Komentář - Jsme rádi, že díky nám vaše klávesnice hoří, vzkázali plzeňští fanoušci prostřednictvím chorea novinářům při zápase s Teplicemi.
My jsme také rádi, ale ať se příznivci Viktorky tentokrát nezlobí. Ano, Limberský a spol. v sobotu získali titul, ale o tom bylo tak nějak jasno už od loňského října. Bylo jen otázkou času, kdy se Plzeň k titulu dokodrcá.
A nutno říci, že i přes špatnou jarní formu to byl titul zasloužený. Nikdo lepší tu prostě nebyl. A tečka.
Daleko zajímavější než avizované oslavy Plzně bylo dění v Edenu. Minimálně poté, co ve čtvrtek večer skupina J&T oznámila, že v CEFC Europe odvolala představenstvo a dosadila krizový management.
Přestože dosavadní místopředseda představenstva evropské CEFC Group Company a zároveň šéf Slavie Jaroslav Tvrdík na svém twitterovém účtu deklaroval, že čínský státní konglomerát CITIC Group podle Tvrdíka na účet u ČSOB Praha odeslal dlužnou částku 475 milionů eur (12,1 miliardy korun), v sobotu už zase vysvětloval, proč tomu tak nebylo.
A dodal, že Slavia má za sebou týden blbec. Ano, nezaplatit jedenáctimiliardovou splátku dluhu a ještě doma prohrát s Jabloncem, to už je skoro týden debil.
Fotbalisté v červenobílých dresech totiž zareagovali na nejasnou situaci velmi rychle a senzitivně. Proti severočeskému soupeři dostali bleskově tři góly a bylo po zápase, přestože Slavia ještě nemá druhé místo vůbec jisté. A přestože většina fans stále za bývalým ministrem stojí, na Severní tribuně se už objevil transparent "ČSA Gripeny Slavia - Bez Tvrdíka Slavia"…
Trenér Trpišovský i hráči svorně tvrdí, že se jich vývoj v managementu nedotkl, jsou to však jen fráze. Nepříjemná situace se na hráčích prostě musela projevit.
Svoje si samozřejmě vytrpěli i fanoušci. Roky snů, pak roky prokletí, to je úryvek textu slávistické hymny. A příznivci červenobílých barev by o tom mohli vyprávět: už se stává pravidlem, že po titulu přichází existenciální starosti. Bylo tomu tak v roce 1996, stejně jako po ligových triumfech v letech 2008 a 2009, kdy Slavia málem zkrachovala.
Ať CITIC nakonec pohledávky uhradí, či nikoli, fotbalovou Slavii zřejmě čeká další prodej. A vzpomínky na přízračné majitele, kupříkladu kontroverzního podnikatele Sisáka nebo řidiče France, jsou stále ještě živé.
Zatímco na konci týdne slávisté schytávali posměšky od sparťanů, že vládu nad Edenem převzal Daniel Křetínský, v sobotu pak fanouškům letenského týmu ztuhly rysy. Neočekávaná porážka rivala totiž nabízí Jablonci (minimálně) třetí místo, ze kterého vede cesta do základní skupiny Evropské ligy - a Sparta bude mít zřejmě smůlu. Bude nejspíš muset do předkola.
A to přes vítězství nad Olomoucí. Mimochodem v zápase, ve kterém si odbyl domácí rozlučku David Lafata.
Jestliže Pavlu Vrbovi zasadili v Plzni strom, Lafatovi by měli na Letenské pláni vysázet menší remízek, aby si měl kam chodit zastřílet. Celkem 112, tolik gólů rodák z Českých Budějovic nastřílel v rudém dresu. Dechberoucí a naprosto unikátní statistika.
Situace v boji o záchranu se už začíná tříbit. Jistotu sestupu má Brno, které toho kromě remízy na Spartě a takřka zázračného vzepětí v Teplicích na jaře moc nepředvedlo. V boji o přežití Zbrojovka nedokázala doma přehrát ani Jihlavu.
Zajímavé věci se ovšem děly v dalším záchranářském souboji mezi Slováckem a Zlínem. Svěřenci trenéra Vlastimila Petržely vyrovnali jedenáct minut před koncem z vymyšlené penalty a získali bod, díky němuž se zachránili.
"Zkusil jsem to a spadnul jsem," krčil rameny po utkání Vukadin Vukadinovič. Ano, nafilmované pády jsou nešvar, špína a hloupý podvod, ale srbského záložníka alespoň šlechtí to, že se přiznal a v konfrontaci s opakovanými záběry si trapně nevymýšlel jako řada ostatních fotbalistů. A šel s barvou ven.
Nepochopitelnější je spíš výrok domácího trenéra Michala Korduly, kterému Vukadinovičův herecký výkon zas tolik nevadil: "Tak to zkusil, no. Já být jeho trenér, tak ho pochválím, že to zkusí."
Kdyby Slovácko prohrálo, asi by tolik pochopení pro zlínského záložníka neměl…
