Praha - Přečtěte si druhou část exkluzivního rozhovoru Aktuálně.cz se současně nejlepším českým lyžařem Kryštofem Krýzlem.
V pokračování interview se mimo jiné svěřuje se svými názory na propad formy olympijské medailistky a mistryně světa Šárky Záhrobské, vzpomíná na to, jak sám místo olympijského závodu sledoval v televizi Batmana, a také, kde přišel ke své pozoruhodné přezdívce "Kitan".
První část rozhovoru s Kryštofem Krýzlem si můžete přečíst zde.
Kolem Šárky byla hustá atmosféra
A.cz: Spousta skvělých individuálních sportovců byla trénována hlavně svými rodiči, ale jen někdy s nimi vydrží až do konce svých kariér. Viz například Šárka Záhrobská, která se po rozchodu se svým otcem stále nemůže dostat do bývalé formy. Ve Vašem případě zatím všechno klape?
K.K.: U nás je zatím všechno v pohodě. Ani nehrozí, že bychom se kvůli tomu rafli.
A.cz.: A jak případ Šárky Záhrobské vnímáte Vy? Ze sportovního i osobního hlediska?
K.K.: Samozřejmě, že to, co se stalo Šárce, je škoda. Tak daleko by to myslím nikdy zajít nemělo. Když se člověk podívá na výsledky, tak je to jasné. Od té doby, co nejezdí se svým otcem, tak jezdí hůř.
Ale věřím tomu, že s ním už to bylo tak nesnesitelné, že pro ni bylo daleko lepší jezdit špatně a být v klidu, než být s tátou. Mimochodem, od té doby, co přestala spolupracovat se svým otcem, se třeba výrazně zlepšila i komunikace s námi, všechno se uvolnilo... Dřív bylo vždycky znát, že za ní otec stojí a ta atmosféra byla taková hustější. Samozřejmě bych jí přál, aby se vrátila tam, kde byla.
Místo závodění Batman
A.cz: Mimochodem, kde jste přišel ke své přezdívce Kitan?
K.K.: Já vlastně ani nevím, ale prý jsem takhle jako malý šišlal své jméno. Vím, že mi říkali i "Kino", protože jsem velký fanoušek filmu, tak možná to vzniklo z toho. Nějakým zkomolením.
A.cz: Jak se Vám stala nejbláznivější historika při závodech? Prý také souvisí s filmem...
K.K.: Na olympijských hrách v Turíně jsem málem zameškal vlastní závod. Tehdy hodně sněžilo a místo závodu nás poslali na hotel, než to přejde. A já si pustil Batmana. Pak jsem přepnul program a najednou koukám, v televizi běží Super-G! Nakonec jsem to ale stihnul, protože tam někdo měl těžký pád.
No a všichni mě mají za takového "zapomnětliváka", protože všude něco zapomínám. Jednou jsem zaspal, když jsem získal to osmé místo na MS, protože se posouval čas, nebo tak něco. Tehdy jsem si dokonce na hotelu zapomněl i závodní číslo.
A.cz: Sledujete někdy na sjezdovce i Vaše ženské protějšky?
K.K.: Bohužel ty závody jsou většinou jinde, takže se potkáme málokdy. Když koukám v televizi, tak se mi občas líbí, jak jezdí, ale to záleží na profilu trati. Když je to krpál, pak je ten rozdíl oproti klučičímu pojetí vidět.
Nejlépe je v Dolomitech
A.cz: Mimochodem, co říkáte na fousy svého reprezentačního kolegy Filipa Trejbala?
K.K. Tak k němu to patří, on je prostě takovej, výstřední. Navíc má i různá tetování a tak... je to prostě motorkář. Někdy si z něj děláme srandu, že by si měl ostříhat hlavu dohola, aby trochu změnil image. Ale takové vousy jako on jsem nikdy nechtěl - a mně by ani nevyrostly.
A.cz: Opusťme na závěr svět profesionálního lyžování. Jak vnímáte lyžařské podmínky v Česku? Dohnali jsme alespoň vybavením areálů, jejich upraveností a dalšími vlastnostmi svět? Nebo jsou zatím světové jen ceny?
K.K.: Já trénuji v Čechách na Ještědu a ve Špindlerově Mlýně a přijde mi, že to zázemí už je úplně v pohodě a dá se tam i super zalyžovat. Ale samozřejmě velehory jsou něco jiného. Osobně mám nejradši Dolomity, ale krásně je i ve Francii. V Dolomitech je krásná atmosféra, ty hory, skály, propojené areály... a navíc je to relativně blízko, hned za Brennerským průsmykem.