Silniční cyklistika má po delší době opravdu senzačního světového šampiona. Byl poslední závod svým dramatem dobrou reklamou pro cyklistiku?

Celkově, když vezmeme v potaz třeba záběry s pády v časovce jezdců do 23 let, se cyklistika objevila i v jiných médiích než obvykle (úsměv). Počasí si s cyklisty zahrálo, dalo se čekat, že na podzim bude v Anglii většinu času pršet a že bude chladno. Nedělní závod elitní kategorie byl pro kluky extrémně krutý. V podstatě pořád nahoru dolů, spoustu zatáček a pak různá překvapení jako louže nebo řeky přes silnici. Opravdový extrém.

Rozhodující trhák se zrodil zhruba 30 kilometrů před cílem. Ukázalo se, že to pětici jezdců, byť Mathieu van der Poel nakonec odpadl, vyšlo dokonale?

V té chvíli byli odskočení dva závodníci, na což reagoval Van der Poel a vytáhl s sebou Mattea Trentina. Reakce hlavního balíku pak ale nebyla odpovídající. Jezdci jako Zdeněk Štybar nebo Peter Sagan, bez podpory většího týmu, museli spíš čekat, jak se zachovají silné země. Jenže než se rozkoukali Belgičané s Francouzi, už bylo pozdě uprchlíky nahánět.

Byla to z vašeho pohledu trestuhodná chyba velkých týmů, anebo už cyklisté po extrémním průběhu závodu neměli síly na reakci?

Podle mě je to kombinace všeho se vším. Ti, kteří by měli reagovat, na to v tu chvíli možná neměli, byli zmrzlí a unavení z průběhu závodu. Zatímco ostatní čekali, že jim tu ztrátu na vedoucí pětici dojedou. Než zjistili, že to nevyjde, bylo pozdě.

Hrálo roli, že se MS jezdí bez vysílaček a cyklistům v hlavním poli chyběly informace o tom, jak to vypadá na čele, jak se pohybuje ztráta a podobně?

Stoprocentně. Ti kluci jsou ze svých stájí na něco zvyklí a tyhle informace mají. Trať závodu měla hodně zatáček a tam, když náskok naroste na 20 nebo 30 sekund, už uprchlíky nevidíte. Navíc vinou deště byla viditelnost ještě snížená a závodník se zkrátka špatně orientuje. Neví, jestli ztrátu drží, sjíždí nebo jestli narůstá. To vám nepřidá.

Související

Pedersen se v dešti a větru stal prvním dánským cyklistickým šampionem

Van der Poel byl v pětici s Trentinem, Pedersenem, Stefanem Küngem a Giannim Mosconem hlavním favoritem, jenže 13 kilometrů před koncem ho potkal naprostý výbuch. Podle vás projev hladu?

Je to nováčkovská daň. Van der Poel nebyl ještě před lety zvyklý takhle dlouhé závody jezdit (Van der Poel je dvojnásobným mistrem světa v cyklokrosu, letos se stal evropským šampionem na horském kole, pozn. red.). A navíc takhle extrémní. Teď má za sebou skvělou sezonu, vyhrál klasiku Amstel a ukázal, že je excelentní. Nicméně v 25 letech ještě kluci neznají varování těla, kdy už řekne, že potřebuje na chvíli odpočinout a doplnit. Aby nepřišel hlaďák, křeče nebo aby se závodník úplně nevypnul jako Van der Poel. Jsou zvyklí závodit na doraz a stává se, že jim dojde. Včera to ovšem potkalo i ostřílené borce typu Alejandra Valverdeho.

V přenosu České televize jste i tak Van der Poela s Petrem Benčíkem chválili za závodnické pojetí.

Ano, on v podstatě udělal závod a ukázal, že umí závod rozhodnout. Z toho, že mu to tentokrát nevyšlo, bych nedělal tragédii, snad to vyjde příště.

Po odpadnutí Van der Poela byl největším favoritem do spurtu Ital Trentin, jenže se ukázalo, že papírové předpoklady jdou po 260 kilometrech stranou.

Přesně tak. V dešti, chladu, po obrovské dávce kilometrů a po tom, kdy museli vedoucí závodníci v posledních 30 kilometrech jet naplno, střídat se, držet náskok. Küng zkusil trhák v posledním kopci, každý už byl na limitu. Spurtovat v tříčlenné skupině je někdy jednodušší, ale někdy naopak složité. Rozjíždíte si to sám. Trentin byl asi ztuhlý, při spurtu ho možná chytaly křeče. Nástup měl dobrý, ale pak bylo vidět, že "šlape do bláta".

Pedersen si senzačně dojel pro světový titul před Trentinem a Küngem:

V závěrečných stovkách metrů byl rychlejší Pedersen. Duhový dres je krásná odměna za to, že se nespokojil s medailí a do konce závodil o titul i proti favoritovi, že?

Je to tak. Dánové vůbec při nájezdu na městský okruh výrazně přispěli k tomu, jak se potom závod odvíjel. Pedersen byl první, kdo zaútočil. Dojel Künga s Lawsonem Craddockem a toho odpáral. Přidal se Moscon a Mike Teunissen a rázem z toho byla skupina, která začala trápit silné týmy v balíku. Po odpadnutí Teunissena reagovali Van der Poel s Trentinem a víceméně bylo hotovo. Jakmile je nechali odjet o půl minuty, bylo v tom počasí pravděpodobné, že vyhraje někdo z té pětice.

Deštivé a chladné počasí panovalo po celou dobu šampionátu. Jak těžké je vyrovnat se s tím v době, kdy už mají závodníci v nohách celou sezonu?

Je to ohromně těžké. Před MS se musíte dostat znovu do formy, udržet si energii. Zaplaťpánbůh, že kvůli počasí včerejší závod zkrátili z 285 kilometrů na 261. I to bylo podle mě hraniční. Všichni dojížděli opravdu zdemolovaní, síla už tam nebyla.

Vraťme se ještě k rozhodujícímu trháku včerejšího závodu. Nečekal jste, že by mohli Štybar nebo Sagan zareagovat dříve a jet na vlastní pěst? Když silné týmy ztrátu nestahovaly.

U Zdeňka by mě to nepřekvapilo, ale spíš jsem počítal s tím, že se domluví s Belgičany. Jezdí v belgickém týmu Deceuninck-Quick-Step, v Belgii žije, zná se s nimi. Myslel jsem, že třeba vsadí na kartu Grega van Avermaeta nebo dalších, kteří věděli, že musí jet a že si nemůžou do cíle přivézt sprintery Sagana nebo Trentina. Zdeněk možná mohl být aktivní dříve, ale je otázka, jestli to na něj nebylo už moc těžké. Asi na to nikdo neměl.

Související

Kreuziger: Extrémní den v extrémních podmínkách, výsledek bereme

Potvrdilo překvapivé vítězství Pedersena teorii o tom, že při MS do značné míry rozhoduje, jestli závodník trefí správný únik?

To je jasné. Na jednorázovém závodě se vám musí sejít všechno, musíte mít i štěstí v tom, že trefíte správný únik. A pak na to musíte obrovsky mít fyzicky. Co se týče Zdeňka, byl dobře připravený a ukázal, že patří do světové špičky.

Jak hodnotíte šampionát z pohledu české reprezentace napříč kategoriemi? Nejlepším výsledkem byla devátá příčka Jakuba Boučka v silničním závodě juniorů. Není to málo?

Těžko říct. Jsou závodníci, od kterých se očekávalo více, i oni sami od sebe určitě očekávali více, ale opakuji, že je to na konci sezony. V té má většina závodníků své úkoly a povinnosti v týmech, nemají tolik prostoru na odpočinek a přípravu před jednorázovým závodem na MS. Já se vždy snažím hodnotit spíše výkon, protože výsledek na jednorázovém závodě je mnohdy právě o štěstí. Nechci tvrdit, že Češi měli smůlu a všichni okolo štěstí, to je nesmysl. Ale zkrátka bych české cyklisty nezatracoval. Předvedli dobré výkony, bojovali, na lepší výsledky asi nebylo. Nicméně junioři dokázali, že jsou v širší světové špičce a mohou jezdit s nejlepšími (v silničním závodě juniorů byl ještě na 19. místě Pavel Bittner, pozn. red.). Obecně je škoda, že nejlepší Češi nemají doma větší konkurenci.

MS se do Velké Británie vrátilo po 37 letech, ale hlavně zkraje týdne organizace dost drhla, nemyslíte? Už jste mluvil o časovce mužů do 23 let, kdy závodníci padali v obrovské dešťové kaluži.

Porovnávám to s Grand Départem Tour de France před pěti lety. Tehdy se začínalo také v Yorkshiru, byla tam skvělá divácká kulisa, ale organizátoři nedokázali fanoušky poučit o tom, kde můžou a nemůžou stát. Bylo tam hodně nebezpečných situací, pády ve sjezdu, kdy se diváci natlačili do silnice. A když vezmu MS, nerozhodlo se dva dny předem, že se bude konat v Anglii. Na takových akcích se dělají detailní generálky, řeší se úplně všechno. Nikoho ze závodníků nepřekvapilo, že tam je v Anglii na konci září chladněji a že prší. To je přece známé.

Takhle v časovce mužů do 23 let spadl Dán Johan Price-Pejtersen:

Jenže organizátory vytrvalé deště evidentně zaskočily.

Zaráží mě to. Překvapí je, že se dělají na silnicích louže? Dávno dopředu měli vykopat odtokové kanály, aby voda z asfaltu vytekla do trávy. To není podle mě nic složitého. Všechno měli mít odzkoušené. Za mě je to po pěti letech znovu zbytečná kaňka na zápalu Velké Británie pro cyklistiku. Protože diváci tam ten sport opravdu milují. Nemluvím o včerejších záplavách, kdy tekly potoky vody přes silnici. S tím asi nikdo nepočítá. Ale časovka mužů do 23 let, to byla tragédie. Naprosto dehonestovaný závod. Poslední třetina závodníků včetně Jakuba Otruby to měla extrémně těžké a nebezpečné.

Související

Místo útoku na desítku se Otruba koupal v kaluži. Měli jsme o ní vědět, zlobil se