Kisel: Pana Hřebíka mi bylo líto, fanoušci Spartě ublížili

Jaroslav  Šindelář Jaroslav Šindelář
9. 12. 2013 8:30
Rodák z Košic se poohlíží za svou kariérou. Mluví například o tom, jak hned po svém příchodu do Sparty v roce 2005 vnímal situaci kolem trenéra Jaroslava Hřebíka, proti němuž brojili fanoušci.
Karola Kisela mrzí, jak se zachovali fanoušci Sparty k Jaroslavu Hřebíkovi po Kiselově příchodu do klubu v roce 2005.
Karola Kisela mrzí, jak se zachovali fanoušci Sparty k Jaroslavu Hřebíkovi po Kiselově příchodu do klubu v roce 2005. | Foto: CPA Eduard Erben

Praha - Minulý týden se Karol Kisel rozloučil v zápase s Libercem se svou bohatou kariérou. Šestatřicetiletý záložník by se totiž měl v zimě stát novým sportovním ředitelem pražské Slavie.

V první části rozhovoru s Aktuálně.cz (více si přečtěte ZDE) dnes už bývalý kapitán Slavie mluvil například o tom, kde by rád viděl klub za pět let a co pro to hodlá udělat.

V té druhé se rodák z Košic poohlíží za svou kariérou. Mluví například o tom, jak hned po svém příchodu do Sparty v roce 2005 vnímal situaci kolem trenéra Jaroslava Hřebíka, proti němuž brojili fanoušci.

"To, co se dělo za pana Hřebíka, normální nebylo. Teď nemyslím jen v klubu, ale především mezi fanoušky. Možná i kvůli tomu Sparta nedosáhla na tolik trofejí, na kolik mohla," přiznal Kisel. 

Karole, jaké to pro Vás tehdy v roce 2000 bylo, když jste ve dvaadvaceti letech přestoupil z Trenčína do pražských Bohemians?
Přestup do Bohemky byl zásadní mezník mé kariéry a také veliký skok v ní, bylo to znamení toho, že jsem se opravdu někam dostal. Přestoupit do Čech a do Prahy bylo vždycky mým snem a Bohemians s panem Petrželou mi ho splnili. Dál už jsem musel ale na dalším kroku v kariéře a případném přestupu pracovat sám. 

Jak na Vás působil Vlastimil Petržela, který je známý svými náročnými zimními přípravami?
Musel jsem projít jeho náročnými tréninky, kterými si nás testoval i psychicky. Vidíte ale, že jsem skoro ve třiceti sedmi letech pořád hrál, takže mi nijak neublížily. Byl ale férovej, nezatavoval nás, věděl, co z koho mohl dostat. Nikdy jsem sice už potom nezažil tak náročné zimní přípravy, ale v sezoně to bylo spíš o rychlosti. Mám na něj ty nejlepší vzpomínky.  

Navíc v sezoně 2001/02 jste s Bohemians bojovali o titul. Proč vám to tehdy nevyšlo? 
Všichni nás před tou sezonou tipovali na sestup a my jsme měli po podzimu sedmatřicet bodů. Byl to obrovský úspěch, co bychom za to teď na Slavii dali. Byly to zlaté časy, lidi chodili, hráli jsme jednoduchý fotbal a většinou i vyhrávali. Doma jsme porazili všechny, Spartu i Slavii. Boj o titul jsme bohužel neustáli, přece jen Bohemka už v té době nebyl tak velký klub. Přišli jsme o pár hráčů a sezonu jsme dokončili až jako čtvrtí. 

Proč jste se tedy potom rozhodl odejít do Liberce?
Přestup do Liberce byl dalším posunem k lepšímu, byl to takový mezikrok k přestupu do top týmu. Poprvé jsem si tam zahrál Evropské poháry, na české poměry jsme měli velmi silný tým. Bylo těžké se tam prosadit, bylo tam hodně dobrých hráčů na jeden post. O to lepší vzpomínky na to mám, protože jsem se v té konkurenci propracoval do základní sestavy. 

Nemrzí Vás, že sezonu potom, co jste odešel do Sparty, Liberec vyhrál titul, který Vám tak opět utekl?
Bylo to hezké období, jen je škoda, že jsme z toho, jak silný jsme v té době měli tým, nevytěžili víc. Byly tam v té době ale nějaké finanční problémy v klubu. Přesto to beru osobně jako vynikající štaci, i když mi je samozřejmě líto, že hned rok po tom uhráli titul. 

Titulu jste se ve Spartě v sezoně 2006/07 přece jen dočkal, v té době však v klubu panovala vyhrocená atmosféra. Jak jste to tehdy vnímal?
Přestupu do Sparty určitě nelituju, i když jsem se musel koukat, jak pak Liberec slaví titul. Taková nabídka přece nepřichází každý rok, to už se nikdy nemuselo opakovat. Měl jsem i jiné nabídky, ale musím přiznat, že finanční stránka byla úplně jinde než u ostatních klubů. I kvůli tomu jsem se rozhodl do Sparty přestoupit a musím uznat, že dnes bych se rozhodoval stejně.

Jak jste vnímal to, že za tři a půl roku jste ve Spartě zažil hned osm trenérů?  
Když jsem si v Liberci vybíral z nabídek, nic jiného z českých týmů než Sparta a Slavie nepřicházelo v úvahu. Dostal jsem nabídku i ze Slavie, ale vybral jsem si Spartu, kde jsem získal neuvěřitelné množství zkušeností, které bych asi nikde jinde nezískal. Vyměnilo se tam za tu dobu přes osmdesát hráčů, osm trenérů, z toho, co se dělo v klubu vlastně čerpám dodnes. Vydržet tam tehdy tři a půl roku, to je podle mě velký úspěch. 

Na co nejraději ze svého angažmá ve Spartě vzpomínáte? 
Nejlepší zkušeností je sezona, ve které jsme získali double. Měli jsme skvělý finiš a já se navíc na titulu podílel gólem v posledním zápase s Mostem. Slavili se, já ale hned po tom zápase jel do porodnice, kde se mi narodila dcera. Den, kdy vyhrajete titul a navíc se Vám narodí první dítě, Vám z paměti nikdo nevymaže.

V roce 2005 hrála Sparta naposledy Ligu mistrů. Vy jste si ji tehdy zkusil poprvé a rovněž naposledy. Nemrzí Vás to?
Ligu mistrů jsem si užíval, mrzí mě jen, že jsme ji hráli jen jednou. Musíte ji totiž hrát vícekrát, protože k ní patří i to, že když ji hrajete poprvé, nemáte žádné zkušenosti, které jsou v ní velmi důležité. Na druhou stranu jsem ale měl to štěstí, že jsem si ji mohl aspoň jednou zahrát.  

Proč se Spartě nepodařilo mezi evropskou elitu od té doby postoupit?
Tehdy se to bohužel losovalo to předkolo jinak, my jsme dvakrát dostali Arsenal, takže bylo hodně těžké přes něj postoupit. Arsenal vždycky v úvodu sezony všechno vyhrával a my ho bohužel chytli dvakrát za sebou v době, kdy byl rozjetý. 

Takže kdyby Sparta v předkole nenarazila na Arsenal, do Ligy mistrů by postoupila?
Nebylo možné je porazit, připadlo mi to, jako by nám to někdo udělal naschvál, že jsme dostali vždycky je. Kdybychom dostali jako mistr tým z nějaké menší fotbalové země, určitě se tam dostaneme. Takže jsem si mohl Ligu zahrát třikrát. Ale i zápasy Poháru UEFA mi daly hodně zkušeností.

Když jste přišel do Sparty, tým trénoval Jaroslav Hřebík, proti němuž se postavili fanoušci klubu. Jak jste celou záležitost vnímal?
To, co se dělo za pana Hřebíka, normální nebylo. Teď nemyslím jen v klubu, ale především mezi fanoušky. Možná i kvůli tomu Sparta nedosáhla na tolik trofejí, na kolik mohla. Zrovna jsem do Sparty přišel a jen jsem koukal, co se všechno může stát. Bylo mi pana Hřebíka líto. Musím ale říct, že tam byla spousta chyb nejen v kabině, ale i v komunikaci s fanoušky. Všechno to bohužel Spartě moc ublížilo. 

V prosinci 2007 jste se rozhodl ze Sparty odejít a kývnout na nabídku ze Sydney. Proč?
Trenér mi nevěřil, a tak jsem se rozhodl ze Sparty odejít. Když na Vás trenér nechce stavět, tak nemáte důvod v klubu pokračovat dál. Nejsem typ hráče, kterej by jen seděl a vydělával peníze. Šel jsem za vedením, že mě nebaví, když nehraju, a řekl jsem jim, že chci pryč a oni mě pustili. Paradoxně jsem se kvůli tomu dostal do Sydney, což mi hodně změnilo život. Takže si nakonec vůbec nemůžu stěžovat.  

V Sydney jste strávil s krátkou pauzou ve Slavii více než dva roky. Na co budete z angažmá v Austrálii nejvíce vzpomínat?
Cítil jsem se tam absolutně fantasticky, vyhráli jsme australský titul. Ale hlavně mi vyhovoval ten životní styl, potvrdil mi, že mé životní hodnoty jsou nastaveny správně. Poznal jsem jinou mentalitu lidí, myslím, že to nezměnilo jen mě, ale i pana Lavičku, se kterým jsme zažili skvělé časy.  

Nakonec jste se ale rozhodl vrátit zpět do Prahy. Proč jste si vybral Slavii?
V Praze jsme doma, takže ano, musím přiznat, že se nám s manželkou v Praze stýskalo, přece jen jsem tady od roku 2000 doma. Je to tam pěkné, ale když jste tam dva roky, chybí Vám známí, kamarádi a rodina. A měl jsem také štěstí, že se znovu ozvala Slavia. V dobách, když už jsem si myslel, že už nebudu dobrý, se mi dařilo. Odehrál jsem krásné zápasy, dal jsem spoustu gólů. 

Takže jste nelitoval, když se pak Slavia propadala tabulkou až na dno? 
Prožil jsem si asi nejtěžší období v historii Slavie, na druhou stranu se vytvořily velmi dobré mezilidské vazby mezi všemi členy klubu. Když je Vám nejhůř, poznáte opravdový charakter lidí, o to víc jsme se stmelili v kabině, navíc jsme se semkli i s fanoušky. Chtěl jsem být samozřejmě úspěšnější, ale beru tu realitu, že ten klub byl blízko od zániku.  

Naopak jakou máte nejhezčí vzpomínku na angažmá ve Slavii?
Hrát v tolika letech v takovém top klubu je jako sen. Mým nejlepším zážitkem byl ale ten, kdy se mi na mé narozeniny narodil syn a já navíc ten den opět vstřelil gól. Takže s narozením obou svých dětí mám spojenu jednu pěknou vzpomínku navíc. 

Za slovenskou reprezentaci jste hrál osm let, ale na vrcholný šampionát se Vám postoupit nepodařilo. Nemrzí Vás to? 
Jsem rád, že jsem ty zápasy absolvoval, ale nemůžu říct, že s tím mám spojenu nějakou pozitivní vzpomínku. Dobrou vzpomínku mám spíš spojenou s jednadvacítkou, s níž se nám pomohl výborný výsledek na domácím Euru, hráli jsme na olympijských hrách v Sydney, byla tam výborná parta. 

Změnil byste názor, kdybyste si zahrál na MS do Jižní Afriky?
V Áčku jsem nikdy nehrál zásadní roli. Kdybych hrál důležitou roli v týmu a zahrál bych si na mistrovství světa v Jižní Africe, tak bych svůj názor na reprezentaci třeba změnil. Nikdy jsem si ale nepřipadal, že bych tam měl nějakou zásadní roli. Nechci brečet, že jsem měl smůlu, hrál jsem tam osm let, ale prostě se nám nepodařilo nikdy nikam postoupit. 

První část rozhovoru s Karolem Kiselem čtěte zde.

 

Právě se děje

před 54 minutami

ÚOHS povolil vstup francouzského investora do on-line supermarketu Rohlik.cz

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil vstup francouzského investora Partech Partners SAS do společnosti Velká Pecka, která provozuje on-line supermarket Rohlik.cz. Úřad o tom informoval ve čtvrtek v tiskové zprávě.

"K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblasti on-line maloobchodního prodeje potravinářského a nepotravinářského zboží denní potřeby," uvedl úřad ve zprávě. Francouzská společnost bude firmu kontrolovat společně s jejím většinovým majitelem Tomášem Čuprem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy