Praha - Na atletické mistrovství světa do Moskvy, které začne v sobotu, jede Zuzana Hejnová v pozici jednoznačné české jedničky. A to nejen proto, že česká stálice Barbora Špotáková po porodu ještě nezávodí.

V celé "letní" sezoně totiž ještě nenašla přemožitelku, vyhrála všech osm závodů na nichž startovala a na posledním měření sil na Diamantové lize v Londýně vytvořila časem 53,07s nejen nejlepší výkon sezony, ale i svůj osobní rekord.

Pozici suverénní letošní jedničky si užívá, ale nepřeceňuje ji. Ví, že Američanka Lashinda Demusové nebo domácí závodnice v čele s olympijskou vítězkou z Londýna Natalií Anťjuchovou, které se po celou sezonu schovávaly, mohou v Moskvě nečekaně vylétnout.

"Vůbec nemám pojetí, v jaké formě budou Rusky a Lahinda Demusová, které teď v posledních závodech nestartovaly. Teď v Londýně se mnou byla v cílové rovince Perry Shakes-Drytonová, které fandilo 60 tisíc diváků, takže se ruského publika nebojím. Ale uvidíme, s čím přijdou ruské slečny," řekla šestadvacetiletá závodnice novinářům na tiskové konferenci.

Zuzko, jak vůbec snášíte fakt, že jedete na šampionát v pozici jasné jedničky ve své disciplině i jedničky celé výpravy?
Vůbec mě to neznervózňuje. Nevím, čím to je, ale jsem teď úplně jiný člověk. Jsem oproti loňsku silnější jak psychicky, tak fyzicky. Jsem klidná i kvůli tomu, že teď mám formu. Když ji nemáte, tak se můžete roztrhat, nic vám nepomůže a neuděláte s tím nic. Teď prostě vím, že když se postavím na start, můžu běžet kolem osobáku.

Pomohlo Vám v tom i sebevědomí získané loni v Londýně?
Už před olympiádou po tom zklamání na Evropě jsem si říkala, že takhle už to dál nejde, že se mi nedaří, jak bych chtěla. Na té psychické stránce jsem začala pracovat, na olympiádě se mi to podařilo prodat a teď z toho celou sezonu čerpám. Letos jsem už žádnou pomoc nepotřebovala. Myslím, že vím, jak na to.

Mít formu celý rok a ještě ji navíc zvyšovat, to se také jen tak nevidí...
Přiznávám, že to není úplně obvyklé. I trenér už je z toho taky trochu v šoku. Řiká mi: 'Běháš dobře už od půlky ledna a já nevím, jak je to možné.' A já se ještě zlepšuju. Asi byl dobrý už ten podzim, hodně dobře jsem natrénovala a z toho jsem žila celé jaro. Nebyla jsem zraněná ani nemocná, nic mě nebolí, takže jsem byla schopná odtrénovat úplně všechno.

Co k té Vaší pohodě všechno přispívá?
Myslím si, že je spojené všechno se vším. Máme pohodu na soustředěních i na trénincích s klukama, i doma se konečně všechno ustálilo. Bydlíme ve svém bytě, je to pohoda.

Jak vůbec vnímáte, že nejede Bára Špotáková a po dlouhých letech tedy někdo přebírá její roli jedničky české výpravy?
Je to příjemné, já myslím, že i pro lidi to musí být příjemné, že je trošku změna, že se nespoléhá jen na Báru. Na druhou stranu se určitě na Báru těším, až se vrátí zpátky do týmu, je to taková stálice a tahoun do party. Je fakt, že když jsme nebydlely na pokojích s partnery, bydlely jsme vždycky spolu.

A teď budete bydlet s partnerem?
Nebudu, protože nemůže bydlet v našem hotelu. Ale doufám, že tam za mnou bude moct aspoň přijít, v tomhle mi totiž náš svaz vyšel vstříc a jako jediné ve výpravě mi dal jednolůžkový pokoj. Věřím tomu, že to tam s kontrolami nebude nijak drsné.

A nehrozí případ sprintera Kima Collinse, kterého jeho svaz do Moskvy nepustí, protože si dovolil vzít v Londýně na pokoj svou manželku?
To u nás nehrozí, ale je to docela hrozné. Bavila jsem se s ním potom a byl z toho strašně nešťastný. Říkal, že to s tou federací zkoušel, jak mohl, ale bohužel.

Těšíte se do Ruska i kvůli tomu, že by tam nemělo být takové vedro jako teď tady?
To vedro tady je úmorné, věřím, že se v Moskvě aspoň trochu zchladím. Mám ráda teplo, ale tak 25 stupňů stačí. Hlavně nesmí foukat, ideální ale by bylo, kdyby mi pořád foukalo do zad, ale to se mi stalo jen jednou v životě.

A nebojíte se, že tam organizačně nebude úplně všechno v pořádku?
V Rusku jsem ještě nikdy nebyla, naštěstí mě to minulo. S Londýnem to nechci srovnávat, protože nastavil vysokou laťku. Každopádně věřím, že se nebudeme mít čeho bát a tu organizaci zvládnou v pohodě.

A umíte nějaké ruské věty? V Rusku se totiž anglicky skoro nedomluvíte...
Azbuku teď drtím, abych si aspoň byla schopná něco přečíst. Ale jsou to jen některá slovíčka jako Zdrávstvuj, Da svidánia, spasíba, sabáka. Důležité hlavně bylo, že jsem jakž takž pochopila azbuku, i když pořád ještě něčemu nerozumím, i když to přečtu dobře. Chci si prostě něco přečíst tak, abych z toho mohla zbytek odvodit.

V Londýně jste velmi vážně atakovala překonání 53sekundové hranice. Co tedy udělat pro to, abyste ji v Moskvě překonala?
Záleží hodně na podmínkách, když bude teplo a nebude foukat, tak si myslím, že by neměl být problém to zaběhnout, protože ta forma mi teď pořád ještě stoupá. Ten nejlepší čas bych teda měla podle všeho zaběhnout právě v Moskvě.

Je lehčí to zaběhnout v rozbězích, nebo až ve finále?
Rozdíl je v tom, že to není jednokolový závod jako normálně, kdy si odběhnete a je po všem. Tady se musíte soustředit na všechny tři běhy a ty první dva vám nějaké síly seberou. Věřím ale tomu, že v nich nebudu muset běžet naplno a ve finále to pod padesát tři udělám.

Nebojíte se, že Vás zaskočí olympijská vítězka Anťjuchová, která přes sezonu prakticky nestartovala?
Abych se přiznala, tak si myslím, že ne. Přece jen už má nějaký věk, takže nemůže v tomhle věku běhat tak dlouho tak rychle. I když u těch Rusek člověk nikdy neví. Už jen tím, že ten poslední závod běžela extrémně pomalu, tak jí tolik nevěřím.

Takže kdo bude v Moskvě Váš největší soupeř?
Myslím si, že právě Perry Shakes (Draytonová). Připadá mi ale taková zmatená, buďto to rozběhne až moc rychle, nebo na těch překážkách dělá spoustu chyb. Když se jí ale povede zklidnit, určitě bude největší soupeřka.

Váš trenér Dalibor Kupka mluvil o tom, že jestli se máte ještě zlepšit, musíte zrychlit úvod. Budete na to tedy myslet?
Samozřejmě o tom vím, trenér mi to pořád říká. Přece jen zrychlit jde jenom v úvodu, na konci už to nejde. Zkusím to o trošičku vylepšit a snad mi na konci nedojde.

Chystáte si na závod kromě nalakovaných nehtů v barvách české vlajky ještě něco jiného?
Beru si s sebou ještě samolepky s vlajkou a plánuju, že si je nalepím na rameno.

Máte v plánu v Rusku něco mimo závody podniknout?
Moc času tam mít nebudu, protože vedle těch tří běhů budu běhat i ve štafetě a uvidíme, jestli postoupíme do finále. Takže to je pět čtvrtek během týdne a moc jiného prostoru mít nebudu. Nechci ale být jen na pokoji, budu tam mít přítele i sestru s kamarádkami. Sejdu se s nimi a někam spolu zajdeme.

Nebojíte se toho, že Lužniki jsou od vašeho hotelu pět kilometrů a doprava v Moskvě je velice komplikovaná?
Snad to bude dobře zorganizované a věřím, že tam ty autobusy budou mezi hotelem a stadionem pendlovat. Když to nebude fungovat, budeme při nejhorším cestovat taxíkem.

To se ale v Rusku nezdá být dobrý nápad...
Když jsem naposledy cestovala taxíkem na závod, bylo to na mistrovství Evropy družstev ve Stockholmu. Tehdy nepřijel autobus a já to stihla na ten stadion jentaktak. Měla jsem hroznou honičku, ale pak jsem zaběhla svůj osobák.