Způsobilost hrací plochy určuje rozhodčí. Zástupci klubů mají sice možnost říct k tomu svůj názor, ale poslední slovo má výhradně rozhodčí. Když hřiště schválí, hraje se a je pro oba mančafty stejné. Ale vždycky hrbolaté vyhovuje týmu, který není tak kreativní a sází na jednoduchost a bojovnost.
Slavia na svoji hru kvalitní terén potřebuje, to dokazuje už několik let. Není to hurá fotbal, sázka na náhodu, vyznává kombinační styl, technickou dovednost. Nedivím se trenéru Jindřichu Trpišovskému, že si na povrch v Liberci, a nejen tam, stěžoval. V červnu nebo v květnu to bude docela jiné, ale Slavia hrála v Liberci v polovině března. A neuspěla. Určitě jí uškodil hrbolatý terén víc než domácím, to je nesporné.
Tyhle zápasy jsou pro ni nejtěžší. Jede na vlně, těší se na rakouského soupeře v Konfederační lize, má za sebou vítězné derby se Spartou. Tedy všechno atraktivní zápasy. A jede do Liberce, čeká ji hrozný povrch a nekompromisní protivník, který je nepříjemný v každém souboji. Zaváhání pro ni přišlo v nejnevhodnější okamžik.
Přesto mě její porážka překvapuje. Především vzhledem k tomu, že sedmdesát minut hrála v početní převaze. Tady si neodpustím kritiku. Vlastní gól na takovém terénu, to se stane, vysloveně nešťastný zásah. Ale mistr se proti deseti neprosadil! Vím, soupeř zaleze, nasadí ještě větší obětavost a bojovnost, ale kvalita měla být ze slávistické strany o hodně vyšší. Druhý poločas mi připadaly akce hostů hodně čitelné, neškodné, chyběl mi rychlý přechod do útoku a moment překvapení. Bylo vidět, že liberecký trenér Luboš Kozel má slávistické hráče a způsob hry dobře nastudované.
Na Bohemce jako v bundeslize
Když šla Plzeň doma proti Teplicím na celý druhý poločas do deseti, myslel jsem si, že tentokrát jí vítězství o gól nevyjde, že nějaký dostane, že se štěstí přikloní na stranu protivníka. Je logické, že nějaký smolnější zápas pro Plzeň musí přijít, nemůže jí taktika na těsné výhry pořád vycházet. A stejně jí to i v oslabení vyšlo. Oceňuju, že pořád hraje dál svůj fotbal, drží se toho, co umí a co přináší výsledky.
Sparta doma porazila Pardubice, přiblížila se Slavii na šest bodů. Ale nemyslím si, že by ještě mohla zasáhnout do boje o titul, ani o druhou příčku. Slavia prohrála, to se stát může, ale není nikde psáno, že Sparta už všechno vyhraje. Sice je před týmy ještě dost kol, pět do konce základní části a nadstavba, ale když porovnám oba kluby, jaká je v nich energie, jaké dávají do hry emoce a kvalitu, tak nevěřím, že by Sparta ještě mohla jít výš.
Naprosto nechápu, co se přihodilo před vyrovnávacím gólem Mladé Boleslavi s hráči Bohemky, jak si Vaníček a Květ dávali přednost, kdo odkopne míč od vlastní branky. Měli tisíc možných řešení! Jednoduchých, napálit míč do autu, kamkoli. Nevím, co to bylo. Přemíra snahy, horlivosti, rychle to vyřešit, nevyznám se v tom. Ale i to se stává.
Připomenu vrcholný zápas německé bundesligy Bayern Mnichov vs. Bayer Leverkusen. Míč v pokutovém území Leverkusenu, tři dotyky bránícího hráče, pak střet dalších dvou, kteří chtěli míč odhlavičkovat, nakonec to uklízel soupeř z jedničky. Přitom Leverkusen super mančaft plný vyspělých fotbalistů. Říkám si: To přece není možné! Je. Nejen na Bohemce, i v bundeslize. Potvrzuje se, že jeden hráč nezaváhá, když se sejdou dva či tři, tak se navzájem pletou.
Těžké něco radit, chce to zachovat klid. A také se nabízí, aby ten, kdo má řešení jisté a bezpečné, kdo je lépe postavený, ať si pořádně zařve. Ať to slyší celý stadion, druhý do toho nepůjde a odpálí to. Problém však nastane, když si zařvou oba.
Milan Fukal
Věk: 47 let
Někdejší důrazný stoper. Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil celkem šest sezon - nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Za národní tým nastoupil k 19 reprezentačním zápasům.
Jablonec se musí chystat na baráž
Pořád jsem hodně rozladěný z postavení mého Jablonce. Dva body od baráže, to je děsivá situace. Za tři poslední zápasy jen dva body, šťastný proti Hradci, kdy vyrovnání přišlo v konci utkání po chybě brankáře protivníka, doma proti Spartě však ztracená výhra, v závěru naopak vyrovnávali hosté. Porážka v Českých Budějovicích zasloužená, není se nač vymlouvat. Pro Jablonec nemůže být útěchou, že nevyhrávají ani týmy okolo.
Potřebuje totiž nabrat tři body, remízy jsou málo. Mluvil jsem s klukama, dobře si to uvědomují, ale musí někdy zabrat naplno. Aspoň dvakrát, jinak baráž bezprostředně hrozí. Přitom los mnoho možností nenabízí. Plzeň, Slavia, Ostrava, zlatý každý bod. Nesmí se prohrát s Pardubicemi venku a hlavně je nutné doma porazit Zlín. To je těžké. Staří připomenout, jak se zdůrazňovala nutnost doma zdolat Hradec, a byli rádi za bod. Je mi to moc líto, ale Jablonec se musí na baráž už psychiky připravovat.
