Melbourne - Cítíl se připravený. Jeho cílem byl absolutní vrchol. Zůstal ale znovu pod ním. Už pětkrát se Tomáš Berdych dostal do semifinále grandslamového turnaje, do finále ale prošel z pěti pokusů pouze jednou.

Na pomyslných strmých a vysokých schodech, které vedou k vrcholu v podobě grandslamového titulu, se Berdych pravidelně zasekává minimálně dva obří kroky před cílem. Vychutnat si nejkrásnější výhled z pozice šampiona je mu stále zapovězeno. Může se chlapík, který letos oslaví třicátiny, ještě ke svému životnímu snu propracovat?

Potenciál vítěze v Berdychovi je

Zdaleka nejtalentovanější český tenista současné generace předvedl na Australian Open vynikající představení. To je třeba říci v první řadě. Soupeře drtil s obrovskou jistotou a jasně ukázal, že potenciál vítěze v něm nepochybně dříme.

Výhra nad Rafaelem Nadalem, byť ten rozhodně v Melbourne nebyl v optimální formě, byla příslibem a zdviženým prstem nad všemi pochybovači, kteří nevěří, že je Berdych těch největších vítězství vůbec schopen.

Jenže aby se český tenista dostal až na samotný tenisový piedestal, musel by špičkový výkon proti špičkovému hráči zopakovat. A to nejen podruhé, ale pak ještě potřetí ve finále, pravděpodobně proti současnému králi Novaku Djokovičovi.

Takový majstrštyk se mu ale v aréně Roda Lavera nepovedl. Finálovými grandslamovými duely zocelenější Andy Murray byl příliš velkým soustem. Mohlo by to jít, věřili fanoušci po první polovině úvodní sady, kdy Berdych na soupeře vlétl a suverénní, agresivní a bezchybnou hrou dělal z Murrayho stejně jako o dva dny předtím z Nadala běhající loutku.

Výpadek nehodný semifinále grandslamu

První varování ale přišlo v devátém gamu. Berdych měl na servisu potvrdit brejk a ukončit sadu, v klíčové chvíli ale zapracovaly nervy a český tenista své podání ztratil. Tohle se šampionům typu Djokoviče v tak vypjatých zápasech obvykle nestává, naopak rodákovi z Valašského Meziříčí poměrně často. Berdych sice set nakonec vyhrál v závěrečném tie-breaku, pohoda z úvodu utkání ovšem byla nenávratně pryč.

Kdo si zapnul až druhý set, nemohl věřit vlastním očím. Čech nestíhal, odešlo mu podání, působil malátně až unaveně. Murray si dělal co chtěl a logickým výsledkem byl potupný kanár. Sada nebyla hodná semifinále grandslamového turnaje. Ve třetím setu nastalo mírné zlepšení, ve čtvrtém dokonce Berdych znovu sahal po důležitém brejku, ale Brit byl neustále jasně lepší.

Zatímco český sportovec musel k řadě míčů na poslední chvíli doklouzávat, olympijský vítěz kraloval díky lepšímu pohybu. Věděl lépe, kdy zaútočit a kdy naopak zpomalit hru a vrátit se do nejvýhodnější pozice.

Jaroslav Navrátil má naprostou pravdu, když říká, že český tenista potřebuje více času, aby rozvinul spolupráci s novým koučem Danim Vallverduem (více čtěte ZDE). Mesíční výsledek tohoto spojení, které mnozí odborníci neprávem předem zavrhovali, vypadá více než dobře.

Poslední schody jsou příliš strmé

Berdych působí sebevědoměji, vyrovnaněji, dokáže se lépe připravovat na jednotlivé zápasy. Papírově slabší soupeře poráží bez sebemenších problémů. Kdyby neexistovala velká čtyřka - Djokovič, Federer, Nadal, Murray - měl by jen málo opravdových konkurentů.

Ale oni tu jsou. Čtyři obři, tenisoví superhrdinové, nadlidé s raketou v ruce. I proto je třeba podívat se současné realitě do očí. V Melbourne si česká jednička dokázala, že nastolená cesta je správná a že se vyplatí nadále poctivě pracovat. Už teď dokázal devětadvacetiletý hráč fantastické věci a nemá se rozhodně za co stydět. Nic není nemožné a Berdych sám tomu musí bezmezně věřit.

Zároveň se však ukázalo, že dva schody k vytouženým nejcennějším trofejím mohou být až příliš strmé. Pro Berdycha dost možná nepřekonatelné. Český tenista potkal ve čtvrtfinále nejslabšího Nadala za poslední roky. Poradil si s ním, dosáhl slavného vítězství, přerušil sedmnáct zápasů trvající černou sérii. To ano.

Ale přišlo další kolo, ve kterém soupeř už z formy nebyl. Naopak. Murray předvedl extratřídu, která z vynikajících tenistů dělá ty, kteří v Rod Laver aréně, All England Clubu, na kurtu Phillipa Chatriera či na stadionu Arthura Ashe zdvihají nad hlavu ty nejcennější individuální poháry.

A tím Tomáš Berdych není. Zatím. Stejně jako věří on, musí věřit i jeho fanoušci. Pracovitý Čech by si třešničku na dortu své kariéry bezpochyby zasloužil.