Švancara: O Dočkalovi na hřišti občas ani nevím, nic nevymyslí. Kuchtovu krádež chápu

Petr Švancara Petr Švancara
23. 11. 2020 12:25
Porážky Plzně ve Zlíně a Sparty doma s Českými Budějovicemi jsou největšími překvapeními kola Fortuna:Ligy, ale otočím to: já byl strašně nadšený z vystoupení Budějovic na Letné. To byl zážitek! Moc mě bavilo se na to koukat, hosté třikrát vedli a nakonec uspěli. Chválím je převelice. A proto máme fotbal tak rádi, že přijde výsledek, jaký se nečeká, píše v komentáři pro Aktuálně.cz Petr Švancara.
Bořek Dočkal při utkání s Českými Budějovicemi
Bořek Dočkal při utkání s Českými Budějovicemi | Foto: Milan Kammermayer

Sparťanský trenér Václav Kotal si postěžoval na obranu, takové chyby udělají prý jenom dorostenci. Když mančaft dostane čtyři góly, natož doma, tak kritika padne na defenzivu, to je bez debat. Naopak já však vidím zásadní selhání v ofenzivě. Já proti Spartě hrál s více kluby, vždycky si vytvořila deset dvanáct nadějných příležitostí a z nich několik vyložených šancí.

Co teď vstřelila za góly? Krejčí se prosadil hlavou, Karlsson, podle mého nejlepší hráč Sparty, vyslal šmudlu, která do sítě proklouzla. Ovšem po dobré akci, to nezpochybňuju.

Proto říkám: Hoši, já čekal něco jiného. Dvakrát sám hráč na gólmana, dvě tyčky, deset skvělých zásahů Drobného. Ale ve druhé půli měl jen jednu gólovou střelu bulharský útočník Minčev, což považuju za šanci, kterou si vypracuje kvalitní mužstvo. Jsem proto zklamaný z ofenzívy.

Samozřejmě si můžeš postěžovat na nepřízeň štěstěny. Uteče hráč, trefí se brankáři mezi nohy, třetí gól po teči, kdy se nedá nic dělat. Ale já tvrdím, že nakonec vyplave kvalita. Nebo naopak nekvalita. Ve Spartě jsou nyní hráči, o nichž ani nevím, že jsou na hřišti.

Občas to zjišťuju i o Bořku Dočkalovi. Kope standardky a dobře, to se však očekává. Ale aby přišel nějaký nápad, něco výjimečného, to ne.

Nebo Juliš. Přiklepl míč Karlssonovi na gól, jinak jsem ho moc neviděl. Na druhé straně by měl dostat od spoluhráčů pět osm dobrých balonů na zakončení. Nevymlouval bych se na smůlu, je tam nekvalita.

Bojím se říci, že Spartě chybí Hložek. Devatenáctiletý kluk, který sice jde nahoru, ale proboha - to mužstvo leží na tomto mladíkovi? Dá se k tomu přihodit, že chybějí slovenští stopeři Štetina a Hancko, který uměl vyjet i dopředu a podpořit ofenzívu, dát finální balony. Taky Libor Kozák - uměl dát gól, minimálně udělá ve vápně rozruch. Sparta však toho moc nepředvedla.

Zlín doma Plzeň spíš udolal, asi i na horším terénu. Viktorka nějaké šance měla, ale pozor. Zlín po složitějším období vyhrál předtím právě v Budějovicích, mužstvo si sedá, vytváří se stabilní základní sestava a bude nepříjemný pro každého soupeře. Překvapení je to víc pro sázkaře, ale já sleduju, jak se Zlín zlepšuje. Ukazuje se ale, že kromě Slavie, která je neskutečný válec, může prohrát každý a nebude to nic šokujícího.

Slávistický útočník Jan Kuchta ukradl gól spoluhráči, míč z kopačky rumunského záložníka Stanciua jasně mířil do sítě. Já jako bývalý útočník bych mu to nevyčítal, každý si jede svoje čísla.

Jsme sice tým, ale každý se chce ukázat. Na to hledí především zahraniční hráči. Hrnou se k přímým kopům, penaltám, rvou se o ně, přitom to ani neumějí kopnout, netrénují to, jenom aby se zviditelnili. A také musím upozornit, že za góly jsou bonusy, ve Slavii určitě ne malé. Určitě dvacet či třicet tisíc. Proto se nedivím, že Kuchta spoluhráči gólový zápis sežral.

Petr Švancara (44)
Autor fotografie: Lukáš Caha

Petr Švancara (44)

Bývalý ligový útočník, svého času jeden z největších talentů v českém fotbale. V nejvyšší soutěži odehrál za devět různých klubů včetně Slavie či Zbrojovky Brno 309 zápasů, v nichž nastřílel 59 branek.

Úplně jiné myšlení, pohled defenzivního záložníka a kapitána, ukázal o týden dřív slovácký Vlastimil Daníček. Může proti Příbrami zaznamenat hattrick, možná jediný v kariéře, ale on to radši nechá borcovi, legionáři z Nizozemska, aby se dostal do pohody, aby si dal gól. To je povaha defenzivního hráče. Útočník by to neudělal, ten na ostatní kašle a myslí jen na sebe. Ale to je v pořádku, útočník sebevědomí potřebuje.

Nejvíc zklamaný jsem však z výsledku a hlavně výkonu mé Zbrojovky Brno doma s poslední Příbramí. Stát se to může, ale co tam předvedli! V takovém utkání musíš mít doma deset tutovek a ne jednu střelu na bránu. To je tragédie, jsem na kluky strašně naštvaný.

Přitom po nečekaném vítězství v Jablonci jsem předpokládal, že budou v pohodě. Ono to i dobře začalo, gól už v 5. minutě a další solidní věci. Ale pak se mužstvo vytratilo a Příbram vyrovnala. Kašlu na to, jestli byla penalta odvolána, nebo měla být i na druhé straně. Hosté si to zasloužili. A tvrdím, že kdyby skórovali dřív, strachovali jsme se i o ten bod. Do vlastních řad se moc neopírám, jsem oddaný Zbrojovák, ale tohle bylo neskutečné zklamání. To jsou zápasy, které bezpodmínečně musíš vyhrát, jinak spadneš…

 

Právě se děje

Další zprávy