Praha - Někdejší vynikající britský oštěpař Steve Backley, věčný soupeř Jana Železného, po Aténách 2004 oštěp odložil a sáhnul po náčiní podobném, ovšem mnohokrát menším - šipkách.
V polovině listopadu v nich vyhrál soutěž dvojic na britském turnaji Pro-Celebrity Challenge. Zprávička, která by mohla zapadnout pod čarou sportovní rubriky, možná společenské rubriky.
Jenže to má jeden háček. Backley po vítězství přiživil myšlenku, že by se šipky mohly stát olympijským sportem a že by svou účast mohly stihnout ještě v Londýně 2012.
Čtěte více:
- Olympijská rodina nemá logiku. Kdo tahá za nitky?
- Skokanky na lyžích nechtějí na ZOH jen koukat na chlapy
- Hokejistkám unikla olympiáda. Slovenkám ne. Proč?
Zdá se to jako bláhový nápad. Jenže on to myslí zcela vážně a rozhodně není bez šancí.
"Určitě se to dalo očekávat, protože šipky jsou v Anglii téměř národním sportem, takže mě vůbec nepřekvapuje, že ty snahy tady jsou," neudivuje zpráva sekretáře české Unie šipkových organizací Břetislava Uhříčka.
Co je a co není sport
Start šipkařů v Londýně by byl svým způsobem precedens. Opět by se poněkud posunula hranice vnímání, co všechno patří a naopak už nepatří pod pět kruhů.
Skalní sportovní fanoušci, vyznávající svaly, pot a dřinu, se doposud naváželi do curlingu, střelby či lukostřelby.
Jenže vezmeme-li například pro srovnání šipkám nejbližší lukostřelbu, luk má nátahovou sílu až 22 kg, za závod se vystřílí až 144 šípů. Tolikrát náčiní natáhnout takovou silou je pořádná fuška.
O šipkách se něco podobného říci nedá, takže by fandové měli další terč pro své úvahy o tom, co je a co není sport. Následovat by mohly kuželky či kulečník.
Šipkaři se v historickém exkurzu chlubí společným prapůvodem s oštěpem.
"Člověk házel oštěpem a když bylo špatné počasí a nešlo házet venku, napadlo ho, že by si v uzavřeném prostoru mohl udělat ten oštěp menší," vypráví sekretář unie, nicméně dodává: "Rozhodně bych si ale netroufnul porovnávat výkon oštěpaře a šipkaře."
Nicméně i kdyby se šipky do Londýna dostaly, šlo by pouze o ukázkový sport a neznamenalo by to tedy jejich přijetí za řádného člena olympijské rodiny.
Čtěte více: Londýnská olympiáda slaví první zlato: Z ekonomiky
"Samozřejmě bych si přál, aby se olympijským sportem staly, zvyšuje to totiž prestiž sportu a pomohlo by to i nám v České republice," netají se Uhříček. "Bohužel olympijská nálepka povyšuje sporty na takovou úroveň, že je to pro některé neolympijské sporty až nespravedlivé," říká.
Zasáhnou šipky olympijský terč?
Kdyby šipky skutečně v roce 2012 zasáhly svůj cíl, olympijský Londýn, znamenalo by to pro ně opravdu závratně rychlou kariéru.
Vždyť i v zemi jim zaslíbené, Spojeném království, byly oficiálně uznány sportem teprve v roce 2005.
Čeští sportovci o podobný glejt neusilují, rádi by se však stali řádnými členy ČSTV.
"Přitom máme velkou základnu, kolem 12 500 lidí, a děláme veškeré aktivity, abychom i navenek vystupovali jako sport," namítá Uhříček. "Navíc různých sportů-nesportů, co jsou sporty, je tu plno," doplňuje.
Břemeno šipek: Roztříštěnost a hospodská zábava
Šipky by své šance mohly pohřbít i samy. V rozvažování MOV jim určitě nepřidá fakt, že jsou tak nejednotné: zatímco jejich "Mekka", Velká Británie spolu s dalším anglosaským světem vyznává klasické šipky s ocelovými hroty (tzv. "steely"), kontinentální Evropa zase holduje spíše tzv. moderním, tedy elektronickým šipkám s plastovými hroty (tzv. "softy").
Šipkám kromě roztříštěnosti ubližuje ještě jedna věc: jsou zaškatulkovány do skupiny "hospodská zábava".
"Je to letitý problém šipek, že je to tak brané. Nepopírám, že je spousta lidí, kteří to jako hospodskou zábavu berou, ale na druhou stranu je tu 12 -13 tisíc lidí s licencí nejvyšší kategorie, hrají ligu a nejrůznější turnaje. Kdo viděl někdy šipky na sportovních kanálech, musel vidět, že jde o sport se vším všudy," obhajuje sekretář Unie.
Šance českých šipkařů
Jaká by byla šance Čechů, kdyby se šipky na OH 2012 dostaly?
Češi vynikají spíše v "softech", tedy v moderních, elektronických, šipkách, kde patří k evropské i světové špičce. Jenže Velká Británie by spíše prosadila pod pět kruhů "steely", tedy klasické, ocelové, šipky, v nichž hrají prim Britové a Nizozemci
Nejlepší čeští šipkaři nicméně provozují oba základní druhy, takže se Uhříček o ně nebojí:
"Šance se na olympiádu dostat a nebýt tam za popelku, považuji za reálné."
Mohlo by to být pozoruhodné setkání dvou odvěkých rivalů na londýnských hrách. Jan Železný, coby člen MOV, by seděl na tribuně a pozoroval Backleyho, kterak hází šipkami. Jenže to by se musel někdejší oštěpař dostat do nominace, která by v případě Britů byla velmi nadupaná.
