Glosář - Sparta chvíli strašila fanoušky Schalke vedením 2:1. Na vídeňském stadionu Ernsta Happela ještě neuplynula ani čtvrthodina hry a Plzeň vedla nad Rapidem 1:0. A v Liberci sudí avizovali čtyřminutové nastavení, přičemž i ve chvíli, kdy oněch 240 sekund přilepených nad rámec 90. minuty uplynulo, vedl ještě Liberec 1:0.

Jenže ani jedinkrát se z toho nenarodilo vítězství.

I tak je ovšem po zápasech třetí rundy zápasů v Evropské lize Sparta v sedmém nebi za remízu na Schalke 2:2. A oprávněně, podala totiž asi nejlepší výkon na půdě silného evropského protivníka od brzkého jara 2013, kdy sahala po vítězství na Stamford Bridge, tedy na stadionu Chelsea.

Plzeň inkasovala hloupé góly a v tabulce své skupiny po porážce 2:3 na Rapidu Vídeň už tak trochu počítá andělíčky. Na postup by nejspíš potřebovala v závěru třikrát vyhrát, a ani to nemusí stačit.

A Liberec si nechal koncovku zápasu s Groningenem protéct mezi prsty opravdu nešťastným způsobem, výsledná plichta 1:1 dává mnohem méně nadějí, než by Slovanu přivály tři body za výhru, kterou už už držel v ruce. Tak už alespoň ví, jak nemá vypadat koncovka takového utkání. Inu, všichni se pořád něco učíme...

A ještě jedna zajímavost: Z pěti gólů, co v tomto kole nasázely české týmy, zaznamenali čtyři z nich cizinci, českou vlaječku má u svého jména jen Lafata, jinak přesně pálili Nigerijec Fatai, Nizozemec Luckassen a Slováci Ďuriš s Hrošovským.

Srovnejte s Neapolí. Nebe a dudy

Sparta-Schalke 2:2. Trenér Zdeněk Ščasný si nedávno, konkrétně po derby na Slavii, posteskl, že na hřištích soupeřů ještě Sparta pořád nemá takovou jistotu jako doma na Letné.

Co se týče pohárové Evropy, přivezla si zatím odevšad remízy. Z Moskvy, Thunu, řeckého Tripolisu i teď z Gelsenkirchenu, ze skvostné arény, v níž hrává Schalke.  Na Spartu do ní mimochodem přišlo 51 244 diváků, včetně několika tisícovek hrdel věrných pražskému týmu. Ale co je podstatné: Tahle remíza byla z těch vyjmenovaných po sportovní stránce určitě nejhodnotnější.

A to jak vzhledem k postupovým ambicím, tak - a to zejména - z hlediska výkonu. Ten byl totiž až nečekaně sebevědomý a hlavně plně konkurenceschopný.

Jen zašátrejte v paměti a zkuste si připomenout, jaké stádečko zoufalých ovcí připomínali sparťané před rokem v Neapoli. A srovnejte to s výkonem na Schalke. Shledáte dramatický posun k lepšímu!

A to navzdory tomu, že Bičík musel tentokrát pro míč do sítě už v 6. minutě.

Marek Matějovský před utkáním zmiňoval, že by Schalke mohlo Spartu kapku podcenit. Prostřídaná sestava německého týmu i její uspokojení po vstřelení prvního gólu utkání jeho slova potvrdily. To prosím nijak nesnižuje výkon Sparty, ale řekněme, že to spoluvysvětluje skutečnost, proč najednou začala Sparta ve středu hřiště favorizovaného soupeře přehrávat.

Pokud je Schalke v něčem super-silné, pak jsou to bleskové brejky a přenesení hry. Proto Sparta volila "rychlostní" sestavu, s Fataiem na hrotu, Konatém na křídle a Lafatou, který se přes týden mátořil z Dosoudilovy příbramské kosy, na  lavici. A ono to fungovalo, včetně Lafatova žolíkovského příchodu na plac. Černou čáru přes rozpočet dokonce Spartě neudělalo ani Frýdkovo smolné zranění z rozcvičení, Hybš zaskočil obstojně.

Sparta měla při odrazech balonů uvnitř šestnáctky i poměrně dost štěstí, z čehož po Konatého průniku těžil gólově Fatai a posléze i Lafata, sotva vběhl do arény. V obou případech však následovaly mimořádně pohotové a šikovné střely, takže zmíněné štěstí přálo dvěma velmi dobře připraveným, klobouk dolů.

Na druhé straně prokázal svou mimořádnost po 12 minutách na trávníku mladíček Sané, lehkost jeho úniku byla až odzbrojující.

Takže věčná škoda, že Brabec nepohlídal v úvodu Di Santa při - alespoň na první pohled - hrozbě běžné standardní situace.

Sparta naznačila velké možnosti, nicméně teď bude zajímavé sledovat, jak zvládne další program. V neděli ji čeká malé derby proti Bohemians, přičemž kvůli kartám nesmějí hrát Costa a Frýdek, na Schalke navíc odkulhal ze hry Matějovský. Týden nato přijde klíčový mač ligy proti Plzni a ve čtvrtek potom pomyslná odveta proti Schalke.

Tabulka skupiny teď vypadá následovně:

APOEL otočil vývoj utkání s Tripolisem, takže se ještě vrátil do hry, nicméně pokud Sparta na Kypru neprohraje a doma porazí řeckého soupeře, už by snad postupu příliš vzdálena být nemusela. A navíc je tu ještě samozřejmě příležitost bodovat doma proti Schalke.

Jen pozor na karty. Costa, Hybš, Jiráček i Matějovský už ve skupině nastřádali po dvou, stojí se po třetí.

Jaro se tentokrát vzdaluje

Rapid Vídeň - Plzeň 3:2. Pro Viktorii až dosud platilo, že dostane-li se do skupinové fáze evropských pohárů, pak postupuje až do jara. Tentokrát jí tedy k tomu asi budou muset pomoci všichni svatí.

Na obřím vídeňském stadionu, kde se sešlo 38 400 diváků, ji zatím očima tlačily asi tři tisícovky jejích fandů, jenže asi málo.

Viktoria šla sice rychle do vedení, jenže pak v dalších fázích hry herně propadávala. A umožnila tak soupeři střílet jí tak trochu blbé góly.

Jednou dal Kozáčik zbytečně balon na roh a po něm přišla několikrát tečovaná střela, co si našla cestu až za jeho záda.

Pak soupeř skóroval z těsného, leč puštěného ofsajdu, a k dovršení vší smůly ještě Kozáčikovi propadl do sítě i nikým netečovaný centr ze strany.

Tak či tak, inkasovat tři góly je prostě moc, to už se pak všude dohání těžko. Nehledě na to, že pokud by si na konci skupiny potřebovala Viktoria porovnávat vzájemnou bilanci s Rapidem, měla by nad ním za dva týdny vyhrát o dva góly, chce-li být úspěšná.

Situace už se pro Plzeň jeví poměrně zapeklitě. Pokud budeme hypoteticky uvažovat o tom, že Minsk neuhraje nic a favorizovaný Villarreal doma Rapidu porážku z Vídně vrátí, pak spočívá postupová šance Viktorie v tom, že se na konci sejde v tabulce na 12 bodech jak s Rapidem, tak se Španěly. K tomu ovšem potřebuje všechny tři své zbývající zápasy vyhrát...

Zkáza posledních vteřin

Liberec-Groningen 1:1. Tak tohle bolelo. Liberečtí dřeli proti pětičlenné obraně soupeře do úmoru a až v 87. minutě se po Luckassenově šikovném gólovém kousku dočkali odměny. A tribuny jásaly.

V té době už hráli Liberečtí 4 minuty přesilovku po vyloučení De Leeuwa. Ano, soupeř v předchozím průběhu nastřelil břevno a mohl si stěžovat i po Švejdíkových obranných kouzlech zavánějících penaltou. Jenže "kdyby" neplatí a v 87. minutě vedl Slovan 1:0. Hrál proti deseti a měl už zápas nějak dokormidlovat k vítěznému konci, za každou cenu. Zkušenějším způsobem, než to předvedl.

Jefremov totiž nejdřív zahodil gólovou šanci protivníka definitivně dorazit - a pak, už po uplynutí čtyř avizovaných, se ještě v páté přidávané minutě zrodila penalta.

Televizní záběry toho přes spleť těl moc neukázaly, ale penalta po Bartošákově kontaktu se soupeřem byla prostě na světě.

Koubek sice střelu chytil, lépe řečeno vyrazil před sebe, ale soupeři se ještě podařila dorážka. Už si ani nikdo moc nestěžoval na to, že jeden z protivníků evidentně vletěl do šestnáctky dřív, než byla penalta zahraná.

V tom ostatně zásadní problém nevězel. Spočíval v tom, že se Slovan na poslední minuty nechal zatlačit. Vím, že se to snadno řekne, ale i sami hráči, třeba Josef Šural, si to po utkání otevřeně vyčítali.

Bohužel, stalo se. Alespoň už Slovan bude příště v takové situaci zkušenější.

Z tabulky je evidentní, že by Liberec k postupu nutně potřeboval udržet náskok alespoň jednoho bodu před Marseille. Cesta k tomu rozhodně vede přes vítězství v Groningenu.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz