Praha - Byla to spektakulární podívaná. Téměř osm hodin špičkového ženského tenisu v podání českých a ruských hvězd. Nedělní vyvrcholení letošního Fed Cupu přineslo úžasné drama s dobrým koncem pro domácí Češky. Jak taky jinak. Tým nehrajícího kapitána Petra Pály se do finále dostal počtvrté během posledních pěti let a počtvrté také triumfoval.
Nedělní program byl na obrazovkách České televize jasně nejsledovanější sportovní událostí od květnového světového šampionátu v hokeji. Kvůli šokujícímu pařížskému teroru přísněji hlídaná O2 arena praskala ve švech.
Atmosféra byla elektrizující a třeba o souboji týmových jedniček Kvitové a Šarapovové hned několik renomovaných odborníků prohlásilo, že se jednalo o jeden z nejkvalitnějších duelů celé sezony.
Přežitek? Tahle soutěž má duši
Praha viděla dokonalou reklamu na tenis. A pořadatelé Fed Cupu si opět mohli mnout ruce. Tradiční soutěž, která se hraje už dlouhých třiapadesát let, je totiž často podceňovaná, opomíjená, braná za jakýsi přežitek. Jenže má něco, co nové turnaje, které se rodí jako houby po dešti zejména na marketingově extrémně zajímavé asijské půdě, prostě nemají. Duši.
Však to také šéf České sportovní Miroslav Černošek prohlásil jasně. "Jsem rád, že naše holky mají reprezentaci jako prioritu. Myslím si, že prostě pochopily, že vyhrát něco za svou zem je mnohem lepší, významnější, než uspět na nějakém turnaji v Číně."
Nebylo divu, že nadšený z jedinečné tenisové akce byl rovněž nový prezident Mezinárodní tenisové federace ITF Američan David Haggerty. "Tady v Praze můžete vidět, jak dobré tyhle týmové akce jsou. Češi dělají v podpoře těchhle soutěží hrozně moc práce. Pro nás všechny by měli být vzorem," nešetřil funkcionář zaslouženou chválou.
Touha pokaždé reprezentovat
Všechna pozitiva nevídaného fedcupového příběhu vycházejí z přístupu českých tenistek. Z jejich obdivuhodné touhy reprezentovat prakticky za každých okolností.
Češky nejdou s davem, mají svůj vlastní alternativní názor, vlastní pohled na celý tenisový kolotoč.
V době, kdy se každá tenisová hvězda, ať už mužská nebo ženská, soustředí zejména na sólovou kariéru a Fed Cup či Davis Cup častěji vynechává, než se ho účastní, působí české hráčky jako zjevení.
Petr Pála má k dispozici vynikající partu. Stokrát omleté téma už nemá cenu dál rozmazávat. Není to klišé, u českého týmu je to prostě fakt. Spolupráce a kamarádství dvou největších hvězd Petry Kvitové a Lucie Šafářové má navíc velkou vnitřní sílu a moc.
Moc nabalovat na sebe další tenistky, lákat je, aby se k tomu úspěchy provázenému a dobrou náladou zastřešenému fenoménu připojily. Tým není uzavřený, separovaný, přijímá do svého středu vroucně kohokoli, koho kapitán a velmi férový dirigent českého ansánblu nominuje.
Grandslamy a žebříčky nejsou všechno
Karolína Plíšková, hrdinka posledního finále, je toho dokonalým příkladem. Ještě loni vycházející hvězda českého tenisu po svých prvních úspěších v jednom z rozhovorů deklarovala, že své krajanky nesleduje a příliš ji nezajímá, jak si vedou. O Kvitové řekla, že se jen pozdraví, ale moc spolu nemluví.
O rok později je rodačka z Loun pevnou součástí vítězné české party. Stejně jako další tenistky, Barbora Strýcová, Lucie Hradecká, Denisa Allertová, Tereza Smitková a další. Skutečným pokladem tohohle týmu je přátelství a teamgeist, když si vypomůžeme zavedeným německým výrazem.
Češky jasně ukazují celému světu: Grandslamy a žebříčky nejsou všechno. Existuje totiž něco speciálního, co máme zatím jen my. Vy ostatní nám to můžete jen závidět, nebo se pokusit nás napodobit. Stojí to za to.
