Jedna z největších ruských operací posledních měsíců skončila podle Ukrajiny fiaskem. Kolonu techniky a stovky vojáků zastavila kombinace připravené obrany a útoků dronů. Událost naznačuje, že návrat k masovým útokům, typickým pro začátek války, naráží na nové limity moderního bojiště.
„Jak ženou nás, tak neženou ani dobytek,“ říkají ruští zajatci u Torecku. Čtveřici vojáků dopadl pluk Azov po boji v Doněcké oblasti. Ve videu mluví o špatném velení, nedostatku jídla i o tom, že sami sebe vidí jen jako spotřební zboží ruské armády.
Fronta u Pokrovsku patří k nejtvrdším úsekům války na Ukrajině. Když selžou drony i dělostřelectvo, přichází na řadu improvizace a ryzí lidský faktor. Video projektu Ukrainian Witness ukazuje operaci, při níž ukrajinský voják donesl výbušniny na zádech nepříteli přímo „pod nos“ – do středu ruských pozic.
Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.
Těžké boje o Pokrovsk neutichají a město se stává symbolem nekonečné války na východě Ukrajiny. Dlouhé týdny devastace přinášejí smrt vojákům i civilistům, ruská smyčka se utahuje a místní obyvatelé se potýkají s neustálým nebezpečím i s realitou válečné fronty. Ukrajinská armáda v posledních dnech provedla několik výsadků s cílem zvrátit nepříznivou situaci obránců. Krvavá bitva pokračuje.
Situace na Ukrajině se pomalu stabilizuje a tamní vláda dokáže spoustu potřeb řešit sama. Zároveň ale na humanitární a rozvojovou pomoc pomalu dochází peníze a bude se muset část pomoci omezit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička, který se nedávno z válkou zasažené země vrátil a popisuje, jak a s čím tam jeho organizace pomáhá.
Slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró se jako jednomu z mála podařilo po ruské invazi v roce 2014 dostat na obě strany okupovaného Donbasu. Tedy na území, které ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby ukončil válku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co si o tom myslí tamní lidé, jak je složité se do oblasti plné nerostného bohatství dostat a proč je tak důležitá.
Obyvatelé Doněcku trpí nedostatkem vody už od roku 2014, v posledních týdnech se však situace stala obzvlášť kritickou. Okupační úřady dosazené Ruskem zavedly v červenci přísný režim přídělu: voda je dostupná jednou za tři dny, a to pouze na čtyři hodiny mezi 17. a 21. hodinou. V Mariupolu, Charcyzku a Ilovajsku je voda dostupná každé dva dny.
Na první pohled to vypadá jako běžná dovolená: slunce, pláže, pokoje s výhledem na moře. Jenže místo pohlednicových destinací jde o ukrajinská města jako Berďansk, Kyrylivka nebo Mariupol – oblasti, které jsou od roku 2022 pod ruskou vojenskou kontrolou. Kreml zde nyní investuje do lázeňských zařízení a propagace turismu, a to i přesto, že většina těchto oblastí byla během války těžce zasažena.
"Teď je hodinu od začátku příměří a bouchá to všude," říká Petr Židek, spolupracovník Aktuálně.cz a autor pravidelného Ukrajinského deníku na našich stránkách. Nachází se zrovna v Kosťantynivce, frontovém městečku, kam vezl drony a další materiál od dárců z Česka pro ukrajinské vojáky.
Situace ve Vuhledaru na východě Ukrajiny eskaluje. Podle ukrajinských zdrojů a ruských proválečných blogerů se jej Rusové snaží obklíčit. Hornické město, které Ukrajinci brání před mohutnými ruskými útoky v podstatě od začátku války, má přitom strategický význam.
Ukrajinci ztrácejí na některých úsecích východní fronty půdu pod nohama. Není to jenom kvůli početní převaze ruských agresorů a leteckým útokům. Podle reportáže agentury AP si velitelé a zkušení bojovníci často stěžují na nepřipravenost nováčků, kteří dorazili po nedávné mobilizaci.
Ukrajince sice vzpružil vpád do ruské Kurské oblasti, ve své Doněcké oblasti ale území ztrácejí. Rusové nyní zaznamenali největší úspěchy od letošního května a opět jsou blíž k městu Pokrovsk, které je strategickou baštou a logistickým centrem ukrajinské armády.
V pátek v Rusku začínají třídenní prezidentské volby, které nepochybně opět vyhraje prezident Vladimir Putin. Ačkoliv je výsledek dopředu jasný, Moskva chce, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí a ty tím tak získaly legitimitu. A to i na nově anektovaných ukrajinských územích. Na východě Ukrajiny hlasování začalo dříve, u volebních uren ale postávají ozbrojenci a Ukrajince u hlasování natáčejí.
Po sociálních sítích se šíří video, na němž skupinka ruských vojáků prohlašuje, že kvůli vysokým ztrátám a žádnému výcviku odmítá nadále plnit rozkazy. Celá četa byla podle slov velitele nečekaně převezena na frontu v Doněcku, kde bez jakýchkoliv informací či map terénu museli na základě rozkazu přepadat tamní vesnice. "Řeknu vám, tohle je úplná hovadina," říká poručík na videu.
Rusko tady nedosahuje velkých pokroků ani územních zisků, tvrdí ukrajinští vojáci z oblasti mezi Marjinkou a Vuhledarem, kde nyní probíhají jedny z nejtěžších bojů. Ruská armáda podle nich na místě získává jen malé úspěchy lokálního významu. "Naše obranná linie stojí a bude stát i nadále," uvádí odhodlaní Ukrajinci v reportáži agentury Reuters.
Rusko se stále snaží dobýt další oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině, a proto vysílá průzkumné jednotky, které mají odhalit slabá místa v ukrajinské obraně. I když jsou Rusové v převaze a mají více lidí i techniky, Ukrajinci se stále úspěšně brání. A to i pomocí zbraní ze Západu.
Velitel doněcké domobrany Alexandr Chodakovskij překvapivě otevřeně naznačil, že Rusko nemá konvenční prostředky na to, aby zvítězilo ve válce s Ukrajinou. Velitel to řekl kremelské propagandistce Olze Skabejevové ve sledovaném pořadu 60 minut státní televize Rossija 1.
Ukrajinci začali postupně odstraňovat ruské miny a další nástražné výbušné systémy z nedávno osvobozených území v Doněcké oblasti. Po prvotním průzkumu nalezli na ploše 84 hektarů přes 1800 různých typů výbušnin. Podívejte se v reportáži Rádia Svobodná Evropa, jak probíhá riskantní práce tamních ženijních jednotek.
Ukrajinské síly si při obraně okupovaných regionů pochvalují bezpilotní letouny, díky kterým mohou během dělostřeleckých soubojů zůstat v bezpečné vzdálenosti od protivníka. Pomocí dronů jsou totiž schopny určit polohu blížících se ruských sil a přesně je pak zasáhnout. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa, jehož reportér navštívil ukrajinskou minometnou jednotku v Doněcké oblasti.
Když se v roce 2014 konalo na Krymu referendum o připojení k Rusku, objevilo se hned několik zpráv, které svědčily o jeho nedůvěryhodnosti. Agentura AFP například popsala, jak v Sevastopolu několik desítek voličů vhazovalo své hlasy do uren ještě před zahájením referenda. Nyní odstartovaly podobné hlasování i další oblasti Ukrajiny okupované Ruskem.
