Přesně dvacet let uplynulo ode dne, kdy byl Hlinka jmenován hlavním trenérem Pittsburghu Penguins, kde už od února 2000 dělal asistenta legendárnímu Herbu Brooksovi, strůjci amerického "Zázraku na ledě" z olympiády 1980. Z ocelářského města udělal českou výspu a dlouho se s týmem držel v boji o Stanley Cup.
Hlinka byl společně s Finem Alpem Suhonenem, který od května 2000 šéfoval Chicagu, prvním evropským hlavním koučem v NHL. Pittsburgh, v jehož týmu bylo už za Brookse sedm Čechů, doplnil dalšími krajany.
"Já jsem byl první rok v kanadské juniorce jediný Evropan v týmu, v další sezoně jsme byli s Michalem Sivkem dva mezi samými Kanaďany. V létě 2000 přijdu na kemp Pittsburghu a od začátku nás tam bylo deset Čechů. Hodně netradiční situace," usmívá se bývalý útočník Milan Kraft.
Pittsburgh ho v roce 1998 draftoval v prvním kole, v Kanadě zářil a do prvního mužstva přicházel jako čerstvý kapitán juniorských mistrů světa. "Bylo to příjemné a kamarádské. V šatně zněla čeština, hráči ostatních národností byli vlastně v menšině, takže nic nenamítali," vzpomíná.
"Ale když Ivan před týmem vystupoval, bylo to v angličtině. V týmu bylo dost Rusů, takže pak mezi hráči zněly různě čeština, ruština a angličtina. Složení mužstva bylo docela zvláštní, ale dobré," doplňuje další bývalý forvard Josef Beránek, jenž byl součástí takzvané české mafie.
Češi v té době vládli mezinárodnímu hokeji na všech frontách, a tak nemohla být podle Krafta s Beránkem o protežování Hlinkových krajanů řeč. "To nikoho ani nenapadlo, navíc s Dariusem Kasparaitisem, Alexejem Morozovem či Alexejem Kovaljovem to byl celkově hodně evropský tým," domýšlí Kraft.
Jedenáctičlenná česká kolonie
Čechů se nakonec sešlo jedenáct. Spolu s Kraftem a Beránkem to byly hvězdy první třídy Jaromír Jágr, Martin Straka a Robert Lang. Dále beci Jiří Šlégr, Michal Rozsíval, Josef Melichar a František Kučera, plus další útočníci Jan Hrdina s Romanem Šimíčkem.
V sezoně 2000/2001 zasáhlo do nejlepší světové ligy 71 Čechů, kdežto v aktuálním ročníku je jich pouze třicet. "Třeba v Ottawě byla tou dobou také početná česká kolonie, ale v Pittsburghu to bylo umocněno českým trenérem. Náš hokej trochu dominoval," přikyvuje skromně Beránek.
NHL pro Penguins před dvaceti lety začínala dvěma zápasy v Japonsku proti Nashvillu. "Samozřejmě si vzpomínám, letěli jsme propagovat hokej do Asie, byl to můj první start v NHL," přibližuje Kraft. "Ivan se toho na střídačce zhostil dobře, odvedl v sezoně kus práce," dodává.
Po základní části skončil Pittsburgh třetí v Atlantické divizi a šestý ve Východní konferenci. V play off vyřadil v šesti zápasech Washington a v řeži na sedm utkání přešel přes Buffalo s Dominikem Haškem v bráně.
Kovaljov, Straka či Lang zažili co do počtu bodů životní sezonu, celý tým nastřílel v základní části druhý nejvyšší počet gólů v lize. Přesto nebyla spokojenost s Hlinkou zdaleka stoprocentní. Nevyšla mu snaha hrát na tři útoky, v zámoří mu vyčítali také nedostatečnou komunikaci s hráči nebo málo času stráveného rozborem u videa.
Hlinka razil svou teorii i v NHL
Litvínovský svéráz zůstal v NHL stejný jako doma či u historického zlata v Naganu. "Tu svou hlášku, aby se z toho hráči hlavně nepo..ali, prosazoval i v Americe. Je pravda, že vyložený stratég nebyl. Byl zvyklý na svou práci. Nepo..at se z toho, dát o gól více než soupeř a pak vyhrajeme," shrnuje stručně a trefně dnes čtyřicetiletý Kraft.
Hlinka rád tvrdil, že hokej je jen jeden, všude se hraje ten samý. Nedělal z něj vědu. "Zato v Pittsburghu na tréninkovém kempu visela tabulka, kde počítali dokonce počet ofsajdů a zakázaných uvolnění. Nevím, jestli to v Česku vůbec dneska někdo eviduje," směje se Kraft. "Pak přišel Ivan a tabulka zmizela. Možná to chtěli počítat, ale on na to asi neslyšel."
"Američané jsou v tomhle velcí puntičkáři a Ivan takový nebyl," pokračuje Kraft. "Na druhou stranu charizma měl a uměl na hráče zapůsobit. NHL zažil na dva roky jako hráč, ale pro trenéra je to zase něco úplně jiného. Ivan to neměl lehké, adaptovat se na nové prostředí, ale důležité věci jako samotný hokej zvládal dobře," zdůrazňuje Beránek.
Že by Hlinka podceňoval význam přípravy u videa, to Beránek popírá. "Nám jako hráčům v tomto směru nic nechybělo. Ivan měl kolem sebe tým asistentů a tenhle servis jsme v týmu rozhodně měli," tvrdí olympijský vítěz a klubová legenda Vsetína či pražské Slavie.
K stabilnímu místu na lavičce Penguins nepomohla Hlinkovi ani událost, která svou velikostí přitáhla pozornost celého světa. Návrat ikonického Maria Lemieuxe na kluziště po třech a půl letech. "Super Mario", který překonal rakovinu a z role majitele Pittsburghu se pustil do procesu oddlužení klubu, pobláznil NHL. Jenže s Hlinkou si tolik nesedli.
Návrat se uskutečnil mezi Vánoci a Silvestrem roku 2000, Penguins hráli doma proti Torontu. "V hale byl neskutečný kravál. Lidé věděli, že bude zase hrát, ale jako by tomu uvěřili až ve chvíli, kdy opravdu vyjel na led," vypráví Kraft, jenž byl ve dvaceti letech u toho a hltal kouzlo momentu.
Návrat Lemieuxe urychlil Hlinkův konec
Již vyvěšený dres s vyřazeným číslem 66 se spouštěl dolů. "Do toho efekty a hlasitá hudba. Mario si oblékl svůj dres a s tučňákem na hrudi šel na věc," popisuje Kraft. "Všichni se na to upínali, bylo hezké být součástí této akce. Pro každého musel být obrovský zážitek zahrát si s plejery, jako byl on nebo Jarda Jágr," míní Beránek.
Po půlminutě hry přihrál Lemieux na gól Jágrovi, v druhé třetině si pozice vyměnili. Lemieux dohrál s bilancí gólu a dvou asistencí, česká osmašedesátka měla skóre 2+2. Pittsburgh spláchl Toronto 5:0. "Soupeř měl z Maria ohromný respekt, vůbec do něho nechodil. Jako by pokaždé raději zacouval do obranné třetiny a čekal, co se stane," líčí Kraft.
"Na centru s těmi dvěma byl Honza Hrdina, z kterého jsme si dělali legraci, že bude mít těžké rozhodování, komu na křídlo přihrát," přidává majitel extraligového stříbra s Karlovými Vary. "No jo, chudák Honza. V tom zápase se musel obejít bez puku, byl tam na černou práci," culí se Beránek. Lemieux byl ihned ve skvělé formě, zařadil se mezi tahouny.
"Jenomže Hlinkův styl Mariovi moc nevoněl. Nebylo to takové, jak by si přál," říká Kraft. "Je pravda, že Ivan měl občas jisté komunikační potíže. Chtěl se vyjádřit, ale neměl to jednoduché," připouští Beránek.
V konferenčním finále, a tedy v semifinále celé NHL, Pittsburgh nestačil v pěti zápasech na New Jersey. Nicméně Hlinka zůstal jako hlavní kouč i přes léto a Lemieux chystal klub na sezonu 2001/02. Kvůli problémům s penězi kádr oslabil a také Jágr byl vyměněn do Washingtonu.
Jágr měl Hlinku za Jánošíka
Vztah s Jágrem byl nejspíš dalším důvodem, proč to Hlinkovi u Penguins úplně nešlapalo. Přicházel jako trenér, který hvězdu v nejlepších letech skvěle zná a dokáže z ní vymáčknout maximum pro tým. Místo toho se řešily vzájemné rozepře a Jágrovo místo v sestavě.
Byť nasbíral v základní části úctyhodných 121 bodů, nebyl Jágr spokojen se svým vytížením ani výkony. A o Hlinkovi, který se snažil nasazovat hráče víceméně rovnovážně, tvrdil, že je jako Jánošík. Bohatým čas na ledě bere a chudým dává. Jenže jako celku se mužstvu dařilo velmi dobře a Hlinka nechtěl rozdělovat produktivní formaci Lang, Straka, Kovaljov.
"Jejich vztah se hodně probíral, ale podle mě to nebylo nic vyhraněného. Hráč a trenér se na věc dívají každý ze svého pohledu a až bude Jarda jednou trénovat, dojde mu, že to Ivan myslel dobře. Ale řekl bych, že i v té době dělal každý z nich maximum pro tým," podotýká Beránek.
Pravdou je, že před sezonou 2001/02 nevládla ve vedení Pittsburghu zrovna výborná nálada. A když se k tomu zkraje nového ročníku přidaly čtyři porážky v řadě, Hlinkova mise za oceánem skončila.
"S klukama jsme si říkali, že to bylo připravené, protože není běžné, aby trenéra odvolali po čtyřech zápasech," říká Kraft, který nastupoval střídavě v NHL a AHL a v Pittsburghu vydržel do roku 2004.
"Ivan trávil léto v Česku a je možné, že mu to uškodilo. Vedení si možná přálo, aby se brzy vrátil do Ameriky, piloval angličtinu a zajímal se o tým. Přeci jen probíhají různé rozbory, skládá se mužstvo," přemýšlí Kraft. Hlinka se nejspíš neangažoval tolik, jak by v Pittsburghu očekávali.
"Jde o to, jestli vůbec chtěli, aby tam byl dál. Nevím, co měl ve smlouvě, jak byli na léto domluvení. Je to o profesionalitě a když vezmu funkci v top lize, měl bych se přizpůsobit. Ale nebyl jsem u toho, nehodnotím to. Bylo by příliš jednoduché za to Ivana kritizovat," přidává Beránek, jehož kariéra v NHL se právě v roce 2001 naplnila.
Švéd jako možný nástupce
Hlinka pak ještě působil jako manažer u národního mužstva a v sezoně 2002/03 trénoval v Omsku. 16. srpna 2004 se mu stala osudnou cesta na jeho oblíbený golf, zemřel po autonehodě a srážce s nákladním vozidlem.
Zmiňovaný Fin Suhonen skončil v Chicagu ještě dříve a od té doby čeká NHL dvacet let na hlavního kouče z Evropy. "Oni nikoho nepotřebují. V Ivanově době Evropa dominovala a v zámoří chtěli zjistit, proč tomu tak je. Teď tu potřebu nemají a nehledají Evropany," soudí Beránek.
Jedním dechem ale přidává, že registruje zájem o Rikarda Grönborga, který se Švédy coby hlavní kouč vyhrál dvě mistrovství světa a aktuálně pracuje v Curychu. On by mohl být nástupcem Hlinky a Suhonena.
"Nemají na Evropany takové vazby, aby jim na sto procent věřili. Navíc si myslím, že Kanaďané a Američané hrají v současném hokeji prim a třeba si pořád myslí, že v Evropě neumíme hokej jako oni," uzavírá Kraft.
