Proti Dukle jste se mohli dostat do čtyřbodového trháku na druhou Plzeň, ale po remíze zůstává rozestup dvoubodový. Jak moc to mrzí?
Nemůžu zapírat, že jsem zklamaný. Hráči se nadřeli jako koně, ale to kýžené vítězství nepřišlo. Poslední krok se ukázal jako ten nejtěžší. My jsme měli za stavu 2:1 přidat další gól. Nevyužili jsme šanci, kterou nám nabídla Plzeň. Pořád ale máme situaci ve svých rukou. Byť se silnými soupeři, v Mladé Boleslavi a s Brnem. Plzeň ztratila taky, my po ní. Takže ten konec bude ještě zajímavý.
Dá se říct, že vás tedy o body obrala nervozita z finiše soutěže?
Sledujeme na hráčích, že když jsou pod tlakem, tak mnohdy z té nervozity pramení chyby, které nás připraví o lepší výsledky. Nemůžu hráčům vytknout, že by nemakali. Byť hrála Dukla kombinačně velmi dobře, tak jsme jim k těm dvěma gólům hodně pomohli. Protože nevím, jestli měli ještě nějaké další šance. V první půli jsme jim gól nabídli sami a ve druhé půli jsme zase nepokryli centr do vápna a dva útočníky.
První gól jste inkasovali po velké individuální chybě. Je nervozita v týmu opravdu tak velká?
Samozřejmě hráčům do hlavy nenahlédnu, ale když vidím, co dělají za chyby a nepřesnosti, tak je to o hlavě. Vše nelze svádět na psychiku, lepší organizace a komunikace by možná některým chybám předešla. Ale vím, že v tuto chvíli je ten tlak velký. Obzvlášť doma, kde fanoušci očekávají výhru a dobrý výkon.
Milan Škoda nastoupil až na posledních deset minut. Co mu bylo?
Milan Škoda nebyl po Bohemce úplně fit. Nebyl natolik v pořádku, aby mohl hrát od začátku. Jeho nasazením jsme reagovali na vývoj zápasu. Nakonec ho bylo potřeba na posledních deset minut. Ale po zápase jsem s ním mluvil a pro příští kolo v Mladé Boleslavi už by měl být připravený. Naopak Honza Bořil, který zápas nedohrál, odešel s berlemi.
V závěru jste se uchýlili k nákopům. Souviselo to s příchodem Milana Škody?
Jedno s druhým. Škoda šel na hřiště z toho důvodu, aby vyhrával hlavičky. Minule doma proti Jablonci taky vyhrál hlavu a Mešanovič z toho vyrovnal na 1:1. Chtěli jsme závěr hrát tímhle způsobem. Jenže jsme ho nezvládli, protože obránci, kteří dali dlouhý míč, zůstali viset a vůbec nesbírali odražené míče, takže ten tlak nebyl žádný.
Zmínil jste, že obránci zůstávali viset. Došly vám síly? Protože některé vaše hráče v závěru chytaly křeče.
Bylo to dílem toho zápasu, ve kterém jsme moc chtěli. Myslím si, že jsme naběhali víc, než bylo potřeba, protože jsme nervozitou kazili přihrávky. Takové chyby vás pak stojí spousty sil. I ty dlouhé balóny, které chodily nahoru, dolů.
Jako už několikrát během sezony jste se v závěru spoléhali na dlouhé nákopy. Během zápasů vám zase pomáhají standardní situace. Ale není potřeba se v koncovce zápasů zaměřit i na něco jiného?
Když je v týmu nervozita, hráči se schovávají a nechtějí chodit přes kraje, odkud je centr do vápna samozřejmě nebezpečnější, tak potom zjednodušíme hru nákopy. Při standardních situacích byli stopeři Dukly velmi dobří, ale i tak jsme si z nich vytvářeli šance. Nakonec i z těch nákopů šel po Mešanovičově prodloužení Tecl sám na branku, takže nám to fungovalo. Tím ale nechci říct, abychom jen nakopávali, ale když se nám nedaří odzadu kombinace, tak dlouhé míče jsou nejjednodušší přechod do útoku.
Protože jak trenér Jablonce Zdeněk Klucký, tak kouč Dukly Jaroslav Hynek říkali, že byli na vaši taktiku dobře připravení.
Zajímavé je, že se třeba Jablonec dobře připraví na nás a týden předtím prohraje doma s Příbramí. Trenér Dukly řekne, že byli dobře připraveni a my si proti nim připravíme šest šancí a vstřelíme dva góly. Dukla těch šancí moc neměla, takže nevím, jestli byli dobře připraveni.
Jako trenér Liberce jste také hrál o titul až do posledního kola, budete se snažit hráče poučit z vaši zkušenosti?
Máme ještě dva zápasy k dobru. V Liberci to bylo vlastně podobné, i když tam se rozhodovalo o titulu v posledním vzájemném zápase s Plzní. Zažil jsem už ledacos a tohle asi hráčům připomenu.
Některým hráčům, kteří na podzim táhli Slavii vzhůru, dochází ve finiši síly a nepředvádí tak suverénní výkony. Čím to?
Hrajeme o titul a máme dvoubodový náskok. Srážet ty hráče, že neumí kopat, není na místě. Jednak tam hraje roli psychika. Vzpomínaný Tonda Barák, byť teď půjde do Itálie, hrál minulý rok ještě druhou ligu. Kde má nasbírat zkušenosti, aby to vzal na sebe? Na Michaela Ngadeua asi momentálně dopadá to mistrovství Afriky. Už to není ten sebevědomý výkon a ke konci mu dochází síly. Od našich křídel také očekáváme více, aby se zapojovala do gólových situací. Před týdnem jsme hráli na Bohemce a tam mi nepřišlo, že bychom hráli špatně. Naopak.
Během jara jste měl pohovor se Simonem Delim kvůli individuálním chybám. Nyní dvakrát v řadě zavinil gól Michal Frydrych. Budete to s ním řešit?
Frydrych seděl v kabině, hlavu měl v dlaních. Moc do řeči mu nebylo. Je to bojovník, charakter. Každý tu chybu udělá. On to ví moc dobře, že ji udělal. Aniž bych ho za to musel plísnit nebo podobně.
