Jak se cítíte na turnaji v Ostravě?
Miluju to tady. Je to tady tak jiné. Jsme zvyklé hrát někde u moře na pláži, ale tady je to opravdu krásné. Počasí je fajn, navíc tu máme skvělou podporu fanoušků, kteří však nejsou z Brazílie, ale z celého světa. Je to zábavné a milé, vidět kolem sebe tolik brazilských vlajek.
Odkud jsou vaši fanoušci, když ne z Brazílie?
Z různých zemí. Hlavně z Polska nebo Portugalska, je to super (úsměv).
Do Ostravy zavítala Světové série v plážovém volejbale vůbec poprvé. Jak na vás působí premiérový ročník této akce?
Je důležité, že se lidé na nových místech dozví více o beachvolejbalu. Je fajn, že se nehraje jen v hlavním městě, ale i jinde v České republice. Pláž nepotřebujeme, jen písek. Proto tolik miluju nová hrací místa.
Takže se vám zamlouvá zdejší průmyslové prostředí?
Ano, velmi! Už jsme si pořídili spoustu fotek, poslali jsme je kamarádům do Brazílie, a ti jen nevěřícně kroutí hlavou. "Tam hrajete? To je místo jako z videohry nebo filmu. Krása." Opravdu se nám tu líbí.
A hraje se vám tady také dobře. Na cestě do čtvrtfinále jste se spoluhráčkou Dudou neztratily ještě ani set.
Snažíme se pořád koncentrovat. Před tímto turnajem jsme v Brazílii čtyři týdny tvrdě trénovaly, pořád musíme naši sílu dokazovat. Brazílie má spoustu vynikajících týmů, proto musíme bojovat i mezi sebou, nejen proti světovým dvojicím. Musíme být silné na hřišti i v hlavě.
Před měsícem jste vyhrály turnaj Světové série doma v Itapemě a pokračujete ve vítězné vlně. Cítíte, že máte velkou formu?
Ano, ale nepřemýšlíme o tom. Na každém turnaji nás čeká nová bitva, týmy jsou silné a není lehkého utkání. Itapema je za námi, makáme dál.
Zvykla jste si už dokonale na spolupráci s novou parťačkou Dudou? Hrajete spolu od začátku loňského roku.
Klape nám to, miluju hrát s touhle dívkou. Včera jsem měla narozeniny, už je mi pětatřicet a jí teprve devatenáct. To je šílené (smích). Jsem pro ni jako učitelka, hodně se spolu bavíme i mimo kurt.
Vyjdete spolu dobře navzdory tomu věkovému rozdílu?
Samozřejmě. Jela jsem se podívat na místo, kde Duda žije, zajímalo mě, kam chodila do školy, bavila jsem se s její rodinou. Bylo pro mě velmi důležité poznat její historii a zjistit, jak z Dudy udělat lepší hráčku.
Ale musela to pro vás být pořádná výzva, ne? Po čtyřech letech jste přestala hrát s Barbarou, s níž jste se stala mistryní světa a později stříbrnou medailistkou z olympiády doma v Riu de Janeiru.
To zcela určitě. Byla to asi největší výzva celé mé kariéry.
Rodina vašeho otce pochází z Polska, máte polské příjmení a kdysi jste říkala, že se o minulosti vaší rodiny a o Polsku chcete dozvědět více. Už jste našla čas si něco nastudovat?
Jedna polská dívka mi tady v Ostravě věnovala knížku o Polsku a říkala mi: "Agatho, měla bys toho vědět více o své zemi." Říkala jsem jí, že má pravdu (smích). Naše práce je hodně o cestování, nemáme tolik času, ale ano, teď už vím, že jsem Polka.
Z Ostravy je to do Polska pár kilometrů…
Ano, je to kousek, a proto tady máme tolik polských fanoušků.
Jste fotbalová fanynka? Sledujete Brazilce na mistrovství světa?
To jsem. Včera jsem fandila našim fotbalistům v zápase s Kostarikou. Byla jsem na hotelu, dala jsem si k narozeninám dort a dívala jsem se. Věřím, že nás tým dojde daleko, ale je to těžké. Portugalci hrají skvěle, Španělé, překvapivě i Švýcaři. Já ale myslím, že v osmifinále narazíme na Německo, které bude ve své skupině druhé. Zahráli jsme proti nim hrozně na šampionátu v Brazílii, musíme jim to vrátit.
Jak byste srovnala popularitu volejbalu a fotbalu ve vaší zemi?
Fotbal je mnohem více populární. Opravdu o hodně. Ale to není problém, přejeme si navzájem. Máme spoustu fanoušků, ale fotbal je top.
