Boj o titul už nemáme ve svých rukou, vědí sparťani. Kdo jim ale proti Plzni pomůže?

Luděk Mádl Luděk Mádl
4. 4. 2016 6:18
Sparta prohrála na Slovácku, a pokud chce získat titul ve fotbalové Synot lize, musí už doufat, že na jaře něco ztratí i Plzeň, a to nejen ve vzájemném utkání na Letné.
Hlavy dole, vítězný pokřik se tentokrát nekonal. Sparta si na Slovácku boj o titul notně zkomplikovala
Hlavy dole, vítězný pokřik se tentokrát nekonal. Sparta si na Slovácku boj o titul notně zkomplikovala | Foto: ČTK

Glosář - Fotbal má logiku, ne že ne. A poměrně bolestivě to teď poznala pražská Sparta.

Všechny komentáře posledních týdnů Spartu obdivovaly, jak úžasně zvládla vítěznou jízdu únorem a březnem. Samozřejmě že zcela oprávněně: Letenští žali úspěchy bez ztráty kytičky; na třech frontách, sebevědomě, na evropské scéně zdecimovali Krasnodar i Lazio.

Jen pořád všichni čekali, kdy jí z toho permanentního rytmu čtvrtek-neděle dojdou síly. A pořád to nepřicházelo. Takže mnozí, možná někteří i v dresu Sparty, nabyli dojmu, že když už ve svém nabitém itineráři zvládli Letenští na výbornou i derby se Slavií, bude teď už všechno fajn.

Jenže ono ne. Fyzické opotřebování, které se aktuálně projevilo ve formě několika zdravotních výpadků, psychická únava, která dost možná vedla i k menšímu podcenění situace, a navíc "žlutá" absence klíčového hráče Frýdka, to celé v součtu teď prostě spadlo Spartě najednou tak trochu na hlavu. A prohrála na Slovácku 0:2.

To pro ni není omluva či výmluva, to je prosté konstatování faktu. Takový je fotbal, přetížení týmu v předchozím cyklu se nyní projevilo až jaksi se zpožděním.

Sparta tak najednou po první jarní ligové porážce čelí dvěma zásadním problémům naráz:

1) Je tu problém v ligové tabulce, kde Plzeň frnkla už na odstup 9 bodů. Sparta má sice k dobru dohrávku na Julisce a věří si bezpochyby i pro vzájemný zápas s Viktorií na Letné. Jenže i kdyby z těch mačů vydobyla všech 6 bodů, pořád by to nestačilo. Jinými slovy, Sparta už nemá věci ve svých vlastních rukou, musí spoléhat na to, že jí pomůže i někdo jiný, tým, který fotbalisty Plzně ještě v závěrečných duelech jara také dokáže překvapit. Najde se?

2) Druhým problémem byl opravdu špatný výkon, který Sparta na Slovácku předvedla. Nejenže opakovaně hrubě chybovala, ale především se sama v ofenzivní fázi nezmohla plus minus na nic. Přitom ve čtvrtek hraje čtvrtfinále Evropské ligy na hřišti Villarrealu!

Sigmě už odbíjel umíráček, ale obživla

Jistě není bez zajímavosti podívat se, kde by tak Plzeň ještě teoreticky mohla v lize na jaře ztratit. Zatím totiž neztratila ani ň. Příště jede do Zlína, pak hostí Brno, následně už míří na Letnou. Ve finiši přivítá Baník, představí se v Boleslavi a končí doma s Jabloncem a posléze v Edenu. 

Tak kdo ví, třeba slávisté v posledním kole přihrají Spartě titul a sobě vysněnou Evropu, cesty osudu jsou někdy nevyzpytatelné...

Každopádně po sobotě se teď tým z Edenu ocitl celkem pod tlakem, protože další aspiranti Evropské ligy, tedy hráči Mladé Boleslavi i Liberce, bodovali "venku" naplno. Slavia na to ovšem, možná trochu se štěstím, dokázala na Julisce zareagovat, takže v těchto patrech tabulky se status quo nemění. Slavia zůstává pátá, což na Evropu stačit může. A také nemusí, když pohár vyhraje Jablonec.

V záchranářských bojích už se možná mnozí v koutku duše radovali, když dávno odepsaný Baník vedl nad Sigmou 1:0, případně když vyrovnal na 2:2. Ale Hanáci, možná inspirováni nedávnými Velikonocemi, ještě vstali z mrtvých a tříbodovým ziskem se naopak naplno navrátili do záchranářské hry.

Pokud si zahrajeme hru na to, že ohrožen je každý, koho má Sigma (20) na šestibodový dostřel, ocitnou se nám v téhle společnosti Teplice (26), Dukla (25), Bohemians (25), Zlín (25), Příbram (24) a samozřejmě Jihlava (23). To jsou tedy adresy, na kterých ještě není radno podléhat předčasnému uspokojení...

Nutno ještě zmínit, že i prima jarní počasí přilákalo fanoušky do hledišť. V Plzni nahlásili klasicky skoro plno, přes 7000 se vyšplhala návštěva na Slovácku a netradičně také na Julisce. Samozřejmě zejména díky záplavě červenobílých.

Spartě se zhroutil svět. A systém

Slovácko-Sparta 2:0. Mašina na vítězství se zasekla, soukolí jako by se úplně rozpadlo. Je to samozřejmě obrovský zásah, když vám vedle stabilního gólmana Bičíka vypadnou najednou ze sestavy i marodi Holek, Zahustel, Vácha a pro osm žlutých karet navíc i Frýdek.

Zaběhané souhry a mechanismy se naruší, to je jasné. Jenže pořád měla Sparta na hřišti papírově vysokou kvalitu, konkrétně šest aspirantů cesty na Euro. Navíc by se od ní čekalo, že když to nejde fotbalově, půjde to alespoň vůlí. Jenže na to potřebujete síly fyzické i morální. A ty najednou asi nebylo kde brát.

Kromě Lafatovy příležitostí už odněkud z 10. minuty nevyprodukovala Sparta co do ohrožení slovácké branky v podstatě ani ťuk. V závěru ji sudí, pravda, asi okradli o penaltu, když Havlík hrál rukou uvnitř šestnáctky, nikoli vně, jak určili sudí, nicméně ani touhle situací se asi Sparta nemůže příliš holedbat z hlediska toho, co v utkání sama (ne)vytvořila.

Místo toho jí fatálně vázla rozehrávka a konkrétně Matějovský asi napsal dost výraznou kapitolu do studie o tom, že pro Spartu už není nejen nepostradatelný, ale dokonce ani potřebný.

Chyby, po kterých Sparta inkasovala, i ty, po kterých neinkasovala, byly pochopitelně šílené. Byť do značné míry plynoucí z nestandardního složení sestavy. Ale to zejména pány Mazucha a Millera neomlouvá. První branka padla po jejich nedorozumění, druhá zas, když Brabcovu přihrávku přečetl Civič - a adresát té přihrávky Konaté se na něj jenom díval, aniž by se pokusil míč získat nebo rozjíždějící se nebezpečnou akci zastavit. Další nájezd, tentokrát nevyužitý, nabídl ještě Daníčkovi další ztrátou míče Brabec.

V kontextu hry o mistrovský trůn zaznamenala Sparta selhání opravdu fatálních rozměrů. Jistě, hráči se jí uzdraví, sestava se zase zkonsoliduje. Ale dovolil bych si připomenout, že po Costovi a Frýdkovi, dvojici, jež už na osmou žlutou v ligové sezoně dosáhla, se k této hranici pozvolna blíží i Brabec a Mareček (oba 6 ŽK). A v akutním ohrožení čtvrtým napomenutím jsou pak Holek, Konaté, Vácha a Šural.

Vyhrávají i bez (proměněných) penalt

Plzeň-Jihlava 2:0. Mnozí poukazují na to, že Viktoria nehraje na jaře nic světoborného. To je pravda. Ale zápasy vyhrává poměrně v klidu, nedostává se pod tlak. A její výkonnostní křivka je spíš stoupající. Teď se uvidí, jestli tým nepřibrzdí zranění střelce Ďuriše. Zejména pokud by snad měl scházet i 24. dubna v utkání na Letné, byla by to bezesporu absence citelná.

Zachraňující se Jihlava sice ve Štruncových sadech kladla odpor, nicméně góly stříleli domácí. A Kolář si pak za stavu 2:0 mohl dovolit i tradiční luxus v podobě neproměněné penalty. Tentokrát ho ještě "vyšperkoval" tím, že neproměnil ani první, ani sudím nařízenou opakovanou exekuci. Z osmi nařízených penalt nevyužila Viktoria v ročníku hned pět pokusů. Spíš než o prokletí půjde asi o jistou laxnost...

Pro zajímavost: čtvrtou žlutou v ročníku dostal v utkání stoper Baránek. Na třech žlutých se zatím Viktorii sešli Limberský, Matějů, Kopic, Kovařík a Ďuriš.

Dukla-Slavia 0:1. Oproti prohranému derby se sestava hostí poměrně dost proměnila, ať už ze zdravotních důvodů, nebo asi i proto, že trenér Uhrin s mnohými na Letné příliš spokojen nebyl. A prvně nabídnuté šance se na Julisce chopil výtečně třeba mladý Barák.

Nutno ovšem konstatovat, že triumf Slavie na stadionu Dukly měl v sobě hodně prvků štěstěny, a to nejen z toho pohledu, že si jediný gól utkání vstřelili domácí sami.

Ve druhé půli Dukla hosty jasně přehrávala, jen teď jaksi neumí dát gól. Když z 15 střel celkově a 11 rohů vykřešete jen 3 střely na bránu, máte problém. Slavia reagovala víceméně z brejků, při kterých vynikal Vukadinovič.

Nutno konstatovat, že domácí Berger měl být vyloučen. Přestože obdržel žlutou kartu už v první půli, praštil někdy po hodině hry Bořila loktem do obličeje - a když mu to bylo odpískáno, ještě vztekle zahodil míč. Ta "předpoločasová" žlutá byla už jeho osmou v sezoně, navíc měl dostat i červenou. A nechybět Dukle ve dvou příštích zápasech, ale ve třech.

Tenis, Koubkova magie a případ Zavadil

Olomouc-Ostrava 6:2. Na to, že Baník půjde v ligovém utkání do vedení, si skoro můžete vsadit, Je to velmi častý scénář. No a přidat můžete i tip, že nakonec ten zápas mladí baníkovci prohrají. Byť tenisovým výsledkem jako teď v Olomouci to většinou nebývá.

Nula jedna, dva jedna, dva dva... V 68. minutě uchopil pomyslné přesýpací hodiny do ruky domácí Plšek, který si vzal míč na exekuci nabídnutého pokutového kopu. Kdyby nedal, sezona Sigmy už by asi šla nejspíš do kopru. Jenže on proměnil a Olomouc ještě žije.

Speciální poznámku si samozřejmě zaslouží Ordošův gól parádním obloučkem. Jak vidno, na parádičky mají na Hané nohy šikovné. Ale jak je potřeba hrábnout si a jít v zápase na krev, to častokrát pánům nevoní. Proto jsou tam, kde jsou.

Jablonec-Zlín 3:1. Snad ještě hezčí branku, kdy se trajektorie balonu opravdu famózně vytočila, zaznamenal Lukáš Holík z týmu hostí. Vážení, jestli se takhle trefí alespoň ještě jednou v životě, tak si ho snad koupí Juventus!

Příbram - Mladá Boleslav 2:3. Obrat z 2:0 pro domácí na konečných 2:3 je každopádně důkazem velké síly boleslavské ofenzivy, v jejíž hierarchii je ostatně nejlepší střelec Eura 2004 útočníkem číslo tři nebo čtyři...

Bohemians-Liberec 0:1. Klokany hnala dopředu i pozitivní energie, která se v jejich komunitě rozhostila na základě čtvrtečního rozhodnutí magistrátu, že Praha koupí Ďolíček. Přesto zelenobílí narazili na ještě silnější magii. Tu produkoval liberecký gólman Tomáš Koubek, který jejich střely buď zázračně lapal, nebo je snad silou vůle neustále usměrňoval do tyčí a břeven. Nutno říct, že na takovou smůlu, jakou měli na finální koncovku klokani tentokrát, hned tak nenarazíte. Takže po záchraně stadionu ještě záchrana ligy jistá není, ale forma mužstva Bohemians je přesto nadějná.

Teplice-Brno 0:1. Zápas, ve kterém se vyskytla prakticky jediná zajímavější situace. A jak už to bývá, rozhodla. Pro většinu lidí je teď asi brněnský špílmachr Zavadil komediantem kola. Domácí hráč o něj v šestnáctce brnknul, pak se vteřinu dvě nedělo nic - a následně se Zavadil zhroutil k zemi. Následkem toho se pískala penalta, která rozhodla o výhře hostí.

Já bych, přiznám se, úplně nevylučoval, že ta bolest, pokud vskutku přišla, opravdu mohla dorazit až s drobným zpožděním. Byť bych té variantě vysvětlení přeci jen dával asi míň procent pravděpodobnosti než té herecké.

Každopádně tady vidíte, jak důležité je zřítit se k zemi hned, jak o vás v šestnáctce někdo štrejchne. Protože penaltový kontakt to podle mě byl.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

Grafika: Tabulky, program, profily. Vše o Synot lize 2015/16

Synot liga 2015/2016

Podívejte se na program, výsledky i tabulky Synot ligy

 

Právě se děje

Další zprávy