Praha - Dosud byl pro fanouškovskou veřejnost známý jen jako přítel Petry Kvitové, k níž se podle informací deníku Blesk měl vrátit po dubnovém rozchodu wimbledonské vítězky s dvojnásobným vítězem Davis Cupu Radkem Štěpánkem.
Jenže devatenáctiletá naděje českého tenisu Adam Pavlásek, který byl před týdnem v žebříčku ATP až ve čtvrté stovce, se už minulý týden na UniCredit Open v Prostějově dočkal ve čtvrtfinále skalpu turnajové dvojky a tehdy 52. muže světového žebříčku Lukáše Rosola.
Semifinálová účast katapultovala rodáka z Bílovce, tedy stejného města, jakým je i rodiště o pět let starší Kvitové, v žebříčku hned o 62 míst výše. Navíc na probíhajícím Prague Open na kurtech pražské Sparty si zahraje ve středu o postup do čtvrtfinále, a pokud by uspěl, poskočil by žebříčkem ještě výš.
"V Prostějově jsem hrál skvěle a já doufám, že v tom tady na Spartě budu pokračovat. Půjdu kolo po kole a třeba mi to vyjde až na semifinále," uvedl Pavlásek po úterní výhře v 1. kole turnaje nad svým krajanem Janem Mertlem (6:3 a 7:6).
Adame, jak byste zhodnotil dnešní zápas, v němž se vedení přelévalo jako na houpačce?
Musím říct, že jsem to zvládl docela dobře, nebyl to vůbec snadný zápas, soupeř byl velmi dobrý, ale hlavní je, že jsem vyhrál. Měl jsem set nahoru a brejk k tomu, jenže v tenisu nemáte nikdy nic dopředu dané, Honza začal hrát dobře a zápas se vyrovnal, takže proto došlo až k tomu tie-breaku.
Navíc po vypadnutí obhájce titulu Kazacha Nedovjesova chybí ve vaší čtvrtině pavouka nasazený hráč, takže se zdá být vaše cesta do semifinále i zde reálná. Co na to říkáte?
No, otevřené to je, ale zítra hraju s Číňanem (Ze Žangem), který tu vyřadil Španěla Baenu, takže to nebude vůbec jednoduché. Každopádně i na něho si věřím.
Pomoct by vám měla zkušenost z minulého týdne, kdy jste rovněž porazil tři výše nasazené hráče, včetně hráče první stovky Američana Bradleyho Klahna a Lukáše Rosola?
Jsem moc rád, že jsem doma vyhrál tři těžká utkání. A výhra nad Lukášem? Pro mě to je velký skalp, ten největší, co jsem kdy získal. Nabírám zkušenosti potřebné do tenisového života a doufám, že mě to posune dál.
V Prostějově jste ale nemusel čelit více než třicetistupňovému vedru, které tady v Praze panuje. Jak se s ním srovnáváte?
Určitě takové vedro není pro žádného hráče to pravé ořechové, ale pořád je to lepší, než kdyby třeba celý den pršelo.
Zdá se, že vám domácí prostředí svědčí. Jaké to je hrát před zaplněnou tribunou?
Vždycky je výborné, když můžete hrát v Česku. Máte to blízko, nemusíte nijak daleko cestovat, máme tady hodně fanoušků, což je pro každého hráče příjemné.
