Glosář - Třikrát šly české kluby ve čtvrtek do boje, třikrát končil jejich zápas Evropské ligy thrillerovou koncovkou.

Jen Sparta ji navzdory Krejčího nešťastnému vyloučení ustála. Navzdory pokusu Astarasu Tripolis o závěrečný tlak své vedení 1:0 uhájila. A už ví, že si Evropskou ligu zahraje i na jaře.

Plzeň dostala šanci zahrát si přesilovku v posledních vteřinkách, to když střídající hráč Dinama Minsk sundal při odchodu ze hřiště dres a ukazoval divákům spodní triko s nápisem, kterým se s klubem loučil. Jeho bizarní druhá žlutá a vyloučení ovšem hostům z Plzně nepomohly. Možná i kvůli němu přišla ztráta koncentrace a prakticky poslední útok, po němž Baránek penaltově fauloval. Porážka Viktorie 0:1 jen podtrhla mizerný evropský účet, který Krejčího tým může epilogem proti Villarrealu už jen kosmeticky vylepšit. Z pohárů si na jaře zahraje leda Mol Cup.

Do heroické koncovky dospěl i zápas Braga-Liberec, projevil se v ní však fatální úbytek sil hostí, a proto byl dokonán obrat skóre na výhru domácího Sportingu 2:1. Z hlediska postupové matematiky bylo sice pro Trpišovského tým lhostejné, zda získá jeden bod, či žádný, v obou případech by platilo a platí, že jarní pokračování libereckého příběhu otevře jen výhra nad Olympiquem Marseille. Ale když o něco bojujete tak sympatickým způsobem jako ve čtvrtek Liberec, tak i taková ztráta do koeficientu zamrzí.

Ať si ten zápas pustí třeba Plzeňáci. Uvidí, co je to team-spirit, který jako by oni sami v depresi po neúspěších s Rapidem Vídeň tak nějak v Evropě ztratili.

Prostě museli. A nezlomilo je to

Sparta-Tripolis 1:0. Sázkové kanceláře hlásily, že v podstatě sto procent tipérů vkládá své peníze na výhru Sparty. Nakonec ti sázkaři brali i výhru, ale že by to pro Ščasného svěřence byla proti Astarasu nějaká brnkačka, to rozhodně tedy ne.

Překážky před Pražany ležely v zásadě tři. Jedna spočívala ve slově MUSÍME. Za každou cenu. Bilance na letenském stadionu a kdekoli venku se totiž ve sparťanském podání na podzim liší jako den a noc. A závěrečné cesty na Kypr s ještě otevřeným a nedobojovaným postupem se Sparta poměrně otevřeně obávala. Proto ve čtvrtek MUSELA porazit Tripolis. A ta povinnost ji nezlomila, všechna čest.

Překážka druhá? Vlastní ztráty v sestavě. Protože Petr Jiráček s Markem Matějovským stihli ve 4 předchozích zápasech skupiny nastřádat hned 3 žlutá napomínání, oslabili pro klíčový zápas masivně střed zálohy. Šlo o velký zásah do sestavy, který si vyžádal jisté riziko v podobě zařazení Lukáše Váchy. Tři měsíce po operaci, dva týdny od zahájení přípravy - a zvládnul to. Ve středu hřiště nepředvádělo trio Dočkal, Vácha, Frýdek nic nadpozemského, ale to po nich nikdo nechtěl. Šlo o to uhrát zápas v plné koncentraci a neudělat chybu. A tenhle cíl v netradičním složení splnili.

Třetí překážka dorazila z Řecka. Astaras nepřijel na výlet, kladl na Letné výrazně větší odpor než APOEL a celé své představení zahájil střelou do tyče. Svůj slabší vstup do zápasu Sparta přežila, stejně tak i trauma ze zahození Fataiovy či zejména Krejčího obrovské šance. Pokud se chtěl český reprezentant blýsknout před nějakým zahraničním kupcem (FC Janov? Sampdorie?), tak tímhle zakončením Krejčího obraz v jeho očích spíše potemněl...

Ještěže má Sparta k dispozici svého střelce klíčových gólů Jakuba Brabce. V minulém ročníku dal gól Zwolle, Slavii (a Jihlavě), v tomto APOELu a teď Astarasu Tripolis. Roh-hlavička-gól. Teď už jen zařídit, aby se ve vývoji Brabcovy stoperské kariéry minimalizoval počet gólů směřujících do sparťanské branky, a bude to paráda. Pracuje se na tom, a řekl bych, že úspěšně.

Svou evropskou podzimní túru zvládla nakonec Sparta výsledkově dobře, teď nesmí zkazit závěr domácího podzimu. Jinak by se současná radostná atmosféra mohla zase hodně rychle vytratit.

První skupina bez postupu do jara

Dinamo Minsk-Plzeň 1:0. To v Plzni mají při průběžném hodnocení sezony bezesporu přinejmenším smíšené pocity. Ligovou tabulku sice Viktoria vede, i díky tomu, že porazila Spartu, Liberec i Mladou Boleslav.

Jenže ta Evropa... Maccabi Tel Aviv típlo sen o Lize mistrů a ani Evropská liga nepřinesla zásadní nápravu. Teď už je jisté, že ze skupiny do jara Viktoria prvně nepostoupí. Protože už to prostě není ta Vrbova Viktoria, s tím už se jaksi v Plzni musí smířit. Byť někteří hráči, vysedávající tak jako dřív s oblibou nad půllitry pěnivého moku, si patrně stále myslí, že to nějak uhrajou stejně jako dřív. Neuhrajou.

Po facce od Maccabi přišel kolotoč, na kterém se projeli ve Villarrealu a hlavně dvě rány od Rapidu Vídeň.

Do Minsku jeli Plzeňáci se spoustou hezkých slov o tom, že bojují ještě o klubový koeficient a kdesi cosi. Už sestava ale naznačila, že pondělní ligový zápas v Jablonci asi dostal větší prioritu. Na střídačce zůstali Kozáčik s Hořavou či nejlepším střelcem týmu Ďurišem.

Viktoria přesto držela převahu a celé hodnocení by možná, přiznejme to, vypadalo trochu jinak, kdyby Mahmutovič dotáhl sólo nebo kdyby vzápětí trefil Kovařík prázdnou bránu, jenže nestalo se nic z toho a zbyla jen deprese ze zkažené koncovky. Současná Plzeň je oproti té Vrbově výrazně pomalejší, místo dynamické přechodové fáze nabízí dlouhé držení míče. Podstatné je, že zejména v evropské konfrontaci produkuje mnohem méně šancí. Navíc se vytrácí disciplína a koncentrace, Kolář mohl být za zbytečné skopnutí soupeře na jeho polovině hřiště klidně i vyloučen.

Start v Evropské lize je pro české kluby důležitý i kvůli finanční satisfakci. Tím, že Plzeň uhrála zatím ve skupině jen tři body, za domácí výhru nad Minskem, jede i v tomto ohledu patrně dost pod plán.

Připomeňme, že samotný start ve skupině "hodí" zhruba 65 milionů korun, každá výhra pak 9,7, remíza 3,2 milionu korun.

Plzeň tak tady zatím vydělala 74 miliony korun, Sparta 100 milionů (včetně započtení bonusu 6,7 milionu za postup ze skupiny z pravděpodobně druhého místa v tabulce). Liberec získal zatím do kasy 87,5 milionu korun. Výhra nad Marseille spojená s postupem by jej tedy také přenesla přes hranici 100 milionů korun.

Připomeňme, že pouhý start v základní skupině Ligy mistrů značí automatické inkaso 324 milionů korun, ale to je bohužel zatím stále soutěž nad síly jejích českých aspirantů.

Autobus nechali před stadionem. Ale síly došly

Braga-Liberec 2:1. Zatímco třeba v Marseille zaparkoval Slovan před Koubkovou brankou pověstný autobus (a pak vyhrál), na hřišti portugalského favorita se předvedl v jiné poloze.

Hrál ambiciózní fotbal, v mnoha fázích utkání se mu dařilo herně se s domácími kouzelníky srovnat nebo je i předčit - prostě a jednoduše šlo o výkon veskrze sympatický. Elastické prolínání řad, dynamika, přechodová fáze, vědomé náběhy ve správný čas a ve správném úhlu - radost pohledět. Práce, kterou Jindřich Trpišovský se Slovanem za pár měsíců zvládnul, a to s kádrem, který se skládal za mnohem skromnějších podmínek, než je tomu zvykem ve Spartě či v Plzni, je vážně excelentní. A to platí, přestože se teď v Braze prohrálo.

Ano, třeba i kvůli sporně neuznanému gólu. Na druhou stranu nutno dodat, že Braga měla šancí ke skórování mnohem víc a při Slovanu stálo dlouho i štěstí. Bohužel ne až do konce.

Nějaká ta negativa se samozřejmě vždycky najdou také. A v případě Slovanu jde o extrémní počet zranění. Liberec se kvůli nim dostal do určitého polobludného kruhu, kdy neustále lepí místa v sestavě a sotva se někdo alespoň trochu uschopní, už zase musí hrát, aniž by patřičně dotrénoval. Což se nejspíš mimo jiné hodně projevilo právě teď v Braze, kde posledních 20 minut Slovan už jen šlapal vodu.

Na jednu stranu nastíněná schopnost univerzálního zapojení hráčů i na nezvyklých pozicích, na nichž nastupují z nouze, podtrhává kvalitu Trpišovského práce, na stranu druhou ovšem platí, že čeho je moc, toho je příliš. A mladý trenér, který trénuje "evropskou", ale zároveň také ligovou sezonu poprvé, už si jistě pro sebe postupně vyhodnocuje, v čem je problém.

Svou roli určitě hraje nezvyklá míra herního zatížení spojená s cestováním. Únava se sčítá a hlavně pro organismy hráčů, kteří na takovou zátěž dosud nebyli zvyklí, je to nejspíš tak trochu šok.

Teď se uvidí, jak Slovan zvládne koncovku podzimu a co se pak s jeho kádrem bude dít dál. Základní varianty postup vs. nepostup do jarní části Evropské ligy v tom nejspíš budou hrát zásadní roli, a to i u dvojice reprezentantů Pavelka-Šural, o kterou je na přestupním trhu logicky největší zájem. Mimochodem, ani jeden z nich ze zdravotních důvodů v Braze nenastoupil - a na herní tvář libereckého týmu to nemělo zásadní vliv, Slovan hrál "to svoje" i bez svých největších hvězd. To také o mnohém svědčí.

A na závěr ještě jedno varování. Zatímco Spartě teď chyběli kvůli kartám Jiráček s Matějovským, Liberci se před duelem s Olympiquem Marseille "vykartoval" poměrně zbytečně stoper Pokorný.

Co je důležité, karty se v Evropské lize mažou až po čtvrtfinále. A vězte, že do jarní části si jich Sparta a Liberec, pokud postoupí, ponesou až moc.

Sparťanské karty v EL: 3 - Jiráček, Matějovský, 2 - Costa, Dočkal, Frýdek, Hybš, 1- Holek, Krejčí, Lafata.

Liberecké karty v EL: 3 - Pokorný, 2 - Bartošák, Kerbr, Koubek, Pavelka, Šural, 1 - Coufal, Folprecht, Luckassen, Soungole.

Stojí se vždy po třech, pak případně po pěti kartách. Tak já jen, aby to pak vůbec bylo s kým hrát...

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz