Glosář - Liga skončila... Plzeň si převzala pohár i medaile a statistici na nás tradičně chrlí kvanta čísel o počtech gólů, střel či diváků...
Ptejme se ale na to nejpodstatnější: Jakou má Synot liga sportovní kvalitu?
Můj názor: Není to věru žádná hitparáda. Jen si sami zodpovězte otázku, kolik perspektivních českých fotbalistů je Synot liga schopná nabídnout mezinárodnímu trhu? O kolik českých plejerů hrajících doma je zájem v klubech z Top 5 evropských soutěží? Podle mě všechny parametry splňuje toliko Pavel Kadeřábek.
V tomto ohledu tedy víceméně pokračuje nastolený trend. Z hráčů, co z české soutěže odešli poslední dobou, se výtečně chytil Tomáš Vaclík v Basileji, což je, jak víme, gólman. Josef Hušbauer není schopen prosadit se na hřiště v Cagliari, přestože jde o klub, který z italské Serie A sestupuje. A mezi náhradníky nebo na tribuně sledoval ve Frankfurtu bundesligu i Václav Kadlec.
Sotva se ovšem objevil zpátky na zápůjčce ve Spartě, okamžitě svými fotbalovými schopnostmi a talentem - v pochodovém tempu zdejší soutěže - výrazně čněl nad tuzemským průměrem. I na tom je bohužel vidět, že to, co v Česku odpovídá levelu zdejší absolutní špičky, to vám dá v bundeslize maximálně na lavičku náhradníků. (Držme samozřejmě Pavlu Kadeřábkovi palce, aby se k tomu v Hoffenheimu postavil líp, pokud ho tam tedy Sparta nakonec pustí - více zde.)
Namítnete, že jádro reprezentace teď tvoří hráči z tuzemské ligy, ze Sparty a z Plzně. A že kvalifikace o Euro 2016 je rozehrána velmi nadějně.
To je jistě pravda, jenže za prvé nechvalme dne před večerem a počkejme si raději třeba ještě na výsledek z Islandu... A za druhé: pro Plzeň i Spartu platí, že aby jejich hráči mohli zaznamenat nějaký viditelnější výkonnostní růst, musí k tomu bezpodmínečně hrát skupinu nějakého evropského poháru. Konfrontace s domácím prostředím, jim totiž, při vší úctě, ve většině případů mnoho nedá.
Samozřejmě s čestnou výjimkou jejich vzájemných utkání a letos už i mačů s Jabloncem, který se dvojici klubů, která všem ostatním ufrnkla o několik světelných let, jako jediný z těch zbývajících dokáže přibližovat.
Proti těm nejlepším se, pravda, čas od času vytáhne i někdo další, na jaře třeba Liberec na Spartu, ale většinou je to pro mistra i vicemistra o dobývání soupeřova hradu.
Mezinárodní fotbal se povětšinou hraje v úplně jiném tempu než Synot liga. I proto je pro reprezentačního kouče Pavla Vrbu po sportovní stránce tak důležité, aby se Plzeň i Sparta do nějaké té evropské skupiny dostaly. A ono tempo tam zase dostaly do nohou, do krve, do potřebné rychlosti fotbalového myšlení.
Liga je pro ně vlastně jen kvalifikace
Nejen sportovní, ale i ekonomický rámec vede oba nejlepší české kluby k tomu, že domácí soutěž musí brát víceméně "jen" jako jakousi kvalifikaci pro Evropu. Tu nejpřesnější odpověď na otázku, jak kvalitní je česká liga, dostaneme samozřejmě v mezinárodní konfrontaci. Jak klubové, na úrovni kvalifikace a věřme, že pak i dalšího pokračování evropských pohárů, tak třeba u fotbalistů v reprezentačním dresu.
Ti mladí, podle lehce matoucího názvu týmu "do 21 let", reálně zhusta třiadvacetiletí, budou hrát zanedlouho v Česku svoje "malé Euro". A o tom, "jaká je liga", svědčí i poměrně šílený fakt, že vypadne-li z týmu kvůli zákazu od Watfordu Vydra, pak v úvodním utkání proti Dánsku prakticky nemá kdo hrát v českém útoku. To proto, že si tam Václav Kadlec bude muset odstát starý disciplinární trest.
Kdo tedy Jakubu Dovalilovi zbývá? Z Brna povolal dodatečně Vávru, hrot může hrát teoreticky křídelník Přikryl a pak se ještě v nominaci objevil jihlavský Kliment. Při vší úctě, to není zrovna přehlídka obávaných goleadorů...
Současná mládežnická základna ještě tak pro ligu vychová nějakého toho stopera a rozbíječe, ale s mladíky, co by gólům uměli nejen zabraňovat, ale taky je ve velkém připravovat, nebo dokonce střílet, to už je bohužel slabší.
Však se podívejme na čelo tabulky kanonýrů: 1. Lafata (33 let), 2. Škoda (29 let), 3. Došek (37 let). Pak je vpředu ještě přeci jen mladší liberecký Šural, cizinec Mahmutovič, jeho spoluhráč z Plzně, střelec penalt, Kolář - a jablonecký obránce (!) Novák. Jinými slovy: Žádný nový Baroš se v lize jaksi nerýsuje.
Ruku v ruce s úbytkem talentovaného fotbalového mládí vybaveného českým pasem jde proto logicky příval cizinců do české soutěže. Do zápasů Synot ligy už jich v tomto ročníku naskočilo 121, což činí 27 procent veškerého "hráčského materiálu". Téma cizinců je podrobněji rozebráno zde.
Čtvrtí až patnáctí, všichni jeden level
Pro charakteristiku Synot ligy je celkem typická tahle její vlastnost: Kluby na 4.-15. místě trpí obyčejně takovou nevyrovnaností výkonů a jsou si (ne)kvalitou natolik podobné, že mezi sebou navzájem jsou v této široké tabulkové zóně schopny s kýmkoli kdykoli vyhrát i padnout.
Na jaře sem spadla i Mladá Boleslav, která se v první části sezony jevila jako jasný tým číslo čtyři, v odvetách ale také ztrácela jistotu a také její výsledky byly nevyzpytatelné. Pohárovou Evropu si nakonec uhájila, v lize o ni, pravda, bojovala ještě Příbram, možná na to myslely Teplice, ale moc pro to neudělaly... A ostatním klubům vlastně bohatě stačilo, že se ve větším či menším klidu zachránily. Tedy samozřejmě kromě Hradce Králové.
A také Českých Budějovic, které si ve druhé části sezony bohužel vytvořily výkonnostní kategorii samy pro sebe. Je mi líto, ale 4 na jaře uhrané body a celkově 72 inkasovaných branek (2,4 na zápas), to je opravdu špatné.
Když jsme u gólů, padá jich pořád relativně dost. Loňský rekord (673) sice zůstal nepřekonán, ale letošní součet 645 zásahů se v historickém přehledu "nejgólovějších" sezon v české lize dostal hned na příčku číslo 2.
Minulá sezona byla na tuzemské poměry poslední doby poměrně silná i co do návštěvnosti, oproti ní ale letos v součtu zhruba 80 000 lidí ubylo. A průměr na zápas klesl z 5068 na 4738.
Šéf ligového shromáždění Dušan Svoboda sice zvyšování návštěvnosti častokrát zmiňuje jako velký ligový cíl, který by potvrzoval kýžený vzestup soutěže. Na meziročním poklesu se ale poměrně zřetelně podílel i jeho vlastní klub, tedy Sparta. Loni činila průměrná návštěva v Generali Areně na Letné 11 340 příznivců, v tomto ročníku jen 8497. To v Plzni chodí desetitisícové návštěvy na ligu standardně.
Musíme si uvědomit, že v minulém ročníku snižoval statistické ukazatele nucený azyl Znojma v Brně, tentokrát nikdo mimo své město kopat nemusel, přesto šla čísla dolů. Kromě Sparty citelně "zvadly" návštěvy i v Teplicích či na Bazalech, málokoho bohužel tradičně zajímají vystoupení Dukly na Julisce (3x pod 1000 diváků).
Slabinou ligy jsou nadále rozhodčí, přesněji řečeno nízká míra důvěry, které se muži s píšťalkou a praporky u veřejnosti těší, a to zejména kvůli jejich "řídícím pracovníkům". Tím mám na mysli především místopředsedu FAČR Romana Berbra, který sice sudí vůbec nemá v popisu práce, přesto si na každé jejich shromáždění či třeba zimní soustředění v SAE vždycky chvilku najde. Bohužel.
Baroš "Žumpě" nevěří. A kdo ano?
Boj o titul na linii Plzeň vs. Sparta už sudí po aféře Křetínského tašky pískají víceméně na rovinu, i sám majitel Sparty letos uznal, že Plzeň vyhrála nad Spartou ligu v čestném boji, konkrétně prakticky ve dvou vzájemných utkáních, v nichž pokaždé zvítězila.
Mnohem víc si na rozhodčí stěžovali například v sestoupivším Hradci Králové. A hromy a blesky častokrát létaly i v Příbrami, tady ovšem výhradně v kabině hostí.
À propos, jedno ligové číslo mě šokovalo. Nejvíc standardních situací v celé lize totiž v ročníku zahrávala právě Příbram (327). Pro srovnání Sparta 231 a Plzeň 212. Všechna čest práci trenéra Pavla Tobiáše, ale vymluvte někomu, že za tak nestandardním kvantem standardek budou nejspíš i nadstandardní vztahy manažera klubu Romana Rogoze s rozhodčími a s "taťkou" Berbrem.
Problém je, že za každým vadným, či dokonce jen sporným verdiktem sudích vidí v Synot lize všichni levárnu. Suita osob, které si český fotbal vybral k tomu, aby ho řídily, má totiž tak pestrou a hlavně kontroverzní minulost, že uvěřit nyní v jejich údajné polepšení se fanouškům, a nejen jim, jaksi příliš nedaří.
Největší scénu kvůli rozhodčím udělal po utkání s Plzní baníkovský útočník Milan Baroš, který na Twitteru označil ligu za žumpu a vyzýval k revolucím. Pak na disciplinárce pravil, že si na tom trvá, ale tím pro něj celá revoluce skončila.
O něco systémovějšího se pokouší Sparta, pardon Ligová fotbalová asociace vedená sparťanem Dušanem Svobodou. Ta chce, aby se už příští ročník Synot ligy kopal "samostatně", nebo alespoň "samostatněji" na fotbalové asociaci, nově právě pod kuratelou LFA.
Přestože mu to majitelé klubů odkývali už 13. ledna, příslušný doplněk návrhu stanov předložil opravdu na poslední chvíli, v nejbližších hodinách a dnech se o tom bude horečně jednat - a buď se v agendě páteční valné hromady FAČR zmocnění výkonného výboru podepsat s LFA rámcovou smlouvu o "samostatnosti ligy" nakonec ještě objeví, nebo se prostě celá věc nejméně o rok posune.
Vzhledem k tomu, že komise rozhodčích bude nadále řízená z FAČR Dagmar Damkovou (a Romanem Berbrem), jen by ji měl nově doplnit jediný člověk z LFA, přiznávám, že jsem ještě nepochopil, jak samostatnost ligy bolest s rozhodčími vyřeší, ale asi jsem prostě nedůvtipný.
I tak bude léto horké a před námi je spousta zajímavých otazníků: Získá Sparta teplického Litsingiho? Kdo vyhraje souboj o jabloneckého Jana Kopice? Kdo ve Slavii vystřídá na trenérské pozici Miroslava Beránka? Jindřich Trpišovský, nebo Dušan Uhrin? A co si počnou v Liberci, když jim jarní hrdina, trenér Vavruška, dezertoval do Teplic? Nevyženou majitelé stadionu přes léto "klokany" z Ďolíčku? A jak si baníkovci zvyknou na vítkovický stadion? Objeví se v lize Varnsdorf, nebo Zlín? Takže to jen tak namátkou, nudit se snad v létě nebudeme.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
