Glosář - Viktoria Plzeň s Bayernem Mnichov podruhé prohrála, tentokrát 0:1. To je fakt.

Ale tentokrát už se na sebe může podívat do zrcadla beze studu, protože trapnou masku bázlivého klauna hodila do popelnice. Tentokrát už zase byla sama sebou. I proto, že si přestala lhát.

Přejme tedy jí i sobě, aby s tím při nejbližší příležitosti zase nezačala...

Stádečko bojácných ovcí, co se shluklo před Kozáčikovou brankou a útrpně čekalo na to, jestli od kroužících mnichovských vlků přijde pět nebo deset smrtících úderů. Takhle to vypadalo před dvěma týdny.

A včera? Urputní berani, co neucuknou a perou se srdnatě se soupeřem, byť zjevně lepším, do posledního dechu, tedy lépe řečeno hvizdu. I ten zdánlivě nereálný bod za remízu se při větším přídělu štěstí urodit mohl. A to ze dvou důvodů:

1) Fantastický Kozáčik polapal neskutečné množství šancí a pustil za záda jediný balon ze 16 projektilů, co na jeho bránu mířily.

2) I Plzeň se díky své aktivitě dokázala dostávat do situací, které se při šťastnějším a přesnějším provedení mohly odměnit gólovou radostí. Třeba Kolářově hlavičce po Horváthově parádním centru opravdu mnoho nechybělo.

Kromě Kozáčika pak zaslouží vyzdvihnout i útočník Tecl, který naznačil, že pro "velký fotbal" opravdu má vlohy i dostatečně silnou morálku. Pro trenéra Vrbu jistě cenný objev.

O pět a o jeden. Jako za Beckenbauera

Plzeň už na Bayern Mnichov v pohárech kdysi jednou narazila, v roce 1971 mu podlehla v PVP doma 0:1 a v Mnichově 1:6. Z tohoto úhlu pohledu tedy bitvy Plasse a spol. proti Beckenbauerově týmu dopadly prakticky úplně stejně, jako když se "Horváthovci" postavili galaxii hvězd v čele s Ribérym - a po výprasku 0:5 v Mnichově pak doma uhráli stejný výsledek jako před lety, tedy 0:1.

Jinak se samozřejmě za víc než čtyři desítky let změnilo úplně všechno, svět tehdy druholigové Škody Plzeň se s dnešní érou nablýskaného stadionu evropských parametrů opravdu srovnávat nedá.

Ale někdy není potřeba ani tak zásadního posunu v čase, abyste v něčem spatřili propastný rozdíl. Vždyť jsou to jen dva týdny, co Pavel Vrba po zápase na Bayernu defétisticky vyprávěl: "Těžko můžeme v současnosti konkurovat mužstvům, která jsou nejlepší na světě. Nemáme na to potřebnou kvalitu."

I z hráčů tehdy lezla hodnocení, že proti něčemu tak nadpozemskému, jako je Bayern, se prakticky lépe hrát nedalo.

A "baštila" jim to spousta oddaných fanoušků i částečně i některá média. Tedy česká. V Německu o Plzni psali jako o bázlivci, co vypadá jako amatérský tým studentíků a účetních, co na Bayern přijel v prvním kole Německého poháru.

Mnichovské představení totiž z pohledu Plzně reprezentovala tato čísla:

Skóre 0:5, střely celkem 0:35 (v poločase 0:22), střely na bránu 0:21, rohy 2:10, držení míče 30:70 %.

Před odvetou v Plzni už Pavel Vrba s kapitánem Pavlem Horváthem změnili rétoriku, přiznali konečně, že zápas v Mnichově se vůbec nepovedl a že je tedy potřeba zlepšit úplně všechno. A ono se to povedlo, srovnejte sami:

Skóre 0:1, střely celkem 10:21 (v poločase 7:9), střely na bránu 5:16, rohy 6:9, držení míče 36:64 %.

Vrba se naštěstí z "bílkismu" vyléčil

Upřímně řečeno, v Mnichově Pavel Vrba připomínal svými výroky ze všeho nejvíc veličinu totálního alibismu jménem Michal Bílek. Tenhle chlapík totiž po každé ostudě reprezentace také pořád jen opakoval, že na víc jeho tým prostě nemá.

Vrba se naštěstí z "bílkismu" vyléčil už po dvou týdnech.

"V Mnichově jsme posledně sehráli nedůstojnou partii," přiznal teď, když se mohl opřít o dramaticky zlepšený výkon v odvetě. To Bílek se pravdě do očí nikdy podívat nedokázal.

V Mnichově byl výkon Plzně ovlivněn několika faktory: sportovní forma byla zrovna dole, vrcholila krize herní součinnosti způsobená odchodem Daridy, sebevědomí některých hráčů, které předtím létalo v neadekvátně nadoblačných výšinách si zrovna namlátilo pádem na tvrdou zem, trenér dal týmu signál, že mu moc nevěří, skrze defenzivně vyladěnou sestavou - a navíc doma Bayern zahrál jako z praku.

V Plzni už na něm bylo přeci jen vidět, že chvílemi nejede na plné obrátky, ale zápas si "jen" efektivně kontroluje. Doma nechal Robbena a zatímco minule hrál s náhradní stoperskou dvojicí vynuceně, nyní dobrovolně.

Viktoria se teď každopádně musí modlit, aby jistá bohorovnost, která v Mnichově po už jistém postupu ze skupiny Ligy mistrů ůmožná zavládne, nevedla k tomu, že by Bayern mohl nějaké body přenechat v Rusku týmu CSKA Moskva.

Bayern musí pomoci proti CSKA

Protože to by pak už v posledním utkání skupiny v Plzni proti "armějcům" o 3. místo ve skupině a přeskočení do jarní části Evropské ligy bojovat nemohla. Leda by si tedy také nějaký ten bodový lup přivezla ze stadionu Manchesteru City. Což se přeci jen jeví méně pravděpodobněji, než že moskevský tým uhraje třeba remízu s Bayernem.

Tabulka skupiny vypadá následovně:

Pokud v posledním kole půjde Plzni proti CSKA o postup, pak pro ni určitě bude důležité sledovat si bilanci žlutých karet. Dvě mají nyní na kontě Limberský s Hubníkem, jim tedy hrozí, že kdyby dostali třetí napomenutí v Manchesteru, mohli by pak doma proti moskevskému týmu scházet.

Po jedné žluté kartě mají Hořava, Tecl, Kozáčik, Kolář a Horváth.

Mimochodem, návrat maroda Limberského do sestavy je bezesporu žádoucí, protože pokud proti Bayernu někdo poněkud tápal, byl to Hubník na levém kraji obrany, kde mu to zrovna moc nesedí. A červená karta kvůli tomu visela nad jeho hlavou permanentně ve vzduchu...

A na závěr ještě jeden zajímavý výčet. Může se totiž samozřejmě také stát, že Plzeň dokončí skupinu Ligy mistrů bez bodu. A pro takový případ je možná dobré vědět, že by v tomto ohledu nebyla rozhodně první ani poslední, přesněji řečeno, byla by šestnáctá.

Nulovou bodovou bilanci už totiž před ní v Lize mistrů zaznamenaly tyto kluby: Košice, Fenerbahce, Spartak Moskva, Leverkusen (ve druhé skupinové fázi), Anderlecht, Rapid Vídeň, Levski Sofia, Dynamo Kyjev, Maccabi Haifa, Debrecín, Partizan Bělehrad, MŠK Žilina, Dinamo Záhřeb, Villarreal a Otelul Galati.

Alespoň bodíček by byl pro Plzeň každopádně příjemný, tři ještě pořád můžou znamenat i "vstupenku" do jara.

Na to, jak tenhle příběh dopadne, čeká napjatě nejen Plzeň, ale jistě třeba i Miroslav Pelta. Kdyby se Plzeň do "pohárového jara" nedostala, nejspíš by se paclíkovské "nikdy a nepřichází v úvahu" ještě pokusil obměkčit.

Jak vyplynulo z výstupů ze včerejšího zasedání výkonného výboru FAČR, svůj cíl při lovu nového reprezentačního trenéra, totiž ještě z hledáčku nepustil (více zde).

Ale to už je zase trochu jiný příběh...

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz