Lachtal - Snowboardistka Ester Ledecká snila o tom, že jednou dosáhne něčeho takového jako její dědeček, mistr světa v ledním hokeji. Dnes se jí to podařilo, na světovém šampionátu v Lachtalu vyhrála paralelní slalom.

A třiasedmdesátiletý Jan Klapáč, který se zčásti stará i o její fyzickou přípravu, byl jeden z prvních, kdo jí gratuloval. "Vítej v klubu," řekl jí.

Vy jste věděla, že čeká v cíli?
"Pokukovala jsem, kde stojí, abych ho objala, což se mi bohužel nepodařilo, protože mě pořád někam tlačili a někam organizovali. Ale po chvíli jsme se objali."

Prohlížela jste si jako malá jeho zlatou medaili?
"Jasně. Vím, jak vypadá. On měl těch medailí spoustu a já si je vždycky všechny prohlížela a to byla pro mě velká atrakce."

Ale tu vaši ještě nemáte, dostanete ji až v pátek večer po obřím slalomu...
"Jé, to ani nevím (smích). Ale o té medaili to tak úplně není, to mi věřte."

Vás vůbec nemrzí, že ji ještě nemáte na krku?
"Ne, vůbec. O tu medaili tady fakt nejde. Jde o ten pocit a ten je úplně úžasný."

Letos jste před mistrovstvím světa jela jediný závod a ten jste také vyhrála... Necítila jste tlak?
"Ani moc ne. Já jsem se na ten závod hrozně těšila. Vstala jsem, měla jsem dobrou náladu, pustila jsem si svoje oblíbené písničky a teď se mi splnil sen."

Jaké písničky jste poslouchala?
"Rozcvičovali jsme se u INXS, pak tam byl dead metal a pak ještě Lenny Kravitz."

Tatínkovy písničky nefungují?
"On má takové ploužáky. To nemyslím zle, ale ty jdou dobře zase jemu."

Proti domácím Rakušankám jste jela semifinále a finále, vnímala jste bouřlivou atmosféru?
"Na startu jsem slyšela, jak je vyhlašují, a všichni začali strašně řvát. Tak já si to tak trošku převedla, že jako řekli moje jméno a že všichni řvou na mě, a jela jsem dolů (úsměv)."

Už na olympiádě v Soči jste byla favoritkou, ale zradila vás bolavá záda. Je tohle zadostiučinění?
"Je to úžasný, neuvěřitelný pocit. Pořád mi to pořádně nedochází. Ale mám skvělý tým, bez kterého bych to nedala."

Čeká vás ještě obří slalom, v němž jste rovněž favoritkou...
"Ale to bude zase úplně jiný závod."

Ale jiný je pouze v tom, že jsou branky jen trochu dál od sebe...
"A já mám také delší prkno (smích). Ale jo, je to furt prkno. Takže to je docela dobré ještě."

Oslava asi moc nebude, když zítra ještě závodíte, ne?
"Já ani nepiji, protože mi alkohol hrozně nechutná. Ale tým si určitě připije a já si k tomu dám tradiční čokoládu."

V letošní sezoně jezdíte v sukýnce a zatím jste neprohrála. To je outfit štěstí?
"Zatím to jde, že jo? (smích)"