Nové Město na Moravě - Před mistrovstvím světa v Novém Městě na Moravě si nevěřila. Mluvila o tom, že jí odešla běžecká forma a že si nedělá naděje, že by mohla dělat naděje na medailové příčky.

A i když ani v bronzové smíšené štafetě svůj běžecký výkon kladně, po sobotním sprintu nejlepší česká biatlonistka sezony Gabriela Soukalová otočila.

"Nevěřila bych, že mi to tak půjde"

Svůj běh si po závodě pochvalovala a nebýt jedné chyby na střelnici, místo konečné čtrnácté příčky by atakovala nejlepší pětku závodu.

"S výsledkem jsem spokojená moc, kdyby mi někdo řekl, že budu do dvacítky, těžko bych mu věřila. V předchozím závodě to bylo běžecky utrpení, ale teď to bylo dobrý. Každej běžeckej výsledek mi hrozně pomůže, nakopne mě," řekla novinářům v cíli třiadvacetiletá závodnice z Jablonce.

Po viróze během Vánoc ztratila svou dřívější běžeckou formu, díky níž v prosinci na SP ve slovinské Pokljuce obsadila první, druhé a třetí místo. Sebevědomí jí však nalil zpět zisk bronzových medailí ze štafety.

"Už jsem dnes žádnou povinnost udělat výsledek necítila a jelo se mi lehčeji. Snad se bude běh ještě lepšit a doufám, že s Verčou (Vítkovou) ukážeme, že se to dá ještě zlepšit. Ta pětka není tak daleko, dá se o ní bojovat," přiznala Soukalová.

"Měla jsem pocit, že jedu o zlato"

Hodně jí pomohli také fanoušci, kterých se v sobotu kolem trati sešlo 21 tisíc. 

"Nahoře na kopci byl takovej kotel, že jsem úplně zapomněla, že mě bolí nohy. Diváci nás zase hnali. Bylo to něco úžasnýho. Fandili tak, že jsme měly pocit, že jedeme o zlato," žasla nad podporou fanoušků.

Nemrzela ji příliš ani jedna chyba na střelnici, kvůli níž vypadla z elitní desítky.

"Hodně lidí se mě ptalo, jestli mě to mrzí, ale mohlo to být ještě mnohem horší. Já si vždycky říkám, že to bude všechno hodně špatný. A když se to podaří líp, jsem šťastná. A když se to nepovede, líp se mi s tím srovnává," dodala Soukalová, která vyjede do nedělní stíhačky se ztrátou 57 sekund na vítězku sprintu Olenu Pidhrušnou z Ukrajiny.

Vítková: Stíhačka je můj závod

Ještě o šest sekund dříve vyrazí do nedělního závodu Veronika Vítková, která ve sprintu ani jednou na střelnici nechybovala a skončila desátá. Od třetí Ukrajinky Vity Semerenkové ji pak dělí 28 sekund.

A jak sama přiznala, kontaktní závody jako stíhačka nebo štafetový závod ji motivuje ještě víc.

"Mám obecně ráda kontaktní závody, takže to je vlastně můj závod. Je to střeleckej závod, a když se povede střelba, dá se posouvat dopředu," uvedla čtyřiadvacetiletá rodačka z Jilemnice.

"Teď jsem si splnila desítku, co jsem si říkala před mistrovstvím, že je můj individuální cíl, takže když budu do šestýho místa, tak budu velmi spokojená," dodala.

"Sebevědomí vám medaile dodává"

Po Novém roce skončila na SP v německém Oberhofu ve stíhačce druhá, což je její nejlepší výsledek ve Světovém poháru v kariéře. I proto věří, že má šanci na vylepšení výsledku ze sprintu, musí však znovu dobře zastřílet.

"Jsem ráda, že jsem to dneska dokázala podržet na střelnici a že jsem dokázala dát dvě nuly, co dávám normálně na tréninku. Řekla jsem si, že to umím, že dokážu dávat nuly a pohlídala jsem si vítr," přiznala Vítková, která ve čtvrteční smíšené štafetě terč minula třikrát.

Bronzová medaile ji však dodala sebevědomí stejně jako Soukalové.

"Jsem v pohodě, ale jestli mi to vydrží celý šampionát, to nevím. Křídla úplně medaile nedodává, ale sebevědomí ano," dodala s tím, že se na medaili dívá den co den, protože si ji vystavila na okno hotelového pokoje.