Praha - V úvodních dvou dnech evropského atletického šampionátu v Amsterdamu se Češi radovali ze dvou velice cenných stříbrných medailí, několika postupů do elitní finálové společnosti, ale nechybělo ani dost velké zklamání.
O malé ohlédnutí za dosavadním vystoupením českých atletů jsme požádali vicemistryni světa ve skoku o tyči z roku 2007 Kateřinu Janků Baďurovou, ještě nedávnou šéftrenérku závodníků Dukly.
„Především se určitě nečekalo vyřazení tyčkařky Jiřiny Ptáčníkové výkonem 435 centimetrů už v kvalifikaci. Sama však dobře vím, jak náročná je to disciplína a co všechno se v ní může stát,“ prozradila úvodem našeho rozhovoru.
Bylo to i pro vás obrovské překvapení?
Když jsem si vzpomněla na její poslední vystoupení, tak jsem začala hledat příčiny tohoto propadu. Viděla jsem ji na nedávném domácím šampionátu v Táboře, kde to pro mě nebyla ta Jiřka, kterou znám. Při závěrečném testu před mistrovstvím Evropy na Pražské tyčce sice ze zkráceného rozběhu skočila 450 centimetrů, ale tento závod nelze srovnávat s amsterdamským. Včera řekla, že vůbec neví, co se s ní stalo. Nic ji nebolelo, a přesto nebyla schopna udělat pořádný skok. Já jsem to zažila hned několikrát, ale jen v tréninku a to je pak lepší toho nechat a jít se něčím zabavit. Kdo ví, třeba to mohl být ještě důsledek předchozích zdravotních problémů, což se u mě projevilo v podobě určité obavy ze zranění v roce 2008 na olympijských hrách v Pekingu, kde jsem také skončila už v kvalifikaci.
Dalším zklamáním je neúčast Jakuba Holuši ve finále na 1500 metrů. Co říkáte jeho diskvalifikaci kvůli údajnému strčení do švédského mílaře?
Strkanice v takovýchto závodech je zcela normální, a proto jeho diskvalifikaci považuji za hodně smutný příběh. Jakub byl totiž ve výborné formě, což také potvrdil suverénním vítězstvím v rozběhu. Navíc uznaný protest Švédů jejich atletovi nepomohl, zůstal mezi vyřazenými. Holušu verdikt jury hodně rozzlobil, takže teď bude nutné, aby se brzy zklidnil a na olympijské hry se vydal psychicky silný a v pohodě. Stále patří k závodníkům s medailovými ambicemi.
Nečekala jste lepší výkon i umístění od výškařky Michaely Hrubé?
Upozorňovala na sebe výbornými výkony včetně kvalifikace. Někteří optimisté v ní po několika úspěšných závodech dokonce viděli kandidátku na přední umístění. Jenže finále na evropském šampionátu je úplně jiná soutěž, v níž hraje obrovskou roli zkušenost, která osmnáctileté Míše samozřejmě ještě chybí. Teď je potřeba, aby svůj první start a až dvanácté místo na mistrovství Evropy neobrečela a s plným zaujetím se dobře připravila na další dva vrcholy její letošní sezony, kterými jsou juniorské mistrovství světa a olympijské hry.
A co vás zatím nejvíc potěšilo?
Samozřejmě dvě stříbrné medaile. Oštěpař Vítězslav Veselý potvrdil, že právě díky velkým zkušenostem jsou jeho medailové ambice oprávněné. Dlouho byl dokonce v čele průběžného pořadí, ale nakonec i se stříbrem je plně spokojený a před olympiádou správně nažhavený. Více jsem však čekala od Jakuba Vadlejcha, jehož zdobí letošní výborný výkon přes 86 metrů, za kterým zůstal přes osm metrů. Asi podobně jako někteří jiní atleti nezvládl finále hlavně psychicky.
Velice příjemně překvapil desetibojař Adam Sebastian Helcelet, který po prvním dnu byl až jedenáctý a sen o umístění někde v popředí se mu rozplýval. Jenže včera parádní jízdou s osobními rekordy v disku a oštěpu nechával za sebou jednoho soupeře za druhým a v závěrečné patnáctistovce si doběhl pro první medaili mezi dospělými, která má stříbrnou hodnotu.
Velice blízko k cennému kovu měl i dálkař Radek Juška, kterému k bronzu chyběl pouhý jediný centimetr. Tomu už se říká pořádná smůla. Kéž by už v dalších třech dnech šampionátu žádného českého atleta v takové podobě nepotkala.
