reklama
 
 

Nechci být za oběť, mám teď větší chuť, říká Bonnerová. Na rozpad páru Kiki a Maki doplatila nejvíc

21. 6. 2018
Beachvolejbalistka Martina Bonnerová hraje už třetím rokem po boku zkušené Šárky Nakládalové. Rozchod s bývalou parťačkou Barborou Hermannovou z roku 2015 hodila za hlavu a ještě více se do dřiny v písku zakousla. V těchto dnech bojuje na turnaji v Ostravě a hned ve skupině se utkala se světovou extratřídou.

Ostrava - Když se před třemi lety v červenci rozešly Kristýna Kolocová a Markéta Sluková, tedy populární Kiki a Maki, a Barbora Hermannová odešla ke druhé jmenované hráčce od Martiny Bonnerové, mluvilo se o rozpadu dvou nejlepších českých párů. O krachu koncepce pro olympiádu v Riu de Janeiro.

Jenže Sluková a Hermannová si nakonec v Brazílii zahrály a v témže roce braly na mistrovství Evropy stříbro. Kolocovou doplnila Michala Kvapilová a tento nový pár se radoval ze druhého místa na evropském šampionátu o rok později. Jen Bonnerová zůstala tak trochu na ocet.

Cítila se podvedená, hledala novou parťačku a také chuť postavit se výzvě. Oporu našla v Šárce Nakládalové, dvaatřicetileté blokařce, se kterou letos vyhrála republikové mistrovství v hale a Český pohár.

Na turnaji Světového okruhu v Dolní oblasti Vítkovice startují Bonnerová s Nakládalovou na divokou kartu a na úvod skupiny podlehly světovým jedničkám z Německa 0:2. Svým výkonem však rozhodně nezklamaly.

Po rozchodu s Barborou Hermannovou před třemi lety jste dlouho hledala novou parťačku. Pomýšlela jste na konec v beachvolejbalu?

To ani ne. Spíš jsem dostala naopak větší chuť to zkusit s někým jiným, zkrátka vyzkoušet zase něco nového.

Jak vám v těžkém období a při hledání pomohli rodiče?

Rodiče jsou moje největší podpora, fandí mi všude a jsou i tady. Vždycky mi se vším pomáhají a také oni se snažili najít mi novou spoluhráčku.

Váš rozchod s Hermannovou a rozpad páru Sluková, Kolocová byl vnímán jako zničení dvou nejlepších českých dvojic, ale teď mají všechny tři hráčky stříbro z ME. Vnímáte, že jste z toho vyšla nejhůře vy?

To je možné, ale snažím se to brát jinak, nechci ze sebe dělat oběť. Našla jsem si novou spoluhráčku a snažím se koukat dopředu. Ne na to, kde bych bývala mohla být. Soustředím se sama na sebe, ne na ostatní.

Zůstal váš vztah s Bárou Hermannovou i po třech letech chladný?

Pozdravíme se, to ano. Ale nijak extra se spolu nebavíme.

Dvě sezony už hrajete se Šárkou Nakládalovou, ještě předtím jste zkoušela spolupráci s mladšími Pluharovou a Dostálovou. Cítíte, že právě se Šárkou byste nyní mohly vytvořit ustálenou dvojici?

S Terkou Pluharovou jsem hrála jen jednu světovku, je to spíš polařka než blokařka, ale z juniorek je asi nejtalentovanější. U ostatních holek mi přijde, že ještě na dospělou soutěž nemají, potřebují rok nebo dva.

V Ostravě jste v prvním zápase vyzvaly světové jedničky z Německa, Chantal Laboureurovou a Julii Sudeovou, a v obou sadách jste nasbíraly 16 bodů. Co vám chybělo, abyste favoritky ještě více potrápily?

Nemohly jsme se dostat přes blok, Sudeová tam byla opravdu dobře. Příště budeme muset hrát výše přes blok a jít do toho odvážněji.

S čím jste do Ostravy přijely? Na jaký výsledek pomýšlíte?

První cíl je určitě postup ze skupiny, k tomu ale budeme potřebovat ve druhém zápase zvítězit. Rozhodně budeme muset předvést lepší výkon.

Na divokou kartu startujete v Ostravě a v červenci nastoupíte stejně i na mistrovství Evropy v Nizozemsku. S jakými cíli?

Jsme moc rády, že nás tam pozvali. Co se týče cílů, ještě jsme neměli moc času to probrat, ale tím základním bude určitě postup ze skupiny.

Hrát budete v Apeldoornu a v roce 2012 jste skončila pátá na ME v jiném nizozemském městě Haagu. Jak na to vzpomínáte?

To jsou samozřejmě moc pěkné vzpomínky. Pokusíme se překvapit a třeba to zopakovat. Byl to tehdy jeden z mých nejúspěšnějších turnajů.

Šárka Nakládalová naznačovala, že v 32 letech jde sezonu po sezoně, ale příliš dopředu se nedívá. Je pro vás metou olympiáda v Tokiu 2020?

Dostanou se tam dva týmy z České republiky a ty jsou momentálně docela jasné. Ale nikdy nevíte, co se může stát, může přijít zranění nebo něco. My jsme ready. (úsměv)

Ve světovém žebříčku jste sice až třetím českým párem, ale halový šampionát i Český pohár v Praze jste ovládly. Dodaly vám ty výhry sebevědomí a víru, že se můžete s nejlepšími dvěma měřit?

Určitě, dokázaly jsme si, že na to máme a že jdeme správným směrem. Jsem ráda, že jsme Pohár vyhrály a můžeme hrát tady. V sobotu to totiž v Praze vypadalo, že skrečujeme. Něco špatného jsem snědla, nejspíš to byly houby. Asi už je nikdy jíst nebudu. (smích)

autor: Ondřej Zoubek | 21. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama