V Riu bude v triatlonu v českých barvách startovat pouze Vendula Frintová. To je oproti dvěma ženám a dvěma mužům v Londýně znatelný ústup z pozic. Kde se stala chyba?
Já jsem do role reprezentačního trenéra přišel v půlce olympijského cyklu, takže jsem bohužel neměl prostor na tom pracovat celé čtyři roky. Bylo potřeba trochu přitlačit v objemu i intenzitě, takže ten začátek byl pro závodníky tvrdší. Honza Čelůstka ztratil hodně bodů kvůli únavové zlomenině, Přemek Švarc (oba startovali v Londýně) spíše kvůli špatné volbě závodů. Kluci situaci trochu podcenili, měli velké manko i výkonnostní, které jsme se snažili stahovat. Přemek byl bodově na hraně kvalifikace. Honza už to manko nedohnal, ale v poslední době byl dvakrát nebo třikrát v elitní dvacítce WTS (Světová triatlonová série), což už beru jako špičkovou výkonnost.
Ale podařilo se nám postupně zlepšit tu slabší morálku. Kluci absolvovali všechna reprezentační soustředění, vážili si toho a šli výkonnostně nahoru. Když to srovnáme s jejich výkonností třeba před třemi lety, tak je to o hodně lepší. Ale svět se taky rychle zlepšuje. Za těmito dvěma už je velká mezera. Je tam Kubínek, možná Svoboda, ale když to tak řeknu, to jsou kluci, kteří nejsou seriozní profíci.
U holek je ještě Petra Kuříková, kterou ale trápily dlouho zdravotní problémy, nemohla pořádně běhat, až se to vyřešilo operací achilovky. A letos už byla, tuším, šestá v závodě SP. Takže tam věřím, že do budoucna potenciál na OH 2020 má. S tímto výhledem uvidíme, jak si povedou mladší kategorie. Teď jsem i proto rozjel triatlonovou akademii v Plzni a doufám, že do budoucna těch zástupců na olympiádě budeme mít více.
Zmínil jste Tomáše Svobodu, bratra-dvojče olympijského vítěze v moderním pětiboji. To je, řekněme, mediálně nejviditelnější český triatlonista, byť nad tím někteří lidé okolo triatlonu kroutí hlavou. Byla u něj skutečně nějaká šance, že by se do Ria dostal, o čemž se právě poměrně často psalo?
Ne, tam vůbec šance nebyla. To byla bublina. Jeho bratr mu asi pomáhal s nějakými věcmi v Dukle nebo na ČOV, aby byl Tomáš vlajkonošem na těch Evropských hrách a podobně. Ale ve hře o olympijskou kvalifikaci ve skutečnosti nikdy seriozně nebyl, nenastupoval k závodům Světového poháru. Možná snad k jednomu, ale to až letos.
Nejzásadnější pro vybojování olympijské nominace je asi obrážení velkého množství závodů po celém světě, je to tak? Před Londýnem to tak bylo.
Ano, teď to bylo podobné. Ale letos to pro kluky nebylo tak finančně příznivé, protože svaz už neměl tolik peněz, aby je podporoval. Takže oni sami do toho museli poměrně výrazně investovat a o to víc si cením, že za tím šli a udělali ten velký výkonnostní krok dopředu. Švarc měl teď zlomenou klíční kost a vypadl z toho. Ale u Čelůstky jsem s výkonností spokojen.
Takže v Riu bude startovat jen Vendula Frintová, v Londýně byla 15., letos na ME dojela čtvrtá, byť ji neustále trápí zdravotní problémy. Kam až by mohla vystoupat a s čím byste byl spokojen jako reprezentační trenér?
Já bych byl spokojený, kdyby zajela do osmého místa. To by byl výborný výsledek. Ale musíme si uvědomit, že ta ženská konkurence šla v posledních dvou letech ohromně nahoru. Jsou tam silné Američanky, především Jorgensenová, až, řekl bych, brutální Britky, stále je tam obhájkyně Nicola Spirig. Australanky se z útlumu taky vrátily do špičky. Je to nabušené. Bude to zajímavý závod. Kvalita šla rozhodně nahoru. Pro Vendulu je to o to větší výzva. Závodí se mnohem více agresivně ve všech disciplínách. Už se to dost blíží závodům mužů, kde to vidíme u bratří Brownleeových. Ti za to vezmou od prvních metrů plavání a jede se totální hrana, lidi pak vylezou z vody a už jsou poloviční.
Jak náročná bude olympijská trať? Bude hrát Vendule Frintové do karet?
No, uvidíme, jak se ty karty rozdají. Olympijský závod je specifický, občas to favoritům nesedne. Vendula se hodně zlepšila. Kolo nebylo úplně její nejsilnější stránkou, ale hodně to zlepšila. Letos měla i super plavání a stala se z ní komplexní závodnice, která je schopná překvapit. Má spoustu zkušeností, možná to bude její poslední olympiáda, vrchol kariéry, tak uvidíme.
Zmínil jste bratry Brownleeovy a Američanku Jorgensenovou. To jsou velké osobnosti, které v posledních letech válcují triatlonový svět. Jorgensenová snad dva roky neprohrála. Může je někdo porazit?
Jorgensenová právě teď nedávno po dlouhé době prohrála. Holky se na ni domluvily, jely na kole týmově, udělaly si náskok a porazily ji. V ženském triatlonu došlo k radikální změně strategií, a to se mi líbí. Mám zprávy z Anglie, že tam se opravdu snaží v tom tréninkovém procesu akcentovat všechny tyto stránky, i ty strategické.
V Riu bude triatlon popáté na OH. Poprvé to bylo v Sydney v roce 2000, kde jste hned první den olympiády vybojoval bronzovou medaili. Jak se za tu dobu olympijský triatlon změnil?
Změnilo se to více k agresivitě. Dříve se o umístění spíše běželo. Dneska je to pojetí mnohem agresivnější od samého začátku. Více se využívají všechny tři disciplíny. A je to všechno o drobet rychlejší.
A jak samotná olympiáda změnila triatlon? Ten jako sport vznikl v 70. letech a vůbec první triatlon byl rovnou ironman…
Ovlivnilo to dost ten komerční svět nebo prostor závodníků. Dříve jej měli větší. Je otázka, jestli je to dnes ovlivněno tím, že se všechno v olympijském triatlonu řeší přes federace, nebo by k tomu došlo stejně. Za mě to bylo výborné, byly profitýmy, měli jsme normální plat, bylo to perfektní prostředí pro profesionalismus. Dnes je to v olympijském triatlonu mnohem těžší. Na druhou stranu jsou ve světové sérii vyšší prize money.
Když jsem zmínil rok 2000 a Sydney. Vy jste tam byl třetí, Martin Krňávek 13., Filip Ospalý měl bohužel problémy se zády a nedokončil. Dá se to období přelomu tisíciletí považovat za zatím zlatý věk českého triatlonu?
Určitě. My jsme pak v roce 2002 dokonce vyhráli ve štafetách ME. Dali jsme jasně najevo sílu, ozývaly se nám světové firmy, že by chtěly nároďák sponzorovat. Ta situace kolem roku 2000… Já jsem to odstartoval olympiádou, Martin Krňávek vyhrál jako první Čech SP, Filip pak taky vyhrál SP, vyhrál i ME. Byli jsme tři, k tomu byl výborný i Martin Matula. Není jednoduché tak silný tým vybudovat z nuly. To je pro nás velká výzva.
