reklama
 
 

Náskok a antiforma Sparty = trumfy Plzně. Má ale těžší los

6. 5. 2013 5:00
Plzni by titul sebraly dvě prohry. Soupeře nemá lehké, přijít mohou. Ale to by také Sparta musela 4x vyhrát. Jenže ona je úplně z formy...

Glosář - Pět bodů, to je čtyři kola před koncem náskok, který se obyčejně neztrácí.

Loni Viktoria Plzeň triumf v lize neobhájila, ale po velké stíhací jízdě na něj sahala ještě v posledním kole, v přímém souboji s Libercem.

Teď jí k absolutní jistotě titulu zbývá uhrát v posledních čtyřech mačích osm bodů. Když označíme potenciální úkol Sparty stáhnout osmigólový deficit ve skóre za téměř neřešitelný, pak těch bodů stačí Plzni sedm.

Plzeň příště hostí Slavii, pak jede do Olomouce, přivítá Liberec a končí v Hradci Králové. První soupeř sice hraje jen o své (kdysi lepší) jméno, ale další dva o Evropskou ligu a třetí o prvoligové živobytí. Na žádné body zdarma to tedy nevypadá, a plzeňský los proto nelze hodnotit jako něco příjemného. I vzhledem k tomu, jaké herní potíže Viktoria "dokázala" mít v rozsáhlé fázi zápasu s Českými Budějovicemi.

Sparta ztrácí sebe samu. A taky víru

Jenže kromě masivně vyhlížejícího bodového náskoku pro ni hraje ještě jeden důležitý faktor: stav hlavního soupeře. Sparta totiž ani v sobotu nevychýlila klesající křivku výkonnosti, naopak v Liberci podtrhla a prohloubila trend, který nastínily už předchozí zápasy. Sparta úplně ztratila svou herní lehkost. Ztrácí i samu sebe, svoji fotbalovou vizi. A dost možná už i víru.

Zní to jako fráze, ale je to fakt: Poslední kroky bývají nejtěžší. A nějaký ten kolaps ve finiši už se v Česku některým urodil, vyprávět by o tom mohla třeba Sparta v souvislosti s ročníkem 2007/08.

Čtyři kola před koncem ji od Slavie dělily tři body, po dalším dějství dokonce pět. A pak třikrát prohrála (!) a bylo po titulu. Jarolímova Slavia byla v pohotovosti a hbitě chramstla po nabízené šanci. To Lavičkova Sparta, komíhající se v závěsu za Plzní, se teď takhle rozhodně netváří...

Její los se přitom jeví jako schůdnější. Po pohárové odvetě s Boleslaví (první zápas 1:1) hostí stejného soupeře v lize. Pak možná odehraje finále poháru, následuje cesta do Brna, do Teplic a sezonu uzavře proti Dukle.

Pokud teď ale Sparta rychle nevymyslí, jak to udělat, aby byla zase nebezpečná soupeřově brance, korunovaci Plzně nejspíš jenom urychlí.

S Matějovským přišel na Letnou úhor

Liberec-Sparta 2:0. Házet veškerou vinu za propad sparťanských akcií na fotbalové burze na jediného člověka by bylo jistě nesprávné. Ale na osobě Marka Matějovského je celý ten úpadek nejviditelnější.

Superman z vítězného zápasu proti Plzni je pryč, jeho kouzlo vyprchává zápas od zápasu víc a víc. A v Liberci už dospěl do takového stadia úděsného rozptylu přihrávek, že ho trenér Lavička musel střídat jako prvního.

Asi to pro něj není příjemné, ale je to fakt: od léta 2010, kdy na Letnou přišel a kdy na něm Sparta začala stavět svou hru, se mistrovský titul rudým barvám vyhýbá.

Když je Matějovský vyladěný na optimum, umí hrát opravdu skvěle. Jenže tíha situace nejspíš jeho osobnost drtí. Jinak si skutečně těžko vysvětlit, proč by teď zapomínal hrát fotbal...

Pokud bychom jako Matějovského protipól v utkání vzali Jiřího Štajnera, tak by jejich sobotní výkony vůbec nesnesly srovnání. Zatímco Štajner nabízel spoluhráčům geniální lahůdky, Matějovský byl úplně mimo.

Kováč vzal na Lafatu zmizík

Další klíčovou dvojičku tvořili domácí Radoslav Kováč a sparťan David Lafata. Jako by vzal "Kovy" zmizík a klíčového muže Lavičkovy strategie odstranil ze hry.

Jistotou vůbec neoplývá ani stoper Jarošík, který ale musí hrát, protože Holek, Zápotočný i Polom jsou na marodce.

Sparta tradičně prospala úvod, inkasovala - a byla ráda, že před půlí nedostala druhou ránu do vazu, když Rabušic rozezvučel tyč.

Tradiční výsadek vysokých útočníků Bednáře a Kweukeho na hřiště ovšem tentokrát Spartě přinesl efekt nulové hodnoty, přestalo tak fungovat i náhradní řešení.

Defenziva Liberce byla natolik kvalitní, že si Sparta ani v ultraofenzivním složení prakticky nevypracovala čistou šanci a nepadlo jí tam nic ani se štěstím. Navíc po taktické chybě Váchy dostala druhou gólovou facku.

Před týdnem jsem tu psal, že by se Sparta měla rozhodnout, jestli oživí svou moderní "dortmundskou" hru, jejíž kvalita se v průběhu několika týdnů úplně vytratila, nebo zda to s "kladivy" typu Kweukeho či Bednáře nezkusí od první minuty. Zkusila variantu 1, ale nic se neoživilo, spíš umrtvilo. Včetně šancí Sparty na titul...

Krev, strach a Řezník lepší Řezníčka

Plzeň - České Budějovice 3:2. Šéf Viktorie Tomáš Paclík to formuloval naprosto přesně: "V lize míváme problémy spíš s týmy, co hrají o záchranu." Seznam celků, které v tomto ročníku ligové soutěže sebraly Plzni body, je opravdu zajímavý: Jihlava, Brno, Teplice, Slovácko, Jablonec, Ostrava a Sparta. Vyjma Severočechů a Letenských vesměs "záchranáři".

A záchranářem nejohroženějším je teď Dynamo. Když šlo o půli do kabin za stavu 2:0 pro domácí, skutečně nikoho nenapadlo, jaká by z toho ještě mohla být kovbojka. Co se ale dělo ještě před ní?

První půli zkrvavila srážka, po níž musel střídat gólman hostí Křížka. Jak se později ukázalo, kvůli nadvakrát zlomené čelisti.

Ležel bez pohybu v rohu šestnáctky, nepískalo se, Plzeňáci pokračovali v akci a bleskově vsítili do prázdné branky gól. Přiznám se, že na první pohled mi to moc košer nepřipadalo, ale když zpomalený záběr ukázal, že se zraněný Křížek nestal obětí faulu, naopak dost možná fauloval on sám, zbývala varianta, že by sudí přerušoval hru pro vážné zranění hráče.

Blitzkrieg Dynamo nepoložil

Je fakt, že dohrání situace bylo tak rychlé, že sudí Hrubeš za ten krátký časový úsek nejspíš ani nemohl vyhodnotit, v jakém stavu Křížek je. Takže vyčítat mu nejspíš nelze nic. A už vůbec ne hráčům Plzně, ti se drželi platného pravidlového výkladu, že dokud hru nepřeruší sudí, akce pokračuje. To je jasná věc.

Celá situace byla jen vyvrcholením plzeňského "blitzkriegu", Viktoria vletěla na hřiště s dlouho nevídanou útočnou silou, podpořenou skvělým pohybem. Za první půli si zasloužila jedničku, za druhou ovšem mnohem slabší známku.

Dynamo totiž nic nevzdalo a zasadilo Plzeňákům, kteří se vznášeli na síti smyšlenky, že se jim nemůže nic stát, dva gólové údery. Mnozí s úžasem hleděli na to, jak suverénně si na hřišti vedou dvě neznámá jména v budějovickém dresu Linhart a Wermke. Jak vidno, ročník 1994 se na jihu velmi vydařil...

Domácí Řezník pak sice skóre zvrátil a jeho skorojmenovec Řezníček v tutové šanci už ani ten bod na chudičké konto Dynama nestrhnul, ale Jihočeši ukázali, že na nějaké ty body by ve finiši ještě dosáhnout mohli. Jenže na záchranu jich dost možná bude potřeba ještě víc...

Góly dodal Baroš. Ale co ty miliony?

Ostrava-Příbram 2:0. Milan Baroš střílí za Baník v přerušovaných dávkách, na hattrick v síti Hradce Králové teď navázal dvěma góly v síti Příbrami. Po sportovní stránce dost možná jeho góly Baník zachrání, při liknavosti města se ale nabízí otázka, jestli nebude potřeba, aby Baroš vytáhl z kapsy ještě 170 milionů na zaplacení klubových dluhů. Jinak totiž nelze vyloučit, že se Baník odporoučí do MSFL, i když vigantický drak nastřílí třeba ještě deset gólů...

V Teplicích každopádně za týden žádný nepřidá, protože od rozhodčího Ardeleána dostal čtvrtou žlutou kartu. A marně hledal důvod proč...

Výhra nad Strakou oživenou Příbramí měla ovšem ještě jednoho hrdinu: to, co předvedl brankář Bárta, byl totiž jednoznačně nejlepší gólmanský výkon, jaký tu byl zatím na jaře k vidění. Aplaus!

Slavia-Jablonec 5:1. Jeden gól na zápas, to byl na jaře pro Slavii pod trenérem Radou strop. Výjimkou potvrzující pravidlo budiž výhra 3:1 nad Libercem. A na seveřany mají zjevně v Edenu spadeno. Především však včera bylo na Slavii vidět, jak se po abdikaci neúspěšného Rady herně uvolnila. Dlužno dodat, že jejímu střeleckému vzletu pod dočasným koučem Petroušem notně pomáhala i jablonecká defenziva, která pořádala další den otevřených dveří. Ale tentokrát to přineslo i následek.

Loni tristní jablonecké jaro "nepřežil" kouč František Komňacký, včera Pelta odvolal Václava Kotala. Jsou ale ty jarní propady jeho klubu opravdu v trenérech? A zrovna v těch, co patří k nejlepším v lize?

Jihlava-Dukla 1:1. Jak asi mohl dopadnout duel remízových králů? Vysočina plichtila potřinácté, Dukla podvanácté ve 26 kolech. Kam se ale oba týmy hrabou na druholigovou střížkovskou Bohemku, která v této sezoně zatím "dokázala" hrát nerozhodně v 15 z 25 mistrovských utkání.

Brno - Mladá Boleslav 1:1. Hranice záchrany? Říká se, že tomu, kdo uhraje 30 bodů, už by to mělo vyjít. Brno už mohlo být "na druhém břehu", i proto, že po čase zase vypustilo hned od první minuty z garáže mercedes jménem Petr Švancara. A gólová přihrávka pod sebe, to už je tak trochu jeho specialita. Na břeh nejistoty sice ještě Zbrojovku poslala penalta nařízená za ruku v šestnáctce, ale zdá se, že Brno už ví, kde je brod. I díky tomu, že Švancarovu ruku sudí před gólem domácích naopak neviděli...

Hradec Kr. - Slovácko 2:3. Zvenku sice Hradec občas něco přiveze, jako z Brna či před týdnem slavně z Teplic, ale domácí katastrofa pokračuje. Poslední, kdo v Hradci v lize prohrál, byla v listopadu Slavia, od té doby "votroci" doma získali jediný bod! Nad Slováckem dvakrát vedli, a to ještě deset minut před koncem - a stejně prohráli. Dali tak Teplicím šanci, aby se ještě nadechly. Boj o udržení, to bude ještě maso, vážení!

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

autor: Luděk Mádl | 6. 5. 2013 5:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama