Kdy ve vás uzrálo rozhodnutí udělat změnu?
"Nebylo to ze dne na den, tu variantu jsme měli připravenou delší dobu. Chtěl jsem se vrátit, abych mohl hrát a být více na očích. Je to pro mě taková šance, restart a možnost ukázat se tady."
Nakonec jste si vybral Bohemians, jak rychle přestup proběhl?
"Bylo to rychlé jednání, upeklo se to během týdne, deseti dnů. Bohemka se ozvala jako první, mně se to líbilo, takže jsme navázali kontakt a naštěstí to rychle vyšlo a mohl jsem hned nastoupit."
Slavia byla v zimě na spadnutí
Byli ještě jiní zájemci, jiné varianty? Určitě by se dalo mluvit o Příbrami, jejímž jste odchovancem...
"V zimě se spekulovalo o Slavii, nakonec se to nepodařilo. Teď v létě byla první Bohemka, byla konkrétní. Sice jsem potom slyšel, že nějaký zájem Příbrami byl, ale to už jsem neřešil. Na Příbram jsem ale určitě nezanevřel, je to klub, kde jsem vyrůstal a pořád zůstává v mém srdci."
Jak žhavý byl zimní přestup do Slavie?
"Bylo to těsně před dokončením. Nakonec jsme se nedohodli na podmínkách a nedopadlo to."
V holandském Cambuuru jste neměl dostatečné herní vytížení. Když jste se rozhodl pro změnu, nechtěl jste zkusit ještě jedno angažmá v cizině?
"Spíš jsem se chtěl už vrátit zpátky, udělat takový restart a zužitkovat tady zkušenosti ze zahraničí. Plán však je jednou se do ciziny zase vrátit."
Hned po příchodu ke Klokanům jste nastoupil proti Jablonci a vstřelil gól. Bylo před utkáním znát, že jste přišel do týmu, který do té doby nevyhrál?
"Byla znát taková ta nervozita, potřebovali jsme naplno bodovat. Naštěstí se to s Jabloncem podařilo, vyhráli jsme 2:0. Teď na to musíme navázat."
Mašek by chtěl být ligovým zpestřením
Kam s vámi trenér Koubek počítá v sestavě?
"Těsně pod hrot, na pozici desítky, která mi sedí asi nejvíc. Hrál jsem tam pod ním i v reprezentační devatenáctce. Máme nového útočníka Honzu Holendu, doufám, že nám to bude fungovat. Věřím, že bych mohl být v lize takové zpestření, dát do toho víc myšlenky a kreativitu. To by měla být moje hlavní síla, finální přihrávka, asistence a góly."
Dominik Mašek
Narozen: 10. 7. 1995 (21 let)
Pozice: útočník
Kluby: Příbram (1999-2011), Hamburk (2012-15), SC Cambuur (2015-16), Bohemians Praha 1905 (2016-)
Jaký jste měl přehled o české lize po čtyřech a půl letech v zahraničí?
"Věděl jsem, do čeho jdu, protože jsem ji sledoval, koukal se na různé zápasy. Tušil jsem, jak to bude vypadat, a potvrdilo se mi, jaké je tempo hry, že je to soubojové."
Dá se to porovnat s německou regionální ligou, kterou jste okusil v Hamburku, a holandským fotbalem?
"Ve čtvrté německé lize je to ještě větší boj, soupeři jsou urostlí a nehrají fotbal. Holandsko je víc ofenzivnější, padá hrozně gólů a dozadu se tolik nehraje. Naše liga má taky svoji kvalitu, ale soubojů je opravdu hodně. Ale poradím si s tím a věřím, že to bude jenom lepší."
Cambuur? Bylo to zvláštní...
V Cambuuru jste před návratem do Česka absolvoval letní přípravu, ale šanci v lize už nedostal. Jaké to bylo?
"Přišel nový trenér, já se navíc vracel po zranění, takže jsem měl lehčí vstup do přípravy. Ale dostal jsem se do toho, odehrál spoustu zápasů a chvíli to i vypadalo, že nastoupím v lize od začátku. Jenže dva zápasy jsem byl na lavičce. Bylo to zvláštní, nedostal jsem šanci. Trenér sázel spíš na zkušenější hráče."
V loňské sezoně jste v lize za Cambuur odehrál pouze 106 minut. S čím jste vůbec do Nizozemska šel a jak jste to nesl psychicky?
"Cíl byl prosadit se do prvního týmu, ale herní vytížení bylo hodně malé. Holandsko se nepovedlo, psychicky byly chvíle, kdy jsem byl ne na dně, ale bylo to těžké. Nehrál jsem, byl jsem tam sám. Ale zvládnul jsem to, nikdy jsem neházel flintu do žita.
Navíc vás přibrzdilo zranění zadního zkříženého vazu. Už je to v pořádku?
Musím zaklepat, že ano. Zmeškal jsem půlku sezony, vrátil jsem se ale rychle, už po čtyřech měsících. Teď to koleno vůbec necítím ani v soubojích, nemám to v podvědomí."
Najdou se přesto momenty, kvůli kterým můžete na Cambuur aspoň v něčem vzpomínat v dobrém?
"Asi zápasy v lize s Ajaxem a PSV, to jsou dobré zkušenosti. Zahrál jsem si proti nejlepším hráčům v Holandsku a doufám, že to tady dokážu zužitkovat."
V Hamburku odkoukal, jak to hraje van der Vaart
Do Cambuuru jste zamířil po třech a půl letech v akademii Hamburku, jenže do prvního týmu jste se nedostal. Jak zpětně hodnotíte krok odejít v 16 letech z Česka?
"Dalo mi to hodně, naučil jsem se spoustu věcí. Průlom do áčka je pak pro mladého hráče hrozně těžký, nedostávají příliš šancí, protože klub má peníze na to, koupit hotové fotbalisty. Navíc jsem v Hamburku byl tři a půl sezony a vždy se hrálo o sestup, takže nebyl prostor začleňovat mladíky do kádru. Je to shoda náhod, třeba se ještě do Bundesligy dostanu."
Kdy to do ní bylo nejblíž?
Asi po první sezoně pod trenérem Finkem a van Marwijkem. Hodně jsem trénoval s áčkem, odehrál i přípravné zápasy. Pak mě ale přibrzdilo menší zranění kotníku, změnilo se vedení a trenéři a bylo těžké se tam probojovat, i když jsem dál v týdnu s nimi někdy trénoval. Každý den jsem se tak mohl naučit něco nového."
Co konkrétně?
"Na úplně jiné úrovni než my ostatní byl Rafael van der Vaart, nizozemská legenda. Navíc hraje podobný post jako já, takže od něj se dalo odkoukat spoustu triků a zjistit, jak to hraje. To jsou zkušenosti, které ostatní fotbalisté u nás nemají, a pro mě by to mohlo být takové plus v české lize."
Pomáhali vám Petr Jiráček s Jaroslavem Drobným, kteří v Hamburku také působili?
"Samozřejmě, moc mi to ulehčili. Jarda Drobný je tam hodně respektovaný, výborný gólman. Teď tedy přestoupil do Brém, což je rival Hamburku, tak nevím, jak to má u fanoušků. Ale byl velká postava v klubu."
A doporučil by zpětně Dominik Mašek sám sobě v šestnácti letech přestup z Příbrami do Německa?
"Ano. Sice se to úplně nepovedlo, ale kdybych třeba neodešel, nikdy bych se do zahraničí nemusel dostat. A do lidské stránky života mi to dalo hodně, šel jsem tam v 16 letech bez rodiny. Musel jsem se starat sám o sebe, naučil jsem se německy a zdokonalil angličtinu. O to jednodušší to budu mít, kdybych se někdy vracel ven."
Dalším cílem je šampionát jedenadvacítek
Teď se tedy vracíte do ligy, v níž držíte rekord pro nejmladšího hráče, který do ní kdy zasáhl. Pamatujete ještě na zápas ve věku 15 let a 322 dnů?
"Už je to dlouhá doba, přes pět let. Bylo to poslední kolo v Ostravě, nastoupil jsem na nějakých třináct čtrnáct minut. Bylo to pěkné, ale je to jen milník zapsaný v historických tabulkách. Pamatuju si tu atmosféru před zápasem a pak to samotné střídání, tohle asi každému hráči utkví v paměti."
Jenže řada hráčů s podobnými rekordy to pak na úplný vrchol nedotáhne...
"To je individuální, každému se ta fotbalová cesta povede jinak. Já se budu snažit na sobě pracovat, makat, hrát poctivě. A pak uvidíme, jak se kariéra bude dál vyvíjet."
Je tou další metou a motivací mládežnická reprezentace?
"Už je to delší doba, co jsem tam nebyl. Bylo to zapříčiněné tím, že jsem toho v Cambuuru moc neodehrál a pak přišlo zranění. Naposledy už jsem však byl v náhradnících jedenadvacítky, chci se tam probojovat. Když se budu dobře prezentovat, půjde to, s trenérem Lavičkou jsem v kontaktu. Doufám, že další sraz bych mohl být nominovaný a že kluci třeba i se mnou vykopou postup na mistrovství Evropy do Polska. To je velký cíl."
