Boj o letenky do Tokia začal 1. září a skončí 15. června 2020. Co vás ještě čeká do konce tohoto roku?
Schweiner: Zítra odlétáme do Číny, v Šanghaji a potom v Las Vegas nás čekají poslední dva letošní turnaje, jejichž výsledky se budou započítávat do olympijské kvalifikace. Údajně by neměly být tak kvalitně obsazené, takže bychom v nich rádi skončili v první desítce a získali důležité body. V listopadu pak budeme mít volno a v prosinci nás v Římě už čeká příprava na příští sezonu. Ta začíná prvními turnaji hned v lednu.
Letošní sezona už pomalu končí. Jak byste ji hodnotili?
Perušič: Byla vydařená, podávali jsme v ní zase o něco vyrovnanější výkony než loni. Nejvíc si ceníme devátého místa na turnaji v Brazilii, páté příčky na vystoupení v Číně a v Polsku a čtvrté pozice na domácím turnaji v Ostravě. Cítíme, že jdeme správnou cestou.
Vaším trenérem je Ital Andrea Tomatis. V čem vám nejvíc pomáhá?
Schweiner: Přes deset let sbíral zkušenosti ve Světové tour, takže volejbalu rozumí, umí o něm věcně přemýšlet a vidíme v něm klíč k našemu výkonnostnímu růstu.
A jak se s ním domlouváte?
Perušič: Vzájemná komunikace probíhá v češtině, italštině a s pomocí kondičního trenéra v angličtině. Všichni se snažíme, abychom se o všem domluvili, což se nám daří. Andrea už se naučil několik českých slovíček a my zase italských. (smích)
Účast na turnajích po celém světě je ekonomicky náročná. Neobáváte se finančních limitů?
Perušič: Potřebné finanční podmínky by nám měla zajistit spolupráce s agenturou SportFin, za kterou stojí bývalí reprezentanti Martin Lébl a Jakub Novotný. Budeme se tak moci soustředit na dokonalou přípravu, aniž bychom ji museli omezovat, nebo dokonce rušit účast na některých důležitých turnajích.
Na nesnadné cestě do Tokia bude hrát nemalou roli také psychika. Jak se s ní poperete?
Schweiner: Tlak už na nás je, ale moc ho nevnímáme. Hrajeme spolu tři roky a už jsme na světové scéně lecos zažili, takž nepůjde v tomto směru o nějakou novinku. Naším hnacím motorem je obrovská motivace. Pro účast na olympiádě uděláme maximum.
Jak bude váš příští rok vypadat?
Perušič: Čeká nás patnáct až dvacet turnajů a v našich představách je bodovat v těch nejdůležitějších, čili se čtyřmi a pěti hvězdičkami i na mistrovství světa. Letos jsme se přesvědčili, že když se dobře připravíme, tak jsme schopni vybojovat vyrovnané zápasy i s těmi nejlepšími. Světová špička je hodně široká, ale když se nám podaří navázat na letošní vydařenou sezonu, tak věřím, že cestu do Tokia najdeme.
Davide, jak vaši přípravu ovlivňuje studium na Vysoké škole ekonomické?
Schweiner: Abych dokončil bakalářské studium, tak jsem musel vynechat především mistrovství republiky. Budu studovat dál, ale teď se chci plně soustředit na volejbal a knížkám či skriptům hodlám věnovat méně času.
