Už trochu opadlo zklamání po včerejším závodě?

Ano, už je to samozřejmě lepší. Vyspal jsem se z toho, beru to jako takové poučení a teď se koncentruju na páteční závod.

Jel jste někdy v tak hustém dešti, jaký skrápěl trať časovky?

Při tréninku určitě, v hladkém závodě možná také, ale časovku v takových podmínkách jsem ještě nejel.

Pár kilometrů po startu jste v hluboké kaluži spadl. Jak došlo k této nepříjemné situaci hned v úvodu časovky?

Krátce po startu jsem najel na širokou hlavní cestu, na které jsme se drželi asi dalších 15 kilometrů. Zkrátka nebylo co řešit. Jel jsem v posedu z mírného kopce a měl jsem přilbu s tmavým sklem. To místo bylo trošku v lesíku, byla tam menší viditelnost, navíc v kombinaci s tím tmavým sklem. Kaluž se mi jevila spíš jako hnědý asfalt, takový ten koberec na zpomalování aut.

Místo toho to byla kaluž s hloubkou údajně až půl metru.

Bohužel. Když jsem si těsně před ní všiml, jak velká kaluž to je, nedalo se už nic dělat. V té rychlosti jsem jen doufal, že se udržím na silnici, což nevyšlo, a v ten moment pro mě závod vlastně skončil.

Na stejném místě jako Dán Price-Pejtersen spadl také Otruba:

Nebyl jste jediný, kdo na tom místě spadl. Viděl jste zpětně televizní záběry?

Ano. Spadl jsem podobně jako Dán Johan Price-Pejtersen přede mnou. Akorát on jel úplně při kraji nejkratší stopou, já jsem to bral více středem kolem bílé čáry. Ale hloubka byla na obou místech asi úplně stejná.

V cíli jste si stěžoval, že to byl nejhorší závod, jaký jste kdy jel. Měl podle vás v dostatečné vzdálenosti před kaluží stát pořadatel, aby na problematické místo upozornil?

Těžko říct. Podmínky se totiž během závodu měnily, déšť zesílil až ve druhé fázi časovky. Před startem to trenér projížděl a říkal, že tam kaluže nejsou. Kdyby takový déšť panoval už od startu, závod by nejspíš nebyl spuštěn, ale pak už to zastavit asi ani nešlo. Nicméně potom s horšícími se podmínkami se tam mohl někdo postavit nebo se k nám aspoň ta informace měla dostat. Vozíme vysílačky a trenér nám může říct, co se děje. To by se hodilo, protože jsem nečekal, že by se tohle mohlo stát na trati mistrovství světa.

Říkal jste, že horší to nebylo ani na závodech v Rumunsku.

Že se něco takového může stát, to bych opravdu nečekal ani na Českém poháru, spíš ještě na menším závodě. Tak velký závod jako mistrovství světa by měl být pokrytý a mělo by se vědět, že se tam tvoří tak velké kaluže. Tu informaci jsme měli dostat.

Byla na trati další nebezpečná místa?

Hned v první kaluži jsem spadl, dalších podobných bylo po trati asi ještě sedm. U žádné nikdo nestál. Ta místa měla být nějak označená. Je škoda, že si organizátoři předem neuvědomili, co hrozí. Ale zase musím říct, že podmínky byly pro každého stejné, víceméně si za to můžu i sám. 

Související

Nash se po triumfu ve Waterloo dostala do čela cyklokrosového SP

Při pádu jste si poranil lýtko?

Ano. Hned jak jsem vstal, cítil jsem, že s ním něco není v pořádku. Ale nasedl jsem na kolo, pokračoval v závodě a bolest jsem tolik necítil. Až v cíli po vyšlápnutí z pedálů jsem věděl, že s lýtkem bude problém. Pochyboval jsem, jestli vůbec nastoupím do pátečního hromadného závodu, ale přes noc se stav lýtka hodně zlepšil a teď to vypadá, že na 90 procent pojedu.

Po závodě vás na hotelu naložili na vozík. Tak vážné to bylo?

Nejdříve jsem se autem dopravil na hotel, lýtko mi postupně oteklo a začalo hodně bolet. Než se nechat vozit na vozíku, chtěl jsem si vzít berle. Ale nebyly tam a opravdu mě to bolelo, nemohl jsem pořádně došlápnout. Vozík byl jediné řešení. (úsměv)

Když jsme mluvili o organizaci, v časovce juniorek vítězka Ajgul Garejevová z Ruska skoro minula správnou cestu do cíle.

To je zrovna věc, která se na závodech stává docela často. Závodník odbočí třeba směrem, kudy se odklání auta. Těžko říct, čí je to chyba. Stál tam pořadatel s praporkem, ale závodník už se vidí v cíli, jede úplně na hraně a může to přehlídnout. Stává se to, není to žádná větší chyba organizátora.

Garejevová nakonec vyhrála o tři vteřiny.

No, to ještě dopadla šťastně. Prohrát třeba o sekundu, ještě dlouho by ji to mrzelo.

Dramatický dojezd vítězky časovky juniorek Garejevové:

Velká Británie v posledních letech vyrostla v cyklistickou velmoc. Je to cítit při atmosféře kolem šampionátu?

Když na Ostrovech startovala Tour de France nebo když se jede závod Tour de Yorkshire, bývají u trati davy lidí. Proto jsem čekal něco takového i na MS, ale vzhledem k tomu počasí bylo diváků méně. Navíc je zatím pracovní týden, myslím, že na víkendové závody bude atmosféra mnohem lepší. V tom počasí, které dosud panovalo, se ani nedivím, že tolik diváků nepřišlo.

V časovce jste toužil po umístění do desátého místa. S čím půjdete do pátečního hromadného závodu mužů do 23 let?

Silniční závod je o jediném dni, hodně o štěstí, jak si to všechno sedne. Netroufám si stanovit nějaký cíl. Samozřejmě vždycky jdete do závodu s tím, že chcete vyhrát a uděláte pro to všechno. Uvidíme v závodě. Zase má pršet, bude tam spoustu závodníků z méně známých zemí, což potom často ústí v pády. Je třeba si dát pozor. Ale formu mám parádní a zkusím to prodat.

S jakou taktikou půjdete do závodu jakožto česká trojice?

Poradu jsme ještě neměli, ale je jasné, že to bude hodně náročný a technický okruh. Pokud by mělo dojít na spurt, jelo by se asi na Petra Kelemena nebo Tomáše Bártu. Nicméně myslím si, že se bude dojíždět po menších skupinkách, že bude v závodě větší selekce.

Související

Froome chodí o berlích, ale už trénuje. Závodit chce ještě letos v Japonsku