Hradec Králové - Spolu s Pavlem Horváthem si mistrovských oslav užíval nejvíc. David Limberský měl totiž k bujarému křepčení ještě další velký důvod.
Reprezentační obránce se totiž musel po podzimním zápase s pražskou Spartou, v němž nasimuloval penaltový faul, díky čemuž Plzeň vyhrála, vypořádávat se silným tlakem médií a sparťanských fanoušků.
I kvůli tomu mu po sobotní výhře 3:0 v Hradci Králové a uhájeném titulu právě před Spartou začaly dojetím téct po tvářích slzy.
"Posledních šest zápasů bylo nejtěžších v mojí kariéře. A jelikož už jsem něco zažil, tak vím, o čem mluvím. Proto teď zažívám neuvěřitelné pocity. Je to slast," řekl Limberský novinářům po zápase.
Davide, i kvůli slzám na Vašich tvářích jde vidět, že Vás zisk titulu hodně dojal...
Je to pro mě dost emotivní. Bylo by divné, kdyby mě to nedojalo. Na psychiku byla sezona totiž hrozně těžká a zejména její konec hodně náročný.
Vážíte si více tohoto titulu, nebo toho z před dvou let, který byl pro Plzeň historicky první?
Toho letošního si vážím víc. Soupeři k nám totiž přistupovali jinak než v první sezoně. Tehdy jsme si během prvních jedenácti kol vytvořili velký náskok, který jsme následně jen hlídali. Nyní nás nejlepší týmy hlídaly od prvního kola. Navíc je vždy složitější titul obhájit než prostě vyhrát jednou.
Nesvazoval vás po domácí porážce s Libercem pocit, že vám může titul nečekaně utéct?
Tenhle týden jsme se radši úplně vyhýbali médiím. Nečetli jsme noviny, neřešili internet. Soustředili jsme se sami na sebe, na fotbal. Věděli jsme, že musíme vyhrát.
A po deseti minutách také bylo o vaší výhře prakticky rozhodnuto...
Taktika byla stanovená tak, že nám remíza nestačí. Chtěli jsme na to od začátku vlítnout. Dali jsme dva góly, které nám dodaly klid. Když jsme pak přidali rychle po přestávce třetí branku, bylo to v pohodě. Jsme mistři, což je jediné kritérium toho zápasu.
Po celé jaro Vám byl předhazován nasimulovaný pád ze zápasu se Spartou. Jaké to bylo hrát pod tlakem sparťanských fanoušků?
Cítím satisfakci hlavně s ohledem na jarní zápas na Spartě, kdy mi nadávalo dvacet tisíc sparťanů. Ale víte, jak se to říká. Kdo se směje naposled, směje se nejlépe. A já jsem po třicátém kole vážně vysmátý.
Teď s odstupem času. Vzal byste svá slova o zaplacených titulech pro Spartu zpět?
Byla to velká aféra, přiznávám. Netěší mě to, nejsem hrdý na to, co jsem udělal. Bohužel, stalo se, zaplatil jsem za to. Snažil jsem se to poté hodit za hlavu a soustředit se jen na výkony. Myslím, že se mi to povedlo, i když, jak říkám, bylo to strašně těžké na psychiku. O to víc si to teď užívám. Máme nejvíc bodů, my jsme prostě nejlepší, tečka.
Nekalí Vám radost, že se místo oslav musíte hned v neděli připojit k národnímu týmu?
Řádit budeme až pak o dovolené. Teď je nejdůležitější národní tým. Oslavy budou v rámci možností na náměstí v Plzni s fanoušky a pak možná trošku do noci. Ale pak se půjdu prospat a vyrazím do Prahy. Na kluky sparťanský se moc těším.
