Praha - V prvním setu prohrávala už 2:5, dvakrát ale podání Angelique Kerberovou prolomila, odvrátila celkem šest setbolů a nakonec získala sadu pro sebe. V třetím setu pak prohrávala Petra Kvitová už 1:4, přesto i tentokrát dokázala skóre otočit a po tříhodinové bitvě mohla zdvihnout ruce vítězně ke stropu haly.

Čtyřiadvacetiletá česká tenistka zvítězila ve třetí dvouhře finále Fed Cupu proti Německu 7:6, 4:6 a 6:4, a získala tak rozhodující bod pro český tým, který potřetí za poslední čtyři roky získal triumf v ženské týmové soutěži. Poprvé však udělala závěrečný bod právě dlouholetá česká jednička.

"Je super, že jsem to tentokrát byla já, kdo ten rozhodující bod udělal. Ukazuje se, jak jsme sehrané i v tomhle, jednou udělá rozhodující bod Lucka (Šafářová), jednou holky v deblu a jsem moc ráda, že jsem si teď ten pocit zažila i já. Na druhou stranu není zase tak úplně důležité, kdo ho udělá. Hlavní je, že jsme ho udělali," radovala se Kvitová na tiskové konferenci po zápase.

Petro, jaké jsou Vaše bezprostřední reakce po třetím titulu za poslední čtyři roky?
Že stojí za to reprezentovat a vyhrát titul před plnou halou. Je to jediná týmová soutěž, my ji proto rády hrajeme, jsme se všemi holkami skvělá parta, takže mi vůbec nevadí, že mám o dva týdny oproti jiným holkám zkrácenou dovolenou, já stejně nemám moc ráda dlouhé dovolené (smích). 

I v roce 2011 jste po wimbledonském triumfu přispěla výraznou měrou k triumfu ve Fed Cupu. Dají se triumfy v obou těchto soutěžích porovnat?
Ve Wimbledonu jsem letos hrála neskutečný tenis, v každém zápase jsem vedla a ani na okamžik jsem neměla pocit, že by mě mohl někdo porazit. Ten dnešní zápas byl úplně jiný, nehrála jsem nejlíp, bylo to jako na houpačce, nahoru-dolů, jednou jsem o tři gemy vyhrála, pak zase ona. Důležité ale bylo, že jsem za stavu 4:1 pro ni ve třetím setu sebrala zbytek sil a dokázala ten výsledek otočit. 

V rozhodujícím duelu jste obě předvedly divákům jednu z nejlepších bitev ve Fed Cupu za poslední roky. Vnímáte to také tak?
Angie i já jsme chtěly hlavně obě vyhrát. Byly tam momenty, kdy mi to nešlo, pak tam zase byly momenty, kdy jsem hrála dobře. Důležité ale bylo, že jsem hrála dobře ve chvíli, kdy jsem to nejvíc potřebovala.

Kolik jste na kurtu nechala sil? V určitých chvílích na Vás bylo vidět, že máte co dělat, abyste zvládla další výměnu...
Celý ten zápas byl emocionálně nadoraz, energeticky to hlavně bylo hodně vyčerpávající. Cítila jsem se během zápasu někdy dost těžce. Věděla jsem ale, že je to můj poslední zápas, takže jsem si řekla, že tam musím nechat úplně všechno, co ve mně je.

Ve druhém setu jste vedla 3:0, přesto jej nakonec prohrála. Jak těžké bylo se potom vrátit do zápasu?
Necítila jsem se ve druhém setu a na začátku toho třetího nejlépe, z vyhraného zápasu byl během chvilky málem prohraný. V šatně jsem se po druhém setu převlékla, doktor mi dal magnézium na posílení, a i když jsem prohrávala 0:3, nakonec mi ta pauza určitě pomohla a dokázala jsem to otočit.

Co jste si říkala za stavu 1:4 ve třetím setu?
Když jsem ji brejkla, něco se ve mně zlomilo a to mi dodalo spoustu sebevědomí a sil. Když to bylo ve třetím setu vyrovnané, bylo to pro mě emocionálně velmi vypjaté, takže mi pak pomohl hlavně tým a fanoušci, kteří mi hodně pomohli. Ta euforie po zápase proto byla jedna z největších, kterou jsem kdy zažila.

Jak těžké bylo zlomit Kerberovou, na které bylo vidět, že hrála mnohem lépe než v sobotu proti Lucce Šafářové?
Viděla jsem na Angie, že hraje mnohem uvolněněji než včera, hrála velmi koncentrovaně. Ve třetím setu jsem si ale říkala, že je jen jeden brejk vepředu, že se to dá ještě otočit, protože nemá nějaké úplně skvělé podání.

Kdyby to nebyl poslední zápas sezony, našla byste v sobě ještě síly na obrat?
S Luckou budeme vyšťavené minimálně na týden, takže jsem ráda, že to byla poslední akce sezony. Že je to poslední zápas, potvrdilo i to, kolik jsem udělala nevynucených chyb. Vůbec ale není důležité, že jsem udělala šedesát, je to sice moc, ale v tuhle chvíli mě to vůbec nezajímá (smích).

Daly by se nějak porovnat ty tři triumfy? Který z nich byl nejtěžší?
V Rusku to pro mě bylo velmi těžké, protože to bylo poprvé, co jsme byly ve finále, zápas proti Světlaně Kuzněcovové byl vůbec nejtěžší, co jsem kdy sehrála. Tehdy jsem navíc věděla, že musím ten zápas udělat, abych nás udržela ve hře o vítězství. Teď už to taková povinnost nebyla, ale stejně jsem ráda, že jsem v prvním setu odvrátila šest setbolů a ve třetím to otočila ze stavu 1:4.

Před dvěma lety jste zase ve finále zápasila s nemocí, přesto jste nakonec dokázala jeden zápas vyhrát...
Před dvěma lety jsme hrály poprvé v Praze a musely jsme se vyrovnat s tím tlakem, že jsme byly favoritky. Navíc tehdy jsem brala antibiotika a nebyla jsem v takové formě jako rok před tím nebo letos. Proto se vážím každého z těch tří titulů stejně.

I dnes za vámi do kabiny přišla Martina Navrátilová, co Vám řekla?
Po zápase za mnou přišla Martina a říkala mi, že je perfektní, jak jsem to otočila, a že když mě viděla brečet, že brečela taky. Volal mi také pan prezident, že jsem mu udělala velkou radost a že je moc rád, že mohl včera vidět na vlastní oči, jak jsme včera obě vyhrály.