Viktorka Plzeň je mistr, její trenér Michal Bílek prohlásil, že je titul tak nečekaný, že předčil vše. Já nesouhlasím. Od začátku Plzeň věděla, co chce hrát, na co má kvalitu hráčskou i trenérskou, bylo mi jasné, že bude nahoře. Jsem sice přesvědčen, že Slavia má lepší kádr a větší zkušenosti z posledních let, ale Plzeň to zvládla. Tohle považuju za obdivuhodné.
Na podzim, kdy Plzeň vypadla z evropských pohárů a v lize nebyla přesvědčivá, ji mezi favority na titul nikdo moc neřadil. I oni sami to říkali. Šlo možná jen o taktiku nedostat hráče pod tlak, pro konkurenty se vysílají různá podobná poselství. Ale kvalitu měla a trenérský štáb věděl, co chce hrát.
Když přicházel do Plzně francouzský útočník Beauguel, říkal jsem si, že berou tuctového hráče do počtu. Na předchozích štacích dal pár gólů, nikde však nezářil. V Plzni u něj přišel nějaký zásadní obrat. Nevím jaký, nejsem u toho, jestli v rodinném životě, v zázemí klubu, ve vztahu s trenérem či spoluhráči, ale stal se z něj hlavní lídr mužstva. Pro Plzeň jenom dobře a pro něj ostatně taky, bude mít lepší výchozí pozici pro uzavření nové smlouvy.
Slavia byla nejlepší po podzimní sezoně, vyhrála základní část, ale nezvládla nadstavbu. Ze čtyř zápasů vyhrála jen jeden, tak výsledkově příšerné období v průběhu ligy neprožila. Nedivím se, že model budou slávisti kritizovat, protože jinak by byli mistři. Nikdo úpadek nečekal, přišlo to v nejnevhodnější dobu.
Klopýtnout se dá s kýmkoli, ale tohle bylo moc. Zápas se Slováckem, které hrálo velice dobře, si pohlídala ve svém stylu. Dala góly, kdy potřebovala, byla v pohodě v defenzivě. To byla Slavia. V ostatních zápasech jsem ji občas nepoznával.
Proč k selhání došlo? Sešlo se toho víc. Ztráta klíčových hráčů vinou únavy a zranění, možná ztráta koncentrace v klíčových momentech po velké jízdě Evropou, obrovská dominance byla pryč.
Proti Hradci dá tři góly, ale čtyři dostane, proti Plzni udělají hráči v nastaveném čase neskutečnou hloupost, která vede k penaltě, v Ostravě nevyužijí přesilovku. To nemohlo dopadnout dobře a také se to stalo.
Vedení Sparty odvolalo trenéra Pavla Vrbu a tým pod zaskakujícím Michalem Horňákem prohrál doma se Slováckem. Už několik let tvrdím, že problém ve Spartě není v trenérovi. Uznával jsem už kouče Kotala i mladší ambiciózní kolegy, kteří byli před ním, kromě Stramaccioniho.
Všichni byli pro Spartu vhodní. A Pavel Vrba už bez sebemenších pochyb, jenom s ohledem na to, co má za sebou. V Plzni, u reprezentace, v zahraničí. Moc takových oborníků český fotbal nemá.
Ale je to především v hráčích. Každý si musí uvědomit, že hraje hlavně sám za sebe. Nese na trh svou kůži, své jméno. Když prochází na Letné tunelem, musí si uvědomit, kde je, jaký dres obléká. Může se prohrát, když je soupeř lepší, žádná ostuda. Ale musí se prohrát se ctí. Co ukázali sparťani o víkendu v Plzni? Za výkon v takovém zápase se každý musí stydět.
Poslouchám fanoušky, jsou věrní. Budou za Spartou stát, i když bude v tabulce dole. Ale nevidím reakci od protistrany, od majitele, od vedení klubu. Neslyším jasný plán: co chceme hrát, s kým to chceme hrát, jakým způsobem.
Musí nabrat konkurenceschopné hráče, ale bez toho ujasnění si, co chci, nebude Sparta lepší, nebude tím, co byla. Teď je možná čas do toho říznout a nastoupit zase na cestu úspěchů.
Milan Fukal
Věk: 47 let
Někdejší důrazný stoper. Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil celkem šest sezon - nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Za národní tým nastoupil k 19 reprezentačním zápasům.
Celou sezonu nemám obavy o Jablonec, že by mohl spadnout, i když procházel těžkými peripetiemi. Na zápase s Bohemkou jsem byl, ve druhém poločase byla lepší a měla šance, naštěstí pro domácí je nevyužila. Vyrovnala v nastaveném čase, to nesmí tým dopustit, to je ztráta koncentrace, fatální zaváhání. Zrcadlí to ovšem celou situaci, kterou Jablonec prožívá po celou sezonu.
Mohl mít klid, teď si to musí hráči ubojovat do posledního utkání, ale může je to posílit do budoucna. Jak říkám, nikdy jsem si nemyslel, že by mohl Jablonec z ligy vypadnout, ale také musí na mužstvu zapracovat. Najít personu, která mi vstřelí osm, deset, patnáct gólů, vyřešit ofenzivní fázi. I obrannou. Jen dobře stát a přesouvat se nestačí, to se nyní ukázalo.
To platí i pro Teplice, které se už baráži nevyhnou. Taky si myslím, že se udrží, v konfrontaci s druholigovým zástupcem, ať to bude kdokoli, stojí převaha v kvalitě hráčů na jejich straně. Trenér Jiří Jarošík nastoupil správnou cestu, ale jestli jeho soubor obdrží v Karviné v 90. minutě vyrovnávací gól, na to už vliv nemá. To si musí opět uhlídat hráči na hřišti sami. Když tohle nespraví, zase budou příští rok hrát o záchranu.
