Glosář - V odvetě s Rostovem nehledala Sparta cestu k postupu, po porážce na Donu 0:4 už věděla, že je ztracená. Hledala sama sebe, klíč ke své zamlžené současnosti i k tomu, co přijde časem.
Budiž pro ni pozitivním signálem, že i v deseti lidech dokázala alespoň vyrovnat na 1:1 a zakončit 180 minut měření sil s ruským soupeřem alespoň s náznakem klubové cti a perspektivy.
Když nic jiného, ukázaly jí poměrně jasně, co dělá špatně. Například že s touhle obranou asi kontinent opravdu nedobude…
Vypadnout v téhle fázi Evropské ligy jistě není ostuda, jen to tak nějak lépe vypadalo, když tu v nedávné minulosti Sparta narazila na Liverpool nebo Chelsea. Když teď fanoušci, ale i hráči a trenéři, slyšeli po losu "Rostov nad Donem", napadlo je: "Ach jo, zase Rusáci, jako loni Krasnodar, tak když přes ně přejdeme, zahrajeme si snad ještě i s někým atraktivnějším jako loni s Laziem a Villarrealem".
Jenže dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. A hlavně se kapku zapomnělo na to, že Rostov "přelezl" do Evropské ligy z Champions League. A do ní se dostal poté, co "vykostil" Anderlecht (doma 2:2, venku vyhrál 2:0) a Ajax Amsterdam (venku 1:1, doma 4:1). V soutěži samotné pak dvakrát prohrál o gól s Atlétikem Madrid, dostal, pravda, nakládačku 0:5 v Mnichově, ale s Eindhovenem hrál doma 2:2, venku 0:0 a hlavně porazil doma Bayern 3:2. A jak se ukázalo, tyhle slušné výsledky nebyly náhodné.
"Je fajn, že se Spartě docela daří v Evropské lize, ale přesto by se pořád měla snažit dostat se prioritně do Ligy mistrů, ve které dlouho nebyla. Tam se přeci jen hraje fotbal ještě vyšší úrovně, ty nůžky se stále rozvírají," upozornil nedávno Karel Poborský.
A teď jsme tu konfrontaci viděli v praxi. Když nic jiného, prokazovali hráči Rostova na hřišti mnohem větší fyzickou sílu, Spartu opakovaně doslova přetlačili. Zároveň se zjevně pohybovali na vyšší mentální hladině, vlastně celé dvojutkání měli naprosto pod kontrolou.
Vize hezkého večera tak úplně nevyšla
V Rostově se Sparta nechala silou soupeře i jeho nečekaným složením a taktikou zaskočit. Postup ztratila, a tak si pro odvetu vytyčila jiný plán. Hlavní trenér Tomáš Požár mluvil o tom, že by bylo dobré udělat si hezký večer. Navzdory výsledku z Ruska se na odvetu přišlo podívat 13 413 lidí - a před nimi i před sebou samotnou chtěla Sparta tu bídu, kterou předvedla na Donu, odčinit.
K dispozici nebyli Konaté (trest) a Dočkal (Čína), tak trenéři zkusili rozestavení se dvěma mladými útočníky Julišem a Pulkrabem, přičemž vyztužili střed dvojicí Sáček-Holek a kreativnější typy Čermáka s Néstorem poslali na kraje.
Nefungovalo to. Tím spíš, že znovusestavená stoperská dvojice Mazuch-Kadlec ve spolupráci s kolegy z obrany volně navázala na své komické vystoupení v Rusku. Ve 13. minutě spustili hráči Rostova tak rychlou a precizní kombinační akci, že ji Mazuch s Kadlecem nestačili ani sledovat, natož jí efektivně zabránit.
Soupeř šel tedy rychle do vedení podobně jako v Rusku. Tam se, jak známo, vzápětí nechal vyloučit Konaté a zmenšil tím manévrovací prostor pro nějaký taktický protitah na minimum.
Na Letné už Sparta reagovala. Juliš se z hrotu stáhl na kraj a doprostřed hřiště se posouval Čermák, aby zvýšil kombinační variabilitu mužstva. Stejně to nepomáhalo, Sparta tak s Rostovem odehrála třetí poločas hrůzy. Tím spíš, že se ještě před přestávkou po tvrdém souboji zranil na hlavě mladík Pulkrab, kterého po vystřídání raději odvezli na kontrolu do nemocnice.
Holoubek otevře pusu - a odpustili byste mu cokoli
Střih. Teď to celé na chvíli stopněme a na malou chvíli posuňme pásek vpřed. Už je po zápase a do živého televizního vysílání vstupuje jako host David Holoubek. V tu chvíli začíná to nejpozitivnější, co zatím Sparta na jaře předvedla. A to myslím smrtelně vážně. Holoubkova klukovsky vyhlížející upřímnost je totiž naprosto odzbrojující. Řekne jen pár vět a člověk by byl skoro ochotný na těch předchozích 180 minut bídy a zmaru takřka zapomenout.
I ty, co ještě před chvíli doma vzteky rozbíjeli nádobí, dokáže tenhle mladý trenér během okamžiku dostat na svou stranu. Je to dar. Teď je otázkou, jestli ho mladý trenér i Sparta dokážou využít i jinak než směrem k fanouškům a médiím.
Směrem navenek to kouzlo funguje báječně. Ale jestli Holoubkova magie se stejnou intenzitou sálá i do kabiny, kde sedí jak "jeho" mladíci, tak i otrlé staré páky, to už je další věc, ve finále podstatnější. Ale pojďme k tomu, co vlastně do té televize řekl:
"V první půli jsme se snažili kombinovat, to nám momentálně moc nešlo. Navíc stopeři vzadu příliš dlouho rotovali míč. Změnilo se to až po půli, kdy jsme volili jednodušší řešení s dlouhým nákopem," shrnul precizně Holoubek celý zápas do pár vět.
Problém dvojice Kadlec - Mazuch je nejen v tom, že nestíhala bránit. Ale i v tom, že v psychickém útlumu, zjevně v rozporu s určenou taktikou, místo kolmé rozehrávky točila míč do zblbnutí na svých kopačkách, čímž samozřejmě soupeři umožňovala pohodlně obsazovat sparťanské hráče ve středu pole a zastavovat následně veškeré domácí pokusy o kombinaci už tam.
Staré psy už konstruktivní rozehrávce nenaučíš
Právě kolmá rozehrávka od stoperů je základ, ze které vychází moderní fotbal. Jestli ji v Česku někdo ovládal velmi dobře, pak to byl Lukáš Pokorný předtím, než se v Liberci zranil. Když se to stalo, zkomplikovaly se tím plány nejen Jindřichu Trpišovskému ve Slovanu, ale i Karlu Jarolímovi u reprezentace. Dneska je Pokorný v Montpellieru, a tak si Sparta na příští sezonu zajistila alespoň jeho kolegu Hovorku, který se zranil jen o něco později.
Od dvojice Kadlec - Mazuch už se patrně ničeho takového nedočkáme, starého psa bohužel novým kouskům nenaučíš. A to, že Sparta nenašla vnitřní sílu odstavit jednoho z nich už pro jaro, ji možná bude ještě mrzet. Plány na příchod zlínského Jugase ovšem vyšuměly ve chvíli, kdy skončily námluvy s už zmiňovaným Jindřichem Trpišovským.
Jak víme, Spartu nakonec vede dvojice Požár - Holoubek a ta v poločase odvety s Rostovem poslala do hry místo Mazucha 19letého Filipa Havelku, který si vůbec nepočínal špatně.
Upřímně řečeno, soupeř už zápas dohrával, na dvou pozicích prostřídal už v poločase - přičemž i to Spartě umožňovalo dostat se trochu víc do hry. A nakonec i Karavajevovou zásluhou vyrovnala, navzdory tomu, že už od 66. minuty hrála zase o deseti, když dlouhou sérii Costových nečistých zákroků posčítal turecký sudí Göcek do dvou žlutých a tím pádem i jedné červené karty.
Sparta zjišťuje, že v deseti se fotbal hraje špatně
Na Letné šlo ve čtvrtek "jen" o čest, slávu a desetinky do koeficientu, úplně mávnout rukou ale nad vyloučením nejde, protože horší následek Costova vyloučení se objeví v létě. To až reprezentant Zimbabwe nebude moci nastoupit na začátku kvalifikace příštího ročníku evropských pohárů.
Mimochodem, těch vyloučení v evropských soutěžích už je opravdu hodně a svědčí nejen o tom, že v nich sparťané občas nestíhají, ale také o tom, že disciplína a ovládnutí emocí nejsou uvnitř letenské kabiny dlouhodobě dobře zvládnutou disciplínou. Jen namátkou… V Malmö se nechal vyloučit Vácha, proti CSKA Moskva pak Matějovský, na podzim na Steaue Brabec, v Rostově Konaté, teď Costa…
Televizní komentátoři měli ve druhé půli zápasu s Rostovem potřebu neustále omílat, že prý Letenští hrají s takřka juniorskou sestavou. A Martin Hyský to vysvětloval tím, že prý kvůli zraněním už Sparta jiné hráče nemá.
Dovolil bych si to trochu poopravit. Ano, Pulkrabovi s Havelkou je 19 let a Sáčkovi 20, ale třeba 22letý Juliš už žádné dítě není. Ale co je nejpodstatnější: Sparta nebyla nucena k tomu, aby je nasadila. Na lavičce nechala i mnohem zkušenější hráče Lafatu a Váchu, navíc i rumunskou posilu za milion eur Bogdana Vatajelu.
Ale když už byl dvojzápas s Rostovem z Ruska odsouzen k neúspěchu, dala Sparta logicky mladým hráčům šanci ke konfrontaci s mezinárodní kvalitou. Z videa takovou zkušenost nikdy nevyčtou, nic jim nedá víc, než že si takový zápas půjdou sami zahrát. A za půl roku nebo o něco později se Spartě tenhle vklad zúročí.
Největší chybou by bylo omílat pořád téma Dočkal
Mnozí z příznivců Sparty natahují moldánky, že když Sparta prakticky pustila Dočkala do Číny, vzdala tak prý své mistrovské ambice. Stejní lidé vám ovšem pět minut nato budou nadšeně přísahat na to, jak je skvělé, že Sparta dává šanci mladým hráčům. A neuvědomí si, že ty věci spolu dost úzce souvisí.
Na konci roku 2011 provedla Sparta opravdu brutální řez. Z Letné byli odejiti trenér Jozef Chovanec a hráči typu Jaromíra Blažka a Tomáše Řepky. Místo nich Jaroslav Hřebík s Martinem Haškem poslali na plac tehdy ještě poněkud neochmýřený ročník 1992. Titul v té sezoně Sparta ztratila, ale o tom, jak následně rozkvetli Ladislav Krejčí, Pavel Kadeřábek nebo Jakub Brabec, si asi nemusíme dvakrát vyprávět.
Následně procházel kádr Sparty dalšími peripetiemi, mimo jiné přišel po ostudném vyřazení s Häckenem i Bořek Dočkal, který v té době ztratil místo v sestavě Rosenborgu Trondheim. Sparta zmíněnou pohárovou ostudu v dané sezoně napravila titulem, ale v dalších dvou sezonách už v domácí soutěži vyšla naprázdno. Ani do Ligy mistrů se nepropracovala. Uvelebila se, pravda, na "levelu" Evropské ligy, kterou od té doby hrává pravidelně, a jako minimální cíl si v ní klade postup ze skupiny.
To na jednu stranu jistě není málo, ale pro klub jako Sparta, s její historií i současnou ekonomickou silou, by tohle všechno měly být jen náhradní cíle. Těmi pravými by měl být domácí titul a postup do Ligy mistrů, což spolu samozřejmě souvisí.
Sparta by měla hledat ještě úspěšnější generaci
A pokud to, při vší úctě, generace kolem Bořka Dočkala nedokázala, i proto, že on a jeho souputníci registrují vedle svých předností i své limity (rychlost, pohodlnost, disciplína), jeví se jako správné dávat větší a větší příležitosti hráčům mladším, nezatíženým předchozími chybami. I kdyby to Spartu mělo tuhle sezonu stát. Ostatně už z podzimu ji nemá rozehranou zrovna ideálně.
Což neznamená, že by ji ani s mladšími hráči neměla chtít vyhrát. Jen si musí sama uvnitř klubu ujasnit, co v danou chvíli vlastně chce, k čemu směřuje a které hráče bude ve zbývajících 13 ligových kolech preferovat.
Nejhorší, co by mohla udělat, by bylo neustálé vytahování berliček typu "s Dočkalem nebo s Rosickým by se nám hrálo líp". Sparta by následující půlrok měla brát jako příležitost k tomu, aby omládla a získala tak do budoucnosti náskok před Plzní, která se své nejslavnější generace v čele s Limberským zbavuje jen velmi pozvolně. Že mezitím do hry přibyla i Slavia, je samozřejmě další věc.
Ano, i český šampion 2016/17 se může dostat do Ligy mistrů přímo, ale jen za podmínky, že se do ní ze svých národních soutěží kvalifikují přímo jak nejbližší vítěz Champions League, tak Evropské ligy. Což se sice může stát, třeba když Evropskou ligu vyhrají Besiktas nebo AS Řím, ale spíš je tu ve hře víc variant, které by v tomto ohledu českým ambicím nepřály. Neposloužilo jim teď kupříkladu vypadnutí Šachtaru Doněck. Ano, šance na přímý český postup už teď v létě tu pořád je, ale asi kapku menší než padesát procent.
Za rok podmínka s vítězem Evropské ligy odpadne, takže šance českého šampiona 2017/18 na Ligu mistrů budou, řekněme, devadesátiprocentní. Právě tam a tehdy by tedy měli být všichni čeští aspiranti připraveni v plné zbroji. A Sparta samozřejmě mezi nimi.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
