Jak prožíváte postup za okolností spojených se šířením viru?
Emoce jsou trošku jiné, je to postup za zvláštních okolností. I tak jsem moc rád, že se nám to podařilo. Jsem rád za všechny lidi z organizace, hráče, realizační tým, za celou fanouškovskou základnu. Před pár lety nám tady hokej za zvláštních okolností málem zmizel a teď se vracíme do extraligy. Silnější emoce by byly před lidmi, po vyhrané sérii a vyhraném zápase. Ale snažení za celou sezonu a všechna ta práce, která za tím je, se člověku vybaví i tak.
Před sedmi lety se město nedohodlo s Mountfieldem, který extraligu přestěhoval do Hradce Králové. České Budějovice tehdy nesestoupily sportovní cestou, teď se vrací na základě vyhrané základní části, nikoli play off. Je to symbolické?
Nedá se to srovnávat, prostě jsou to fakta. Tenkrát nám zmizel klub a zmizel hokej. Teď si to takhle také nikdo nepřál. My jsme byli připraveni hrát, fanoušci chtěli fandit a hnát nás dopředu. Nastala tahle situace a je to komplikované pro spoustu lidí ve světě, nejen pro náš klub.
Než vláda vyhlásila nouzový stav, byl jste pro ukončení soutěže, anebo pro její dohrání před prázdnými tribunami?
Nechci se v tenhle moment rozhodovat, co mi připadá lepší, ale jakýkoliv sport se hraje pro lidi, pro fanoušky. Jsou nedílnou součástí klubů a bylo by prazvláštní hrát bez diváků. Pár zápasů tak proběhlo a viděli jsme sami, že ta atmosféra se nedá srovnávat.
Jaké reakce ohledně vašeho postupu se k vám dostaly? Zdá se, že převažují ty, jejichž autoři tvrdí, že je to správné řešení.
Osobně si hrozně vážím, že týmy, proti kterým jsme hráli, samy uznaly i při hlasování a zasedání, že jsme si to zasloužili, že jsme byli v soutěži nejlepší. Když soupeři projeví takový respekt a úctu, znamená to pro trenéra asi nejvíc.
Ale počítáte s tím, že se najdou i škarohlídové, kteří budou připomínat, že si České Budějovice postup neuhrály v play off?
Takové názory určitě budou. Každý má svůj názor, někdo s tím nebude souhlasit, bude vůči tomu vyhraněný. Člověk by se zbláznil, kdyby měl reagovat na každou takovou zprávu. Play off je vyvrcholením roku a celého snažení, v našem sportu vyloženě udává ráz. Jenže momentální situace překračuje hranice sportu, těžko se s tím dá hazardovat. Možná je škoda, že jsme si to neuhráli v play off, ale takové rozhodnutí padlo a nebudu říkat, že za něj nejsem rád.
Jak jste s týmem reagovali na zprávu o postupu?
Všichni jsme měli obrovskou radost. Není to otázka jednoho dne a jednoho rozhodnutí. V půlce července jsme se sešli, od té doby jsme kráčeli za určitým cílem, a ten jsme svým způsobem splnili. Celou sezonu jsme dokazovali, že na to máme. Věřím, že je to zasloužené. Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že vyhrajeme 50 zápasů z 58, nevěřil bych mu.
Stihnete postup vůbec při nouzovém stavu země oslavit?
Celý rok jsme se snažili hrát na 150 procent, na vítězství. Někdy nám to haprovalo, někdy to šlo samo, někdy pomohl soupeř, někdy jsme si pomohli sami, ale pokaždé jsme tam nechali všechno. Ode mě za to hráčům patří obrovský kredit. Zápas byl vždycky jen třešnička na dortu, to nejtvrdší bylo v tréninku. Takže jak tvrdě jsme trénovali a pracovali v zápasech, tak stejně bych chtěl, abychom pracovali na dnešní oslavě. Dáme do toho 150 procent, protože ti kluci si to zaslouží.
Zdá se, že oslava bude stát za to.
Jsme svým způsobem limitovaní časově. Musíme rychle. (úsměv)
Jak vás osobně ovlivňují aktuální nařízení? Chtěl jste cestovat do Ameriky, kde žijí vaše žena a děti?
Určitě. Ta rozhodnutí zasahují do života lidí. Minimálně týden ještě budu muset být tady, abychom sezonu nějak uzavřeli. Ať už s hráči, nebo s vedením. Budeme se bavit, co a jak dál. Ale rodinu s dětmi mám v Tampě a budu se za nimi chtít co nejrychleji dostat. Uvidím, jak se to bude posouvat.
Přijal byste nabídku na pokračování v roli hlavního trenéra Motoru v příštím ročníku extraligy?
Nebráním se tomu, chtěl bych si extraligu vyzkoušet, je to lákadlo. Pro celý náš realizační tým bylo cílem, abychom se tam posunuli. Podařilo se to a já jen věřím, že se všechno uklidní a vrátí do normálního stavu. Že budeme moct v příští sezoně zase hrát a společnost se bude bavit naším sportem. Chtěl bych v Českých Budějovicích pokračovat, nicméně bude záležet i na rodinné stránce. Syn už je starší a v Kanadě se protlouká svou hokejovou kariérou, ale není optimální, abych já byl v Česku a manželka s třemi holčičkami v Tampě.
