Okamžik vítězství Jakuba Jandy připadl paradoxně na den, kdy zaznamenal vůbec nejhorší výsledek sezony - při letech v Planici v sobotu neměl na víc než konec elitní třicítky.
Novému králi skokanů však pomohlo, že v rozhodující části letošního ročníku odešla forma hlavnímu rivalovi, Finovi Janne Ahonenovi. Ten se po nevydařené olympiádě zcela vytratil.
Olympiáda nevyšla ani Jandovi, ovšem během závěrečného severského turné získal rozhodující body.
Příchod Bajce vše zlomil
Sedmadvacetiletý Janda byl vždy považován za talent českého skoku, jenže ten se dlouho nedařilo prodat. Do Světového poháru vstoupil před deseti lety, ovšem do první světové desítky se probil až o pět let později, když skončil v Trondheimu sedmý.
První "bedna" přišla dva další roky poté. V lednu 2003 v Liberci byl třetí. A s Jandou se začalo ve skokanském světě počítat o trochu více.
Přelomovou sezonou byla ta loňská. Reprezentační tým převzal slovinský kouč Vasja Bajc a začalo se blýskat na lepší časy. Bajc s Jandou si sedli, skokan trenérovi věřil a nechával se "dopovat" pořádnými dávkami sebevědomí. Janda získal několik druhých a třetích míst a kromě úvodních závodů v Kuusamu, kde byl čtrnáctý, se probil vždy do první desítky.
V lednu loňského roku se v německém Titisee-Neustadtu konečně dočkal premiérového triumfu ve Světovém poháru. Pak přivezl stříbro a bronz z mistrovství světa v Oberstdorfu. To ale byla jen předzvěst toho, jaká smršť úspěchů zavalí fanoušky Jakuba Jandy a českého skoku vůbec v letošním ročníku.
Už v létě vyhrál jako první Čech letní Grand Prix, když vyhrál čtyři z osmi závodů. Tím to neskončilo. V prvním závodu sezony ve finském Kuusamu ulétl v jednokolovém závodě a poprvé v životě oblékl žlutý trikot pro nejlepšího skokana probíhající sezony.
Z toho ho pak na chvíli vysvlékl Robert Kranjc, jenže v Lillehammeru už bylo vše při starém. Janda byl znovu žlutý, i když v Norsku nevyhrál. O pouhou desetinu bodu jej tam předstihl Švýcar Andreas Küttel.
Janda poté rozjásal celé Česko, když po jedenácti letech triumfoval v Harrachově opět domácí závodník. A začalo se pomalu hovořit o olympijských medailích. Rovnou o dvou, ze středního i velkého můstku. Janda euforii přiživoval skvělými výkony.
Nerozhodná bitva o Turné
Při jeho souboji s Ahonenem během tradičního Turné čtyř můstků na přelomu roku se tajil dech nejen českým a finským fanouškům, ale i všem dalším milovníkům skoků na lyžích.
Po prvním závodu Turné ztrácel Janda na vedoucího Ahonena osm bodů, když skončil třetí. To poprvé a naposledy absolvoval kvalifikaci. Pak už je vynechával a sebevědomě nastupoval vždy proti jejich vítězům.
Druhý závod v Garmisch-Partenkirchenu vyhrál, ale náskok na Fina stáhl jen o dva body. V Innsbrucku se spolu utkali hned během prvního kola, v tzv. k.o. souboji. Janda těsně prohrál, ale jako jeden ze šťastných poražených v druhém kole nechyběl. A zaútočil z třinácté pozice. Jeho skok byl ve druhém kole nejdelší, nakonec stačil na druhé místo. Ahonen byl až šestý a Janda byl najednou první v pořadí Turné. O dva body.
Strhující bitva gradovala posledním soubojem v Bischofshofenu. Neskutečné drama, při kterém i fanouškům hollywoodských thrillerů tuhla krev v žilách. Oba největší rivalové se znovu utkali už v prvním kole. Janda tentokrát vítěze kvalifikace porazil, ale utekl mu jen o jediný bod. Ve druhém kole finský skokan oplatil Jandovi stejnou mincí, porazil ho. I celkově. O dva a půl metru a o tři body.
Konečný účet Ahonena a Jandy se zastavil na 1081,5 bodu. Vůbec poprvé v historii mělo Turné dva vítěze. Ale to českým fanouškům vůbec nevadilo, oslavovali svého vítěze. Janda vyhrál Turné jako druhý Čech v historii. Pětatřicet let před ním to dokázal Jiří Raška.
Nevydařené lety, promarněné OH
To už měla česká veřejnost jasno. Dvě Jandovy medaile z olympijských her v Turíně, které začínaly zhruba měsíc po Turné, byly najednou jednoznačnou záležitostí. Kurzy na českého skokana v sázkových kancelářích padaly dolů, stejně jako rostly sumy, kterými sázkaři svou důvěru podpořili.
Jenže skvělá Jandova sezona se měla zaseknout. Mistrovství světa v letech, kde skončil sedmý, českého skokana rozhodilo. "Lety nejsou moje specialita. Pořád je to trápení. Ve vzduchu se s tím peru ze všech nejvíc a nic si neužívám, jenom bojuji a bojuji," řekl tehdy Janda v rozhovoru pro Český rozhlas.
Trápení v Kulmu mu psychicky neprospělo, už tehdy prohlásil, že se mu do Planice na letecké vyvrcholení Světového poháru moc nechce.
Když navíc těsně před Turínem došlo k rozmíšce v jeho realizačním týmu, bylo zle. Trenér Bajc začal v nejnevhodnější okamžik trucovat. Dotkla se ho kritika některých lidí okolo Jandy a vyhrožoval, že do Turína nedorazí. Rozbroje v týmu pronikly i na sportovní stránky novin. Nejistota, rozjitřená atmosféra, negativní publicita. To vše rozhodilo křehkou Jandovu psychiku. Tedy slabinu, o níž se v souvislosti s Jandou ví již dlouho.
Infobox
JAKUB JANDA
Narozen 27. dubna 1978 v Čeladné
Výška a váha: 178 cm, 60 kg
Klub: Dukla Frenštát pod Radhoštěm
Úspěchy:
- Vítěz SP 2006
- Vítěz Turné čtyř můstků 2006
- Stříbro a bronz z MS 2005
- Vítěz letní Grand Prix 2005
- Několikanásobný mistr ČR
- Třetí v anketě Sportovec roku 2005
Janda i přes částečné zažehnání krize nepookřál. Bajc na olympiádu dorazil, spory navenek utichly, ale českému skokanovi to najednou nelétalo. V závodě na středním můstku skončil třináctý, na velkém můstku se propadl ještě hlouběji.
Do té doby byl přitom devětkrát na stupních vítězů, pět závodů v sezoně vyhrál. Jenže v Turíně nebylo ze dvou "plánovaných" medailí nic. "Je to prostě olympiáda, kterou jsem totálně pokazil," hodnotil pak zkroušený skokan, který nechtěl spekulovat, zda jej ovlivnilo dění okolo Bajce. "Co se stalo před olympiádou, o tom se nebudu bavit," říkal Janda jen.
Nevzdal se
Ale nevzdával se. "Začátek sezony byl super a uvidíme, jaký bude konec. Už se těším, až sezona skončí, už je toho hodně, ale vůle odhodlání tam pořád je," ujišťoval. Úkolem bylo uhájit vedení ve Světovém poháru. To byla priorita. Takový kousek ještě nedokázal žádný z Čechů.
Janda už nebyl tak suverénní, na tápajícího Ahonena mu to ale stačilo. Svůj náskok stále drobně navyšoval. Toužil si hlavně vypracovat co největší náskok před Planicí. Lety mu nevoní a jeho stylu ani nesedí. Opakovaně prohlásil, že by se Planici nejraději vyhnul.
Severské turné mu nahrálo, skončil během něj celkově šestý a do závěrečného víkendu Světového poháru šel s náskokem pohodlných 175 bodů. Luxusní náskok už udržel.
Rozhodl předposlední závod
V prvním ze dvou závodů ve slovinské Planici mu na konečné vítězství stačilo, aby jeho hlavní pronásledovatel Ahonen skončil hůře než druhý.
A tak se také stalo. Janda sice opět nebyl na mamutím můstku ve své kůži, obsadil devětadvacátou příčku, ale finský fenomenén dolétl jen na jedenácté místo, a přišel tak i o teoretickou šanci na zisk Křišťálového glóbu.
Český reprezentant dosáhl na prvenství ve Světovém poháru paradoxně po zdaleka nejhorším výsledku v sezoně. Ale to na lesku jeho triumfu nic neubírá.
"Je to velký úspěch a mám z něj velikou radost. Naplno si ten pocit vychutnám až po vyhlášení vítězů, kdy dostanu Glóbus do ruky," zářil bezprostředně po rozhodujícím závodě.
Jakub Janda vybojoval pro český skok na lyžích historický úspěch. Po dvou letech Ahonenovy vlády Světovému poháru se na skokanský trůn usadil sedmadvacetiletý rodák z Čeladné.
