Glosář - Nudit se na podzim rozhodně nebudeme. Vedle prvních bitev Bílkovy reprezentace o fotbalové MS v Brazílii se totiž v Česku bude hrát na dvou stadionech i Evropská liga. A to je moc dobře.
V Plzni se mimo jiné představí Atlético Madrid, na Spartu zase přijede Olympique Lyon či Athletic Bilbao, týmy širší evropské špičky (více o losu skupin EL zde.)
Ale i kdyby to nebyla jména tak zvonivá, stadiony by fanoušci zřejmě vyprodali: kvůli svým barvám, kvůli Spartě Praha nebo Viktorii Plzeň. A to je ta nejlepší zpráva posledních dní.
Lidé se českým fotbalem opět baví, vzali ho na milost, protože pro to v obou těchto klubech něco dělají - a zjevně dobře.
Plzeňský motor šlape, sparťanský je v záběhu
K dobývání Evropy budou letos českému fotbalu sloužit dvě pohonné jednotky. Jeden motor, ten plzeňský, mu slušně funguje už odloňska. Ale už naskakuje i motor druhý. Ten sparťanský je sice teprve v záběhu, avšak proti Feyenoordu ukázal, že už i on nějaké ty vyšší otáčky snese.
V jarní lize oba tyhle stroje předčila liberecká mašina, té se ale na prvních výletech do Evropy (a Asie) pár důležitých součástek vyklepalo, a tak si teď musí lízat rány v garáži pod Ještědem. Do světa se zase dřív než za rok nevydá.
Poměr sil v českém fotbale je jiný než na přelomu tisíciletí, kdy ho vpřed hnala rivalita tradičních pražských "S", tradičních účastníků boje o titul a potažmo i evropských pohárů.
Tradiční role Sparty jakožto nejvyzrálejšího týmu plného reprezentantů, navíc se silným zákulisím, se ujala Viktoria Plzeň. Díky loňské účasti v Lize mistrů získala sebevědomí, peníze a respekt soupeřů. Osvojila si moderní herní styl, ví, co na hřišti udělat, aby dosáhla svého.
Stará Sparta je pryč, nová už vystrkuje hlavu
Šance hrát Champions League jí však unikla v domácí lize, musí tedy vzít zavděk ligou Evropskou. A proti Lokerenu se na ni nadřela víc, než by jí bylo milo.
Sparta hrávala Ligu mistrů pravidelně, ale ten minulý čas použitý ve větě už začínají obepínat husté pavučiny. Tradiční fotbal sázející na individuality ještě v předminulé sezoně stačil na postup do jarní části Evropské ligy a duely s Liverpoolem. Loni přišel krach s Vasluí a Letná co do pohárové atmosféry osiřela.
Což byl pro takto konstruovaný a financovaný klub stav naprosto nepřijatelný, a tak nastal prudký řez. Až drastické omlazení kádru a pokus hrát s ním fotbal 21. století. Po divném jaru plném hysterie je nyní nový sparťanský tým teprve v plenkách, pomůže mu tedy každý jednotlivý úspěch a hlavně každá zkušenost.
Proto je pro aktuální Spartu postup do Evropské ligy takovou bombou. Proto na Letné po zápase s Feyenoordem stříkaly emoce, jako by Lavičkův tým zrovna vyhráli Ligu mistrů, Superpohár a MS klubů dohromady.
Už nebojují sami se sebou, ale se soupeřem
Sparta-Feyenoord 2:0. Dvoubrankový náskok si "rudí" vypracovali v Rotterdamu i doma. Nakonec přes druhý tým nizozemské ligy postoupili celkem v klidu, byť na hřišti soupeře nakonec zápas skončil 2:2.
Odveta patřila Spartě. Mladí svěřenci trenéra Koemana totiž na Letné žádný velký strach v domácí jedenáctce neprobudili. Naopak udělali velké chyby, podobně jako doma na De Kuip. A probouzející se sparťanská síla ty chyby uměla potrestat.
Řekne se, že nastřelená ruka je trochu náhoda. Ale přišla paradoxně ve chvíli, kdy v úvodu druhé půle získával Feyenoord až příliš pevnou půdu pod nohama a začal se zakopávat na letenské půlce hřiště.
Sparta se však nadechla k protiakci a Hušbauer trefil soupeřovu ruku. Zhruba z metru, ruka bránícího hráče sice vykonávala plynulý pohyb, ale byla přitm jasně vytrčena od těla. Sudí se rozhodl písknout - a mladý Kadlec z penalty zavěsit.
Fotbalová škola s mezinárodní výukou
Provedl to jako mazák, jako hráč, který se může spolehnout na svou kopací techniku a sebevědomí. Což po dlouhých měsících zranění a zmaru nemuselo být u Kadlece automatické. Ale zvládl to na jedničku podtrženou.
Pokud chcete dostat gól, nechte při rohovém kopu Sparty uvnitř šestnáctky zcela neobsazeného Jarošíka. Tohle jistě hráči Feyenoordu od svého kouče neslyšeli, ale přesně to udělali. A pak už bylo hotovo.
Je velmi pravděpodobné, že soupeři, kteří na Letnou v rámci Evropské ligy přijedou, nebudou oplývat takovou naivitou jako Feyenoord. Ale v zápasech s nimi se toho Kadeřábek, Pavelka a spol. naučí rozhodně víc než (při vší úctě) proti Hradci Králové. A o to právě jde.
V tomto punktu se začíná Hřebíkův od ledna uplatňovaný plán zhmotňovat. Herní projev v sobě ještě zdaleka nenese žádnou fotbalovou parádu, je to spíš boj. Ale už to není boj se sebou samým, jako na jaře. Ale se soupeřem. A to je velký pokrok.
Víc starostí, než si kdo uměl představit
Plzeň-Lokeren 1:0. Tak to bude v klidu, řekli si mnozí při pohledu na plzeňský los v play off Evropské ligy.
Jenže Lokeren pak viktoriány zaskočil už výhrou v Bruselu 2:1, byť ji tam hodně ovlivnila sporná penalta + vyloučení v závěru utkání.
Viktoria se ovšem místo selanky dostala pod tlak a byla pod ním až do posledního hvizdu rozhodčího ve čtvrteční odvetě.
Začalo se to vršit. Ukázalo se, že odchody Pilaře a Petržely se nepodaří nahradit tak snadno. Nová alternativní křidélka Zeman s Malakjanem se hned v úvodu sezony zranila, takže se právě na těchto pozicích, kde je potřeba hráče trochu rotovat, hlavně Fillo poněkud zatavil.
Zkonsolidovat se - a pak hurá na Spartu
Proto si tentokrát vzal pravou stranu na starost z obrany povytažený Rajtoral a představoval pro Lokeren hlavní nebezpečí. Jenže Plzeň bývá zvyklá na efektivnější hru. Nemohla se neprojevit absence Koláře, vzadu se po několikaměsíční pauze musel trápit Čišovský...
Aby Plzeň opět mohla být herně skvělá, potřebuje se zkonsolidovat. Třeba teď v reprezentační přestávce. Po ní už ji čeká duel se Spartou...
Postup přes Lokeren nepřinesla herní lehkost a pohoda, ale boj, dřina. I takový aspekt hry ale musí umět rozehrát tým, který chce být úspěšný, i když mu to zrovna jaksi "nejde samo".
Pod Ještědem asi mají rádi divočinu
Dněpropetrovsk-Liberec 4:2. Dvakrát prohrávali 0:2, doma i na Ukrajině dokázali na 2:2 vyrovnat, ale ani to nestačilo. Liberecká divočina v soubojích s Dněpropetrovskem s sebou nesla opravdu hodně ostré střihy.
Víc než půle absolutní odevzdanosti U Nisy následovaná dvougólovou koncovkou ve chvílích, kdy už soupeř ztratil koncentraci.
Dvě panaltové rány v Dněpropetrovsku podtržené Nezmarovým vyloučením po druhé žluté už ve 25. minutě. Pak zase vzepětí - 2:2.
I za stavu 3:2 pro domácí nastřeluje Karišik tyč, být to gól, Liberec se posunul na postupovou pozici, místo toho ještě jeden gól dostal... No uznejte, to je bláznivý scénář jak od Tarantina...
I když byl soupeř fotbalově lepší, Liberečtí si mohou trhat vlasy za špatné vstupy do obou utkání. Nezmar si, pravda, nemá co trhat, ale když prohodí, že si ve 25. minutě při tvrdém faulu před šestnáctkou neuvědomil, že už z předchozího průběhu utkání jednu kartu má, tak je to i vzhledem k jeho věku a zkušenostem opravdu na pováženou.
Klíč k úspěchu ležel hlavně v Kluži
Liberečtí se vztekají, že nezvládli hlavně zápasy s Kluží, jít přes ni, hráli by play off Ligy mistrů, vydělali by nejméně 80 milionů korun a hlavně by měli jistotu přinejmenším skupiny Evropské ligy.
Tyč nastřelená v Kluži je tak mrzela víc než ta na Ukrajině.
Zranění a nemoci Štajnera, Rabušice, Nezmara a částečně třeba i Bosančiče v průběhu kvalitikačních bojů daly Slovanu větší ránu, než byl v danou chvíli schopen unést.
Průběžně se v zápasech musel učit, jak hrát jinak, bez opor. Možná i proto ty nevyrovnané fáze zápasů s Dněprem.
Liberec z objektivních důvodů ztratil v této veledůležité fázi sezony klid a pohodu. Být kompletní, měl stoprocentně na víc. Ale ani jeho improvizované sestavy nebyly bez šance na výsledek lepší, než jakým je realita pohárového konce.
Vidíte to podobně? Nebo úplně jinak? O fotbalu spolu můžeme diskutovat i na facebookovém profilu Luděk Mádl - Aktuálně.cz. Chcete-li, klikněte na stránce na "To se mi líbí".
