na Bola del Mundo. Jestliže je Alto de Angliru označován za nejtěžší stoupání světa (letos v itineráři není), pak Bola del Mundo příliš neztrácí.

„Extrémní,“ shodují se i největší favorité závodu. Bola del Mundo je sice o dva kilometry kratší nez Angliru, v převýšení si s ním ale v ničem nezadá. Po začátku stoupání ve zhruba 1300 metrech nad mořem má sice první polovina z celkových dvanácti kilometrů sklon „jen“ okolo 7 procent, na 8. kilometru ale začne stěna, který vyvrcholí těsně před cílem 23procentní rampou.

To vše po více jak třech tisících kilometrů za tři týdny. Ne nadarmo získal tento vrchol punc nejtěžšího stoupání ročníku.

Fakta, že se Vuelta po 18 letech vrátila zpět do Pamplony a po 13 letech také do katalánské Barcelony (dojezd bude u olympijského stadionu v přímořské metropoli), si tak podle všeho sami jezdci užijí jen stěží.

Letošní Vuelta tak slibuje pořádně napínavou a především těžko předvídatelnou podívanou, což je právě to, nač organizátoři spoléhají. Španělské klání bývá vždy ve stínu Gira a Tour de France, tentokrát však udělali vše proto, aby alespoň pro tentokrát ze stínů větších „sourozenců“ vystoupili.

Boj favoritů – Contadora budou prohánět především Froome, Cobo, Rodriguez a Valverde

„Pokud bych měl jmenovat největšího favorita, tak Chrise Frooma, už na Tour ukázal, že je momentálně v horách nejsilnější,“ naznačil i sám Contador, kdo přijel na Vueltu coby největší hvězda.

Sedmadvacetiletý Brit poslední dva roky jezdí ve stínu Bradleyho Wigginse, přestože loni na Vueltě i letos na Tour dokazoval, že by si zasloužil i pozici lídra. Oproti strojovému Wigginsovi, který dominuje především v časovkách, předvádí Froome dynamickou cyklistiku, podobnou právě jezdcům jako je Contador nebo Andy Schleck.

„Je to moje životní šance,“ tuší před startem Vuelty i druhý muž Tour a třetí v olympijské časovce. „Tři týdny jsem odpočíval, cítím se skvěle, nohy poslouchají. Moc se těším na souboje s Albertem, v top formě jsme se ještě nepotkali,“ dodal rodák z keňského Nairobi.

Kromě Contadora s Froomem patří do party spolufavoritů závodu především domácí trojlístek Juanjo Cobo, Alejandro Valverde a Joaquín Rodríguez. První dva domácí závod Grand Tour již vyhráli, lídr ruské Kaťuše je už několik let považován za korunního prince Vuelty.

Své ambice ale nikdy naplnit nedokázal, především kvůli slabší časovce. Na té ale letos na jaře zapracoval, navíc 39 kilometrů individuální jízdy proti chronometru by jeho touhu po celkovém triumfu rozhodně potopit nemělo.

To Cobo, který obhajuje loňské vítězství, strádá. Ne, že by mu snad vadilo, že větší pozornost médií si užívají Contador s Froomem, na přelomu měsíce ale zastavil na deset dnů přípravu kvůli trhání zubu moudrosti.

„V minulosti jsem prodělal operaci ledvin, myslel jsem, že nic bolestivějšího už zažít nemohu. Spletl jsem se,“ řekl jednatřicetiletý excelentní vrchař. „Samozřejmě chci obhájit triumf, ale necítím jsem na startu moc dobře,“ dodal Cobo, jehož síla by mohla tkvít v týmové spolupráci s Valverdem, šampiónem Vuelty zpřed tří let.

Na startu i dva čeští cyklisté

Nejlepší český cyklista současnosti Roman Kreuziger sice nakonec Vueltu ze svého programu na závěr sezóny vyřadil, přesto na třetí Grand Tour roku bude mít česká cyklistika dvojí zastoupení stejně jako na Giru (Kreuziger, Bárta).

V dresu Omegy Pharma – Quick Step se totiž představí zkušený časovkářský specialista František Raboň (28) a „zelenáč“ na třítýdenních podnicích Zdeněk Štybar (26). Oba kamarádi a spolunocležníci mají podobné cíle – zkusit se zapojit do úniku a vyhrát některou z etap.

„Cítím, jako bych šel do války a slibuji, že budu pálit co nejvíc, abych řekl,“ napsal mladší z českého dua na svém twitterovém účtu. Raboň, který je na své již sedmé Grand Tour, má navíc nejvyšší ambice i v individuální časovce, která je na programu 29. srpna.

Pro oba je Vuelta podle všeho i přípravou na zářijové mistrovství světa, kam bude moct letos vyslal Česká republika až sedm jezdců, čímž se vyrovná největším cyklistickým velmocím.