Jak si po dlouhé době užíváte chvíle volna doma v Česku?
Jsem rád, že zase po delší době vidím celou rodinu i kamarády. Je to zasloužený odpočinek po sezoně. Trávím spoustu času s rodinou, těšil jsem se na to. Navíc mám čas na jiné sporty, zahraju si golf nebo tenis. A do toho hodně relaxuju.
Jaké byly oslavy po vítězství v AHL a zisku Calderova poháru?
Bylo to fajn, i když je škoda, že jsme poslední zápas nevyhráli doma. Ten delší let ze Chicaga do Charlotte byl trochu těžší. Ale oslavy byly dobré, slavili jsme asi pět dní a pak jsme se začali rozjíždět zpět domů, abychom zregenerovali a připravili se na další sezonu.
Vzbudilo vaše vítězství ohlas ve městě? Vítali vás fanoušci?
Asi dva dny po posledním zápase jsme s nimi měli takovou akci na zimáku. Bylo to hezké, oslavili jsme to s nimi, ale jinak jsme těch pět dní slavili tak nějak sami mezi sebou.
Před dvěma lety jste u oslav Komety nebyl kvůli MS do 18 let, vloni jste byl po extraligovém finále nemocný, a navíc jste se chystal na MS do Dánska. Letos jste si to konečně užil naplno?
Jo, takhle naplno to bylo poprvé. Opravdu jsem si to užil, byl jsem u všeho důležitého. Bylo to super, sladká odměna po dlouhé sezoně. Pro ty zážitky člověk hokej hraje. Každý chce dojít do konce sezony a potom vyhrát.
Letos titul z AHL, vloni a předloni vítězství v extralize a před třemi lety triumf se staršími dorostenci Komety. Ve 20 letech slušná sbírka trofejí…
Je to zajímavé, přemýšlel jsem o tom. Ve všech čtyřech případech byla sezona nejdelší, jaká mohla být. Miluju vyhrávání, je super, že to vyšlo čtyřikrát v řadě, a kdyby to takhle šlo dál, byla by to paráda. Je to zatím pěkně rozběhnutá série.
Vzpomněl jste si na ni při play off v AHL, když jste s Charlotte postupovali dál a dál? Že by to zase mohlo vyjít až na vrchol?
Moc jsem nad tím nepřemýšlel, ale jednou jsme se o tom v play off bavili s taťkou. Že by bylo super znovu vyhrát. Zkrátka jsem byl vždycky ve správný čas na správném místě. Pokaždé byl ten tým tak dobrý, aby mohl vyhrát. Je to radost.
Hodnotíte díky tomu konci sezonu jako povedenou, přestože jste se neudržel v Carolině v NHL, což bylo na startu vaším cílem?
Z tohoto pohledu je to zklamání, ale sezona v AHL byla nakonec dobrá. Zisk Calder Cupu hodně potěší, teď si dám pár týdnů volno a pokusím se připravit na to, abych příště bojoval už o Stanley Cup.
V Česku možná nemá vítězství v AHL takový zvuk, ale jak je Calder Cup ceněný v Americe, ať už fanoušky, nebo odborníky?
Je pravda, že když jsem byl v Česku, AHL jsem moc nesledoval. Ale když tam člověk přijde, zjistí, že hokej tam je dost kvalitní. Přestože je to druhá nejvyšší liga, pořád je to vysoká úroveň. Sledují to hodně hlavně týmy z NHL, skauti si vyhlížejí hráče.
Hráči často říkají, že se v AHL hraje sobecky a každý hledí jen na to, aby upoutal pozornost týmu z NHL. Hráli jste v Charlotte naopak jako tým?
Těžko říct. V sezoně to vždycky tolik týmové nebylo. Spoluhráč vám občas přihrávku nevrátil. Ale když jsme přicházeli blíž a blíž k play off, už jsme hráli mnohem kompaktněji, a pořád se to zlepšovalo.
Přitom už základní část jste měli mimořádně vydařenou a vyhráli jste ji s velkým náskokem. Držely vás dobré výsledky nad vodou i v období, kdy vám to osobně tolik nešlo?
Určitě, měli jsme opravdu výborný tým. Hráli jsme dobře celou sezonu, i když každý má období, kdy se mu daří méně. Mně to potkalo po Vánocích, ale moc jsem na to nemyslel. Je to o jednom gólu, který vás nastartuje. Pak už jde sebevědomí zase nahoru.
V období po Vánocích jste měl v součtu s MS juniorů 14 zápasů za tři týdny. Cítil jste, že vám trochu dochází šťáva?
Cítil jsem to, bylo tam hodně cestování, na dvacítkách jsem snad v každém zápase odehrál kolem 25 minut. Byl jsem trošku unavený, měl jsem malinko slabší měsíc, ale zase se to obrátilo a šlo to k lepšímu.
Pomohl vám v únoru příchod Slováka Tomáše Jurča z farmy Floridy? Zdá se, že ve dvojici s ním jste si výborně vyhověli.
Jasně. Prvně mi pomohlo, když za mnou přijely mamka se ségrou. Od té doby jsem zase začal bodovat a šlo to nahoru. Pak přišel ještě on, začali jsme hrát spolu a měli jsme mezi sebou dobrou chemii. Rozuměli jsme si na ledě, ale strávili jsme spolu dost času i mimo. Bylo to výborné.
Jurčo je podobně jako vy vítězný typ. Má tři trofeje z kanadské juniorky, AHL vyhrál už podruhé.
Ano, říkal mi to. Jen doufá, že potřetí už Calder Cup nevyhraje, že už tam hrát nebude. Je to výborný hráč a dobrý kluk i do kabiny, i tohle k těm vítězstvím asi nahrává. Mně pomohlo, že jsem si s ním mohl popovídat v češtině. I před jeho příchodem byla parta výborná, ale pak to bylo pohodovější. Většinu času tam neměl přítelkyni, takže jsme chodili na večeře a trávili jsme čas spolu. Pomůže to psychicky.
V 18 zápasech play off nasbíral Martin Nečas 13 bodů za pět branek a osm asistencí. Ve čtvrtém zápase finále se blýskl nádherným gólem:
Unreal goal by Martin Necas to start the comeback in Game 4!
Zveřejnil(a) Charlotte Checkers Hockey Club dne 07. June 2019
V Raleighu, kde sídlí Carolina z NHL, jste bydlel s Petrem Mrázkem, ale v Charlotte jste si musel hledat nové bydlení a řešit další situace mimo hokej. Jak vám to šlo a jak jste se zlepšil v angličtině?
Bylo to v pohodě. Sám jsem bydlel už dva roky v Brně, žádný větší problém to pro mě nebyl. Angličtina už je docela v pohodě, ani s komunikací už jsem neměl potíže.
K vítězství vám blahopřáli trenér Caroliny Rod Brind'Amour, útočník Jordan Staal nebo generální manažer Ron Francis, který vás k Hurricanes draftoval. Jaké to bylo?
Vždycky to potěší, když vám pogratulují taková jména. Bude teď na mně, abych to příští rok ještě posunul. Jordan Staal mi říkal, že doufá, že tu svou sérii ještě natáhnu a příští rok vyhrajeme Stanley Cup. Chci na tu sérii navázat, ale hlavně v Carolině hrát.
Co jste říkal na to, že Carolina s divokou kartou v play off prošla až do finále konference? Nemrzelo vás trochu, že nejste součástí té jízdy, i když v Charlotte jste také hráli o pohár?
Sledoval jsem to, každodenně jsem v kontaktu s Mrázou, i teď. Takže jsme si o tom povídali, koukal jsem se na zápasy, když jsem mohl. Je super, že konečně udělali play off a došli daleko. Za sebe mě trochu mrzelo, že jsem tam nebyl, ale klubu jsem přál, aby došel co nejdál. Už to potřeboval. Fanoušci znovu začali chodit, dařilo se a všechno se změnilo k lepšímu.
V uplynulé sezoně jste za Carolinu v NHL odehrál sedm zápasů a můžete trochu porovnávat servis, jaký má hráč k dispozici tam a jaký v AHL. Je to velký rozdíl?
Nedá se to srovnávat. Je to jeden z důvodů, proč chce člověk do NHL. Měli jsme v Charlotte štěstí, že jsme na každý trip lítali, ale lítali jsme normálními linkovými lety. Nebylo to až tak pohodlné, na druhou stranu lepší než nějakých deset hodin cestovat autobusem. I jinak všechno okolo, zázemí v kabině a podobně, v NHL je to na jiné úrovni.
Překvapil vás triumf St. Louis ve finále proti Bostonu?
To překvapilo asi každého. Po Vánocích byli nejhorší tým ligy, ale pak se to otočilo. Začal chytat Jordan Binnington, začalo se jim dařit a vyhráli to celé. Co jsem viděl v play off, hráli opravdu výborně jako tým. Asi si to zasloužili.
Po oslavách v Charlotte jste ještě absolvoval výstupní zdravotní prohlídku. Od loňského šampionátu v Dánsku vás trápily potíže s kyčlí, jak jste na tom teď?
Naštěstí to není nic hrozného, není to na operaci. Už by to nemělo trvat dlouho. Při bruslení už mi to nevadí. Měl jsem problém s kyčlí a se zápěstím, ale s obojím jsem prošel v pohodě. Kyčel už mě nelimituje ani při bruslení.
Dáte si teda pár týdnů volna a pak do toho znovu šlápnete? Jak bude vypadat vaše letní příprava?
Letos to bude nejlepší léto za poslední roky. I když byla sezona dlouhá, letos už nepojedu na nováčkovský kemp a turnaj dvacítek, až do září mám volno a můžu se pořádně připravit. Je to jen na mně, budu trénovat s Martinem Kautem a brněnským trenérem Milošem Pecou. Už začali a já se k nim připojím začátkem července.
