"Jiný svět." Čech zvedá hokej v Kuvajtu, s vojáky a úředníky vzhlíží k olympiádě

Daniel Poláček Daniel Poláček
3. 5. 2019 14:17
Před lety trénoval českou reprezentační šestnáctku a sedmnáctku, teď vede áčko státu, kde jsou jen tři ledové plochy. Pavel Arnošt má nastartovat hokej v Kuvajtu tak, aby ropná velmoc z Perského zálivu uspěla na nejbližší asijské olympiádě. "Zatím nemáme výkonnost, společenský život je tady nastavený úplně jinak," popisuje náročnou cestu 44letý kouč v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hokejoví reprezentanti Kuvajtu.
Hokejoví reprezentanti Kuvajtu. | Foto: Archiv Pavla Arnošta

Jak jste se k současné práci vlastně dostal?

Přes výběrové řízení, které mi zprostředkoval kamarád. Poslal jsem životopis, na jehož základě jsem byl schválen managementem. Později jsem se dozvěděl, že nabídek bylo víc, ale měli tam určitá specifika. Chtěli vysokou školu, nejvyšší trenérskou licenci a podobně. Na vysokoškolském vzdělání v Kuvajtu hodně lpí, bez něj vám jako cizinci například nedají řidičský průkaz.

S jakými očekáváními vás šéfové kuvajtského hokeje vzali?

První kontakt jsem měl s prezidentem kuvajtské národní federace. Hned jsem s ním odjížděl do Sarajeva na kvalifikační skupinu mistrovství světa. Neměl žádná očekávání, protože to byl první turnaj Kuvajtu pod IIHF (Mezinárodní hokejová federace, pozn. red.). Spíš mě uklidňoval, ať jsem bez tlaku a že jde o dlouhodobou práci. Cílem nebo vizí jsou Asijské zimní hry 2021, kde jsme zatím ve třetí nejvyšší skupině. Toho se držím, i když u trenéra nikdy nevíte. 

Máte za sebou už dvě mistrovství světa té nejspodnější, respektive kvalifikační divize. Co vám ukázala?

Hrozně mě překvapila úroveň asijské části. Když vidíte týmy Filipín, Thajska nebo Emirátů, tak si uvědomíte, že hokej se hrozně globalizuje. Kuvajt bohužel ještě nemá takovou kvalitu, protože jsme byli omezení v trénování. Kvůli špatné spolupráci federace a majitele starého stadionu jsme měli jen pár tréninků na ledě a případně před akcí proběhl kemp. Ale teď přichází zlom. V květnu se otevře nový stadion, takže začneme pořádně pracovat, abychom se někam posunuli.

Jak by si mezi reprezentacemi, které uvádíte, vedla třeba karlovarská dvacítka, u níž jste před odchodem do Kuvajtu působil?

Loni jsem byl nadšený z Thajska, i když letos malinko stagnovali. Technicky, dovednostně i bruslařsky na tom byli velmi slušně, jen s taktikou měli problémy. Každopádně myslím, že právě Thajsko, Filipíny nebo Emiráty by v české juniorské extralize mohly konkurovat.

Hokejová reprezentace Kuvajtu i s trenérem Pavlem Arnoštem (třetí zprava).
Hokejová reprezentace Kuvajtu i s trenérem Pavlem Arnoštem (třetí zprava). | Foto: Archiv Pavla Arnošta

Kdo jsou vlastně kuvajtští reprezentanti? Kde jinak nastupují?

Jsme taková jedna rodina. Zatím máme hrozně malý počet hráčů. Hokej se tady sice hraje zhruba od roku 1992, ale teď přichází nová generace. Ligu mezi sebou hrají čtyři týmy, jeden z nich tvoří cizinci. Příští rok by jich mohlo být pět, protože díky novému stadionu nebudou takové problémy s ledem. 

Fungují hokejisté v Kuvajtu profesionálně, nebo si vydělávají jinak?

Kluci studují nebo mají zaměstnání. Od letošní sezóny dostávají rentu, ale nic závratného.

Máte přehled, do kterých zaměstnání vaši svěřenci chodí?

Kuvajtští občané jsou často ve státní sféře, takže hodně policistů, vojáků nebo úředníků. Žádnou podřadnou práci nedělají.

Musel jste se kvůli nim učit arabsky, nebo vám stačí angličtina, případně tlumočník?

To ne, mluvíme spolu anglicky. Samozřejmě zvládám nějaké krátké výrazy v arabštině, ale spíš proto, abych se integroval nejen do hokejové společnosti. Jinak to není úplně zapotřebí, protože kluci zvládají angličtinu na velice dobré úrovni.

Hokejoví věrozvěstové

NHL, Bobby Holík, Atlanta Thrashers

Kromě "kuvajtského" dua Pavel Arnošt - Kamil Vávra existují i další Češi, kteří působí v reprezentacích exotických hokejových zemí.

Český rodák s americkým občanstvím Bobby Holík se zamiloval do Izraele a tamní národní mužstvo nedávno dovedl k postupu do čtvrté nejvyšší divize mistrovství světa, kde židovský stát naposledy hrál v roce 2014.

Útočník Josef Rezek je poslední roky ofenzivním tahounem Austrálie. Vladimír Kolek trénuje Island, přičemž pod sebou má i českého forvarda Miloslava Račanského.

Můžete potvrdit, že Kuvajtu jsou tři ledové plochy, jak tvrdí oficiální údaje IIHF?

Jeden, ten historický s určitým kouzlem, skončil a bude se bourat. Hned vedle je menší plocha pro bruslení a veřejnost. Ještě jeden stadion je v obchodním centru, ale ten je spíš privátní. A teď se právě bude otvírat malý tréninkový stadion naší federace.

Pracujete u kuvajtské reprezentace jako jediný cizinec, nebo je vás víc?

Ženský národní tým dělá první profesionální kuvajtský trenér, bratr prezidenta federace. Juniory má na starosti český kolega Kamil Vávra a můj asistent je Srb, který byl předtím u týmu se svým otcem, jehož jsem na lavičce vystřídal.

Co vašemu týmu nejvíc chybí k tomu, aby postoupil do vyšší divize mistrovství světa?

Zatím nemáme výkonnost, kvalita ostatních týmů je daleko větší. Myslím, že bude ještě trvat, než budeme konkurenceschopní. Pomůže generační výměna. Máme takových pět šest reprezentantů ve věku sedmnáct osmnáct let. Právě oni představují budoucnost.

Patrik Martinec si při trénování v Jižní Koreji pochvaloval pracovní morálku svých svěřenců. Jakou mentalitu oproti Česku pozorujete u kuvajtských hokejistů?

Je to jiný svět, jiná mentalita. Musíte tady mít úplně jiné nároky, jiný přístup, což souvisí s tím, že nemáme takovou základnu, sport čísla jedna je fotbal. Na ledě je vidět, že kuvajtští hráči jsou nadšení, že chtějí, akorát neměli tak dobré podmínky. Když teď uvidí, jak se díky častějším tréninkům zlepšují, věřím, že budou mít ještě větší odhodlání a chuť trénovat, s čímž někdy měli problém. Je to i o úplně jinak nastaveném společenském životě oproti Čechám. Hráči chodí do práce a mají hodně rodinných povinností. Bude teď hodně záležet na nás trenérech, jakou v nových podmínkách uděláme atmosféru tréninku, aby tam děti i dospělí chtěli chodit. Věřím, že nastane velký zlom.

Budova Kuvajtské hokejové federace.
Budova Kuvajtské hokejové federace. | Foto: Archiv Pavla Arnošta

Než jste do Kuvajtu odjel, připravoval jste se na kulturní odlišnosti, jako je třeba zákaz alkoholu?

Člověk si zvykne. Necítím, že bych byl diskriminovaný nebo nežil normální život. Že třeba restaurace tady nejsou na podobné úrovni jako ty evropské, tak to prostě je. Jinak je Kuvajt velmi bezpečný a vyspělý stát se vším všudy. 

Na co jste si musel zvykat?

Největší problém byl s řidičským průkazem, neplatí tady ten mezinárodní, takže jsem musel dlouho čekat. Hodně jsem se pohyboval pešky, taxíkem nebo s pomocí kamaráda. Bylo těžší se dostávat na tréninky, na federaci, ale člověk zase získá zkušenosti s normálním životem.

Spřátelil jste se s místními?

Je to těžké, Kuvajťané mají svoji komunitu, svoje rodiny. Jejich kultura je hrozně zajímavá. Myslím, že na federaci mám velmi dobré vztahy se svým manažerem. Velmi dobře se mi s ním spolupracuje. Výborný chlap. S čímkoliv mi pomůže. Ale jak říkám, mimo hokejovou komunitu je to těžké.

Asi dvě třetiny obyvatel Kuvajtu tvoří cizinci. Jak taková společnost funguje? 

Je to takové trošku rozdělené. Jednu pracovní sílu tvoří Evropa a Amerika, pak jsou domácí kuvajtští občané a pak expati z Asie. Já samozřejmě respektuji každého člověka, ale můj názor je, že se lidé stýkají v rámci těchhle tří komunit. Není na tom nic nepřátelského nebo špatného. Normálně to ani nepoznáte, ale mimo práci to takhle funguje.

Řekl jste, že s kuvajtskou reprezentací směřujete k Asijským hrám 2021. Do té doby máte smlouvu?

Je to spíš taková vize, ústní dohoda. Jinak mám smlouvu vždycky na sezonu. Chci si dokázat, že člověk může naučit lední hokej hráče, kteří ho nemají tak zažitý jako hokejové státy.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Výbuch ve městě Ghazní zabil nejméně 26 afghánských vojáků

Nejméně 26 lidí přišlo dnes o život a dalších 17 utrpělo zranění při mohutné explozi ve městě Ghazní, které je správním střediskem stejnojmenné provincie na východě Afghánistánu. Informovaly o tom tiskové agentury citující místní zdroje.

Agentura Ariana news s odvoláním na představitele městské nemocnice napsala, že všichni mrtví i zranění jsou vojáci afghánské armády. Podle prvních informací šlo zřejmě o explozi nálože nastražené v automobilu, který stál u základny ozbrojených sil. Agentura Nová Čína zmínila, že explozi předcházela v místě střelba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Metropolí Eritrey otřáslo šest explozí, možná šlo o rakety z Tigraje

 Eritrejským hlavním městem Asmarou otřáslo v pátek pozdě večer šest explozí. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí. Příčina ani přesné místo výbuchů zatím nejsou jasné, nicméně na Asmaru už dříve stříleli rakety povstalci ze sousední etiopské oblasti Tigraje, kde proti nim bojuje etipská armáda, poznamenala dnes agentura Reuters.

"V Asmaře nastalo ve 22:13 šest explozí," sdělilo ministerstvo zahraničí Spojených států na Twitteru. Zároveň vyzvalo americké občany, aby měli stále na paměti konflikt, který se odehrává v Tigraji. Tigraj leží na severu Etiopie a je jedním z jejích autonomních států. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy