reklama
 
 

Šance pro olympiádu v Česku. Pomoci mohou nové normy, říká Kumpošt

4. 5. 2019 7:15
V červnu se delegáti Mezinárodního olympijského výboru (MOV) sjedou do švýcarského Lausanne, aby vybrali pořadatele zimních olympijských her v roce 2026. Vybírat se bude mezi dvojicí dvojkandidatur: italským Milánem s Cortinou d´Ampezzo a švédským Stockholmem s Åre.

Půjde o první volbu hostitele her podle nových kritérií. Ta se snaží projekty kandidatur vést k co největší šetrnosti, co nejvyššímu možnému užití stávajících kapacit. Jsou benevolentnější k tomu, že olympiáda může být pořádána nejen v uzavřeném klastru jednoho místa, ale může ji hostit víc vzdálených měst jedné země nebo klidně víc zemí společně.

To podle místopředsedy Českého olympijského výboru (ČOV) Romana Kumpošta, který má mezinárodní agendu českého olympijského hnutí na starosti, dává větší šance ucházet se o hostitelství olympiád i menším zemím včetně Česka. "Kdybychom se hodně zasnili, tak v úvahu připadají termíny v letech 2034, 2038 pro zimu a 2036, 2040 pro léto," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kumpošt.

Vy jste nyní za Český olympijský výbor ve fázi studování a posuzování kandidatur Švédska a Itálie pro zimní olympiádu 2026. Už víte, pro koho zvednete ruku?

To samozřejmě nemůžu prozradit. Hlasovat se bude až v červnu. Oba projekty jsou velmi dobré. Pro nás je také samozřejmě dobře, že jsou v Evropě. Bude to vlastně poprvé, kdy se pořadatel olympijských her vybere podle nové normy v duchu Agendy 2020, takže je to celkově zajímavý proces.

Jaké jsou ty nové normy?

Mantrou je snaha o maximální úspornost, tedy v co nejvyšší míře využít už existující infrastrukturu a sportoviště. Nová norma dovoluje, aby sportoviště byla klidně i ve vzdálenějších lokalitách od sebe. Hry tak do budoucna nebudou tolik kompaktní jako dosud. Konkrétně se také velmi pečlivě kontroluje, co vše do rozpočtu chtějí pořadatelé zahrnout.

Soči bylo kritizováno jako drahá olympiáda, ale nešlo ani tak o to, že bylo nákladné samotné pořádání olympijských her, ale o to, že Rusové si chtěli postavit celé nové lyžařské středisko včetně infrastruktury, což náklady enormně zvedlo. Taková investice a její návratnost je rozložena do desítek let dopředu, a nebyla tedy spojena pouze s hrami. MOV má nově ambici mnohem víc než dřív projektům oponovat, konzultovat je. A pak se v rámci toho procesu může stát, že MOV kandidátům řekne: nejste na kandidaturu připraveni, zkuste to za čtyři roky.

Někteří pořadatelé - byť to v médiích někdy vypadá, že ztratili zájem - stáhli kandidaturu proto, že jim MOV nedoporučil pokračovat v kandidátské fázi a zbytečně utrácet peníze. To byl příklad třeba tureckého Erzurumu. Turci chtějí výrazně investovat a vybudovat rozsáhlé zimní středisko včetně infrastruktury. MOV po prostudování doporučil, aby v kandidatuře nepokračovali a zkusili se přihlásit až v okamžiku, kdy tento projekt bude mít již reálné obrysy. Stejně tak přemýšleli Japonci a odložili kandidaturu na ZOH v Sapporu z roku 2026 pravděpodobně na rok 2030. Další důležitý aspekt nového posuzování kandidatur na pořádání olympijských her je pak to, že umožňuje spolupráci více hostitelských míst, měst a dokonce zemí. Což mimo jiné otevírá nové možnosti pro země, jako je ta naše.

Takže Česko bude brzy kandidovat?

To neříkám. Myslím, že momentálně v Česku na pořádání takto veliké akce není politické klima, včetně stálých diskuzí ohledně podpory sportu. Přesto ale máme skvělé pořadatele, kteří své schopnosti již mnohokrát ukázali při pořádání světových akcí. Podle nové normy MOV bychom teoreticky, říkám opravdu teoreticky, mohli přemýšlet o tom, jestli neudělat třeba česko-slovenskou olympiádu nebo nějaký jiný model s některým z našich sousedů. To by tato norma povolovala. Kdybychom se ale hodně zasnili, tak v úvahu stejně připadají termíny až v letech 2034, 2038 pro zimu a 2036, 2040 pro léto. A to je hodně vzdálený horizont.

Jak budou vypadat už naplánované hry? V roce 2020 v Tokiu, v roce 2022 v Pekingu, 2024 v Paříži a 2028 v Los Angeles? Jak se vyvíjejí jejich přípravy?

Tokio bude klasicky japonsky dobře zorganizované. Japonci jsou příjemní a veselí, takže i duch těch her bude takový. Jediné problémy mohou přinést vyšší teploty, které tam v danou dobu budou. Peking bude asi případem ještě velkého rozpočtu. Země zažívá boom zimních sportů. Půjde asi o podobný model jako v případě korejské olympiády, s lyžařskou oblastí a centrem ostatních sportů, mezi nimiž se bude pendlovat. Paříž 2024 pak bude zajímavá z pohledu toho, které sporty se na hry dostanou. Kolem toho jsou teď velké debaty. MOV ale dal již dříve limit na počty sportů a sportovců, tedy když chce nějaká nová disciplína vstoupit, jiná musí vypadnout.

Už se ví, jak bude řešen Český dům na blížící se olympiádě v Tokiu?

Český dům při hrách v Tokiu bychom měli rádi na české ambasádě v japonském hlavním městě. Momentálně dokončujeme jednání o podmínkách s ministerstvem zahraničních věcí. Prostor ambasády je dostatečný na to, aby se tam náš dům vešel. V souvislosti s tím, jak drahý je komerční pronájem metru čtverečného v Tokiu, je to pro Českou republiku velmi elegantní řešení.

Česko školí nové diplomaty

Pojďme na obecnější úroveň. Jak se daří české sportovní diplomacii?

Od roku 2012, kdy si Český olympijský výbor stanovil mezinárodní aktivity jako jednu ze svých priorit, jsme se aktivně začali zabývat naší zahraniční sportovní diplomacií. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo vrátit Česku místo v Mezinárodním olympijském výboru. To se loni podařilo a Česko získalo zpět tuto pozici pro předsedu ČOV Jiřího Kejvala. Ale to není všechno. Momentálně jsme aktivní ve dvou komisích MOV, daří se nám prosazovat v komisích Asociace národních olympijských výborů, Evropských olympijských výborů nebo v jednotlivých sportovních mezinárodních asociacích a federacích.

Jsme ovšem limitovaní počtem lidí, kteří jsou na mezinárodním poli vůbec schopni působit. Pro tyto aktivity potřebujete lidi s kvalitní jazykovou vybaveností, musejí být zároveň experty pro danou oblast. Takže se poslední dva roky snažíme budovat i systémový způsob vzdělávání v rámci sportovní diplomacie. S Vysokou školou ekonomickou jsme dali dohromady studijní program sportovní diplomacie a po prvním ročníku už máme jeho první absolventy a další skupinu v běhu.

Tam se může přihlásit kdokoliv?

V podstatě ano, ale musí mít sportovní historii či praxi z oblasti sportu. Daný člověk by měl mít podporu a nominaci některého sportovního svazu. Například v loňské skupině studium absolvovali generální sekretář lyžařského svazu Jakub Čeřovský nebo triatlonistka Vendula Frintová. Letos je v tomto programu šestinásobný paralympijský vítěz v cyklistice Jirka Ježek, sjezdařka Klára Křížová nebo basketbalistka Ilona Burgrová, které nedávno ukončily sportovní kariéru. Nebo třeba Petra Juříčková, která úspěšně i na olympijských hrách závodila ve skocích na trampolíně.

Zpátky k těm už "hotovým" sportovním diplomatům. Co se českému zastoupení v poslední době v mezinárodním sportovním prostředí podařilo vylobbovat?

Předseda ČOV Jiří Kejval je jako zástupce olympijského hnutí členem exekutivy Světové antidopingové agentury WADA a působí i v takzvaném Foundation board, který je nejvyšším rozhodovacím orgánem WADA. V rámci Mezinárodního olympijského výboru je také členem marketingové komise, jejíž poslední zasedání i řídil. Tam je jeho rolí mimo jiné posuzovat a schvalovat marketingové strategie MOV, partnerství s globálními sponzory olympijských her. To je obrovsky důležité z hlediska zajišťování příjmů rozpočtu olympijského hnutí.

Já jsem pak už několik let členem komunikační komise MOV, kde se zabýváme novými trendy v komunikaci směrem k veřejnosti, k médiím i na sociálních sítích. Máme k ruce řadu odborných poradců včetně Martina Sorrella, zakladatele největší globální komunikační agentury WPP, ředitele sportovní sekce Facebooku a tak dále. Díky našemu zastoupení v těchto komisích se nám mimo jiné podařilo dostat do širšího povědomí naše Olympijské festivaly, které by se v plném světovém měřítku měly objevit v rámci olympijských her 2024.

Proto nejen budujeme síť našich sportovních diplomatů, ale úzce spolupracujeme i s ministerstvem zahraničních věcí (MZV). Uvedu jen malý úspěch z poslední doby, který dávám za příklad našim studentům sportovní diplomacie. Náš svaz curlingu usiloval o pořádání olympijské kvalifikace pro zimní olympijské hry v Pchjongčchangu. Spolu s curlery jsme požádali o pomoc MZV. Potřebovali jsme totiž dostat správnou informaci o zájmu České republiky o pořádání této kvalifikace do Skotska, kde sídlí mezinárodní federace. S pomocí MZV a našeho velvyslanectví v Londýně se nám podařilo tento zájem velmi kvalitně prezentovat a olympijská kvalifikace se do Česka opravdu dostala.

autor: Michal Šenk | 4. 5. 2019 7:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama