Na rozdíl od loňského roku se před finišem základní části držíte v závětří za nejlepšími týmy. Mohlo by být výhodou vstupovat do rozhodujících bojů z druhé vlny?
Spíše jsme měli vždycky představu pohybovat se v nejvyšších patrech tabulky, na prvním nebo druhém místě. Takové umístění jsme brali před zápasy play off jako výhodu. Letos se držíme na čtvrté pozici, ale ještě máme před sebou několik utkání základní části a může se stát cokoliv. Já bych rád pohyboval pořád na prvním nebo druhém místě.
Před rokem skončila cesta Českých Budějovic už v semifinále proti Kladnu. Zdá se vám letošní mužstvo zarputilejší a bojovnější?
Mužstvo se hodně obměnilo, ať už mezi hráči, nebo trenéry. Je vidět, že tým má natrénováno více, než měl v předchozích letech. Nemělo by se stát to, co se nám v posledních letech stávalo, že nám v závěru došly síly. Letos by měla být dobrá připravenost naší výhodou.
Ale věřili jste, že vrchol v podobě postupu do extraligy zdoláte už v minulé sezoně. Jména jako Václav Nedorost, Petr Vampola či Filip Novák slibovala velkou šanci. Jak moc předčasné vyřazení bolelo?
Bylo to obrovské zklamání. Mysleli jsme, že máme mužstvo poskládané parádně. Víme, jaký hokej jsou zmínění kluci schopni produkovat. Ale bohužel se odehrály určité věci a tým na ledě nefungoval, nepředváděl dobré výkony. Proto to dopadlo, jak to dopadlo.
Čím to bylo? Nesedly se velké osobnosti mezi sebou?
Je to možné. Po sezoně se o tom povídalo, hledaly se příčiny. Dostalo se k nám něco ve smyslu, že kabina nefungovala. Potom to samozřejmě nejde na ledě. Co konkrétně to bylo, nevím, v kabině nejsem. Musí to vědět hráči, kteří tam spolu byli celou sezonu. Doufám, že už se to nikdy nebude opakovat, protože jsem sám spoustu let hrál a vím, jak důležité je, aby to v kabině klapalo.
Jak nastavení týmu změnil nový trenér Václav Prospal?
Změnil spoustu věcí a po této stránce jsme spokojení. Změnil se režim hráčů, tréninkový řád. Venca je přísný, nekompromisní, udržuje si před hráči respekt. Kolikrát se stane, že na ledě soupeře tolik nepřehráváme, ale nemyslím si, že by tím pádem naše mužstvo nefungovalo dobře. Rok od roku se naše soutěž zlepšuje, což je dobře pro český hokej. Musíme se s tím vypořádat a být připraveni. Být silnější než ostatní mužstva.
Když hráči vidí, kolik emocí a energie Prospal do práce vkládá, asi si nedovolí nic vypustit. Je to tak?
Určitě. Hráči ho berou jako trenéra, ale všichni si ho vybavíme ještě jako hráče, který makal naplno na tréninku i v zápase. Jel vždycky nadoraz a teď to vyžaduje po těch klucích. Je nekompromisní a chce od každého hráče maximum.
Úsměvnou situací bylo, když po domácí porážce s Porubou svolal tiskovou konferenci netradičně přímo do kabiny týmu. Co jste tomu říkal?
V Česku jsem to zažil poprvé. V NHL je to normální jev, kde mají novináři po určité době přístup do kabiny a mohou se jakéhokoliv hráče zeptat na cokoliv. U nás to funguje jinak, ale bylo to Vencovo rozhodnutí. Nedělali jsme tady žádné závěry, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Chtěl přenést zodpovědnost na celé mužstvo, ale novináři byli stejně tolik překvapení, že nakonec mluvili jen trenéři a kapitán týmu.
První ligu hrají České Budějovice už šestým rokem a pořád si drží nejvyšší návštěvnost, v průměru skoro šest tisíc diváků na zápas. Bál jste se po loňském neúspěchu, že to spíše ustane?
Báli jsme se hodně, to se přiznám. Věděli jsme, že to byl opravdu průser, vůbec jsme si nepřipouštěli, že nebudeme hrát ani baráž. Čekali jsme, jak se to bude vyvíjet, a byli jsme mile překvapeni, že i po velmi špatné sezoně nás fanoušci podpořili. Tlačí nás, chodí na hokej, a to je pro nás nejdůležitější. I ve slabších chvilkách jsou schopní přijít na poslední Ústí nad Labem. Prohrajeme a oni přijdou na další zápas. Je to fantastické a každou sezonu doufáme, že jim to konečně vrátíme.
Nejen z hlediska fanoušků, ale také sponzorů a partnerů klubu je potřeba postupu do extraligy každý rok naléhavější, že?
Je to tak. Ze začátku jsme se seznamovali s tím, co všechno obnáší vést hokejový klub. Jako hráč si to člověk užívá úplně jinak. Odpracuje si to na ledě, zatímco člověk ve vedení má zodpovědnost za mnohem více věcí. Každý rok máme stejný cíl, děláme pro postup maximum, ale udělat poslední krok je strašně těžký.
Je klub na případný postup dobře připraven?
Klub, město, fanoušci, všichni jsou připravení. Všechno se ale odehrává na ledě a tam je těžké udělat poslední krok. Některá mužstva, která teď hrají v extralize, měla stejný problém, někomu se to dokonce po sportovní stránce nepovedlo. Brno se pokoušelo o postup dlouhou dobu a nakonec koupili extraligu od Znojma. Začali to budovat a vidíme, v jakém stádiu jsou dnes.
Dá se určitým způsobem poučit z předchozích nezdarů v semifinále první ligy nebo v baráži? Anebo je to pokaždé tolik specifické?
Snažíme se najít chyby a v další sezoně se jich vyvarovat. Ale pořád se učíme a pořád přicházejí pozitivní i negativní věci. Snažíme se s tím pracovat, jsme připravení udělat poslední krok a uděláme maximum.
S Jihlavou a Kladnem se drží v popředí i Vsetín, rýsuje se hezký retro souboj o extraligu. Co říkáte na to, že se někdejší vládce nejvyšší soutěže zase hlásí do boje o postup?
Pro mě je to parádní mužstvo. Když jsem chytal extraligu za Budějovice, hráli jsme pokaždé se Vsetínem skvělé zápasy a na jeho ledě se mi dobře chytalo. Jsem rád, že hrají naši soutěž. Daří se jim, mají výbornou diváckou kulisu jako my. Zápasy, které jsme proti sobě v této sezoně odehráli, byly na úrovni.
