Reykjavík, Praha - Z Islandu je kamkoli daleko. Třeba do Prahy víc než čtyři hodiny letu. Ale zároveň odsud může být i velmi blízko do Francie, konkrétně na turnaj Euro 2016. A to pro vítěze dnešního kvalifikačního utkání Island - Česko. Přičemž týmu Pavla Vrby by nejspíš nebyla nijak zvlášť proti srsti ani remíza.

Island chce ale vyhrát. A také proto povolal do útoku i Eidura Gudjohnsena, což je chlapík, který pro islandský fotbal znamená asi něco podobného jako Jaromír Jágr pro český hokej.

Šest let v Chelsea, tři roky v Barceloně, Eindhoven, Monaco, Tottenham, Fulham, AEK Atény... To je vizitka, za kterou se opravdu nemusí stydět nikdo. Někdejšímu spoluhráči Petra Čecha z Chelsea bude sice v září už 37 let, ale pořád ještě válí druhou anglickou ligu za Bolton. A byť Wanderers neměli zrovna oslnivou sezonu, byl tam Gudjohnsen po velšském reprezentantovi Craigu Daviesovi (6 gólů) druhým nejlepším střelcem (s 5 zásahy). Takový Emile Heskey, další veterán v kádru Boltonu, se trefil jen jednou, a přitom odehrál víc minut než Islanďan.

Ve své generaci byl Gudjohnsen jako islandská hvězda ještě osamocený. Jenže mezitím na ostrově v Atlantiku dorostla generace, která mění tamní fotbalové dějiny za pochodu. Vlastně ve sprintu.

Časy, kdy byl Island na fotbalové mapě jen do počtu, už jsou totiž pryč. V boji o MS 2014 se Islanďané dostali až do baráže, v níž podlehli Chorvatsku. A na Euru 2016 už se svou top-generací rozhodně chybět nechtějí.

Jediný, kdo jim v tom zatím překáží, jsou ovšem Češi. V pěti dosud odehraných zápasech kvalifikace, tedy v její první půlce, totiž Island ztratil body jen v Plzni. A co víc, právě jen tam tenhle tým inkasoval! Češi zápas vyhráli 2:1 a i díky tomu teď o bodík skupinu před Islandem vedou. A až třetí Nizozemci se nestačí divit, co se to děje. (Dodejme, že hlavně s nimi samými...)

Jen si tu zatím velmi slibně vyhlížející tabulku připomeňme:

Na Euro postoupí přímo první dva týmy. A také mužstvo, které v 9 kvalifikačních skupinách získá na konci nejlepší bilanci mezi těmi z třetích míst. Zbývající "třetí" půjdou do baráže.

Nizozemci jako by se pořád motali v nějakém bludném kruhu. V přípravném duelu teď podlehli celku USA 3:4 a dnes hrají kvalifikaci v Lotyšsku.

Češi už na ně mohli mít i výraznější náskok, protože všechny čtyři podzimní zápasy vyhráli, čímž šokovali celou Evropu a tak trochu i sami sebe. Ale v březnu v Edenu pouze  remizovali s podceňovanými Lotyši, takže ještě dali soupeřům šanci.

Vrba: Chceme bodovat a zůstat první

Takže teď se ukáže: Zápas v Reykjavíku buď znovu oživí či ještě posílí českou suverenitu z úvodu kvalifikace. Anebo Vrbův tým srazí do stínu nejistoty a pochybností. Záleží pochopitelně na výsledku, jak jinak.

"Chceme bodovat, abychom byli neustále první v tabulce," naznačuje trenér Pavel Vrba, že i bod by byl fajn.

"Mohl by to být rozhodující zápas. Pokud vyhrajeme, dostaneme se na první místo, což by před zápasem s Nizozemskem bylo důležité. Pokud by vyhrál český tým, už by měl téměř jistý postup," prohlásil islandský kouč Heimir Hallgrímsson.

Nejvíc by pochopitelně obě strany potěšilo, kdyby dnes Nizozemci v paralelně hraném utkání prohráli v Rize, ale na to se samozřejmě nedá spoléhat.

Připomeňme, že v Reykjavíku už Islanďané v téhle kvalifikaci "sejmuli" Turky 3:0 a Nizozemce 2:0. A k tomu přidali výhry v Lotyšsku a v Kazachstánu (vždy 3:0).

Jaké trumfy si tedy připravili na dnešního soupeře? O Eiduru Gudjohnsenovi už jsme se zmínili. Od roku 2013 už v národním týmu nehrál, počítalo se s tím, že je z hlediska reprezentace penzionovaný. Ale znovu ho stavitelé týmu povolali v březnu k zápasu v Kazachstánu a on tam hned vstřelil gól, svůj už pětadvacátý za Island.

Dnešní soupeř má v kádru i několik dalších pozoruhodných individualit, jako je Gylfi Sigurdsson (Swansea, v sezoně Premier League 32 zápasů / 7 gólů), nebo Kolbeinn Sigthórsson (21x za Ajax / 7 gólů).

Největší síla Islandu je ale v jeho mimořádně propracované týmové strategii a její precizní realizaci. Dokonale utěsněná obrana, která je ale zároveň velmi aktivní. A to je základní předpoklad k tomu, že tým je po zisku míče schopen odstartovat mimořádně drtivý brejk.

"Počítám, že tentokrát budou Islanďané o něco aktivnější než v předchozích duelech. Nicméně  jistě budou v základu vycházet z toho, co jim přineslo jejich dosavadní úspěchy," přemýšlí nahlas Pavel Vrba.

Na co si dát pozor? Na standardní situace, v kvalifikaci už z nich Island vstřelil šest, to jest polovinu svých gólů. A také na dlouhé auty Arona Gunnarssona (Cardiff). Po jednom takovém ostatně Island v Plzni skóroval (ano, i díky zaváhání Petra Čecha.). Gunnarsson sice říká, že ho bolí rameno, takže by jeho auty nemusely být až tak smrtící, ale kdo ví, třeba jen trochu mlžil.

Borci ze skandinávských lig ve výhodě

Kromě vyprodaného stadionu pro zhruba 10 000 diváků bude na straně domácích dozajista i počasí. Přechod z přicházejícího českého léta do toho islandského, v němž teplota vzduchu nepřesáhne 10 stupňů Celsia a kde může foukat i silný vítr, pro hosty jistě není úplně příjemná věc.

Když byla česká fotbalová výprava na Islandu naposledy, v roce 2001, chytal Petr Čech za tým do 21 let ve velmi silném vichru. "Na to nikdy nezapomenu," vzpomíná brankář na duel, ve kterém míč vykopl a on se mu vzápětí vrátil jako bumerang. "Zato ve druhé půli jsem míč vyhodil po větru - a on skončil na druhé straně v náruči jejich gólmana, " usmívá se tomu dnes. Třeba se mu ta zkušenost bude hodit.

V zápase A-týmů, který z dnešního výběru pamatuje jen Tomáš Rosický, sice tehdy až tolik nefoukalo, zato se ale k drsnému ohnání loktem nechal vyprovokovat Jan Koller a po jeho vyloučení skončil zápas 1:3. To by Češi jistě opakovat nechtěli.

Dalším faktorem, který nelze nezmínit, je nešťastný červnový termín. UEFA ho vypsala až po finále Ligy mistrů, tři týdny po skončení anglické Premier League, francouzské Ligue 1 nebo německé Bundesligy, dva týdny po dohrání české Synot ligy.

"Není to příznivá věc, ale Islanďané to mají stejné," říká k tomu kapitán Tomáš Rosický. Ne tak úplně. Mnozí Islanďané hrají v severských ligách, v Dánsku, Švédsku či Norsku. A všude tam se před týdnem normálně hrálo ligové kolo.

Jakou sestavu Pavel Vrba proti Islanďanům namíchá? Dosavadní zápasy ukázaly, že není přítelem velkých změn, byť včera avizoval, že nějakým nečekaným tahem ve výběru základní jedenáctky možná soupeře zkusí zaskočit (více zde).

Nicméně vzadu lze asi očekávat klasické složení Čech - Kadeřábek, Sivok, Kadlec, Limberský.

Jaro nijak zvlášť nevyšlo Lukáši Váchovi, bude tedy napínavé, zda před ním nedostane přednost Jaroslav Plašil. Proti němu zase mluví fakt, že má o týden delší herní pauzu, jak jsme zmínili, ve Francii se také končilo už 23. května.

A druhého středního záložníka patrně bude hrát opět Vladimír Darida, přestože mu moc nevyšel zápas s Lotyšskem, ani celá bundesligová sezona, po níž s Freiburgem sestoupil a teď hledá nové angažmá.

Zbývající jistotou je obsazení podhrotu, kde by si svůj zápas číslo 100 v reprezentačním dresu měl odehrát Tomáš Rosický.

Ale koho na křídla a do útoku?

Na pravé straně si asi největší ambice dělá Bořek Dočkal, byť strašidelný způsob, jakým proti Lotyšsku rozehrával standardní situaci na Jaroslava Plašila a skóroval z toho soupeř, asi budila Pavla Vrbu ještě nějaký čas ze spaní. Konkurenty jsou Dočkalovi Jan Kopic či Václav Kadlec.

Na levém křídle je tu tradiční dilema Ladislav krejčí versus Václav Pilař. Na jaře byl plzeňský plejer v lize výrazně lepší, proti Lotyšsku vytrhl týmu vyrovnávacím gólem trn z paty... Těžko říct, co víc by měl ještě ve srovnání s matným Krejčím ukázat, aby dostal tentokrát přednost. Vrbovi se ale na něm líbí, že umí vnést do zápasu vzruch i jako střídající hráč.

No a pak je tu poslední hádanka: Kdo do útoku? David Lafata, který hrál v kvalifikaci zatím pokaždé v základní sestavě, se totiž v přípravě na Island zranil. Takže tu máme na výběr trojici Tomáš Necid, Milan Škoda a Václav Kadlec.

První dva jsou vysocí, urostlí, použitelní do tlaku. Václav Kadlec je zase jasný brejkový typ. Záleží tedy, jakou taktiku Vrba zvolí a jak odhadne možný průběh zápasu. Pokud budou chtít hrát Češi aktivně a tzv. vysoko, tedy hodně na půli soupeře, jeví se jako lepší varianta ta s přeci jen ostřílenějším Necidem, či Škodou, kterého však handicapuje, že by šel v reprezentaci do akce poprvé a hned takhle naostro. 

Pokud budou Češi víc vzadu a chodit do brejků, byla by logičtější volba Václava Kadlece. Tak se nechme překvapit.

Zápas začíná ve 20.45 našeho času (18.45 islandského) a Aktuálně.cz vám z něj přinese online reportáž.