Únava, svalové křeče nebo nekvalitní spánek mohou mít společného jmenovatele: nedostatek hořčíku. Přestože jde o jeden z nejčastěji nakupovaných doplňků stravy, většina Čechů při jeho výběru stále chybuje a ten pak může mít úplně opačný efekt (nebo se vůbec nevstřebat).
Přestože odborníci v minulosti vejce často kritizovali kvůli obsahu cholesterolu, dnes se stále více mluví o jejich přínosech. Nyní navíc znovu přitahují pozornost vědců – tentokrát kvůli možnému vlivu na zdraví mozku. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že jejich pravidelná konzumace může souviset s nižším rizikem Alzheimerovy choroby, které může snížit o více než čtvrtinu.
Vzdělávací systém zůstává nastavený na dobu, kdy běžně otěhotněly 16leté dívky. Všechno bylo zaměřené na to: nechytit nějakou pohlavní nemoc, neotěhotnět moc brzo, a když otěhotnět, tak alespoň vědět s kým. „Jenže dnes dívkám nikdo nevysvětluje, že mají jen omezenou dobu, kdy lze otěhotnět,“ říká doktorka Hana Konečná, která přednáší na Jihočeské univerzitě výchovu k reprodukčnímu zdraví.
Vzdělávací systém zůstává nastavený na dobu, kdy běžně otěhotněly 16leté dívky. Všechno bylo zaměřené na to: nechytit nějakou pohlavní nemoc, neotěhotnět moc brzo, a když otěhotnět, tak alespoň vědět s kým. „Jenže dnes dívkám nikdo nevysvětluje, že mají jen omezenou dobu, kdy lze otěhotnět,“ říká doktorka Hana Konečná, která přednáší na Jihočeské univerzitě výchovu k reprodukčnímu zdraví.
Problémy s otrávenou kojeneckou výživou trvají. „Ještě před týdnem mi volala vyděšená maminka, že dostala v jedné řetězcové lékárně kontaminovaný vzorek,“ řekl na jednání sněmovního zdravotního výboru poslanec David Kasal (ANO). Podle Pirátky Evy Šrámkové se do oběhu dostalo 647 806 balení zamořených šarží, záznamy o stažení jsou ale jen u 3,5 tisíce z nich. „Je třeba zpřísnit legislativu,“ řekla.
Kdepak Praha. Naději na nejdelší život mají lidé v Novém Městě nad Metují v podhůří Orlických hor. Vyplynulo to ze studie, kterou zpracovali demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Naopak nejkratším vyměřeným časem disponují obyvatelé Bíliny. Podle vědců přicházejí lidé v tomto uhelném regionu bezmála o 15 let života.
Řežou se, pálí a trhají si vlasy. Sebepoškozování mezi dospívajícími už dávno není ojedinělý problém, ale skrytá realita školních chodeb. Nedávný průzkum psychologů z Filozofické fakulty Univerzity Palackého dokonce odhalil, že se u nás soustavně týrá asi 70 tisíc teenagerů. Podle odborníků za tím stojí obrovská emoční zátěž, tlak sociálních sítí, nízké sebevědomí a neschopnost zvládat stres.
Propadají úzkostem a pocitům, že jsou k ničemu. Svoje problémy pak „léčí“ psychofarmaky, která často získají jen tak od kamarádů. Nebo se začnou sebepoškozovat. O mladé generaci se proto hovoří jako o křehkých „sněhových vločkách“, které se snadno sesypou. Jenomže podle dětského psychiatra Michala Považana to mají dnešní dospívající opravdu těžké.
Na první pohled jde o nenápadný objev z laboratorního prostředí. Žádná převratná technologie, žádný nový zázračný lék na pultech lékáren. Přesto výsledky experimentů vyvolaly mezi vědci i lékaři nebývalý zájem – ukazují totiž, že cesta k ovlivnění chuti k jídlu a metabolismu možná nemusí být tak složitá, jak se dosud zdálo.
V lékařské zprávě jste si právě přečetli něco záhadného a museli jste na internetu hledat, co se vám váš praktik vlastně snažil říct? Nejste sami. V odborných pojmech z ordinace se nevyzná každý. V následujícím kvízu si můžete ověřit, jak moc vás lékaři mohou zaskočit neznámými pojmy.
S příchodem jara se mění nejen počasí a nálada, ale i kvalita našeho spánku. Zatímco zima bývá obdobím delšího odpočinku, jaro přináší paradox: více světla a energie, ale zároveň kratší a méně kvalitní spánek. Co za tím stojí a jak se s tím vyrovnat?
Na první pohled jde o banální a spíše společensky trapný zvyk, který většina lidí vnímá jen jako drobný prohřešek hygieny. Jenže právě takové každodenní návyky se dnes dostávají pod drobnohled vědy. A někdy odhalují překvapivé souvislosti. Jednou z nich je i hypotéza, že by dloubání v nose mohlo mít nepřímý vztah k rozvoji obávané choroby.
Opět se to potvrzuje. I malá změna v každodenní rutině může mít větší dopad, než byste čekali. Podle nových výzkumů totiž i relativně obyčejný, dostupný a levný doplněk stravy může během několika týdnů podpořit paměť i mentální výkon u starších lidí. Nejde o zázračnou pilulku, ale o nenápadný návyk.
Statistiky nám už dlouho říkají, že lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy žijí v průměru o něco déle. Tento fakt nikoho nepřekvapuje – lepší strava, méně stresu, kvalitnější zdravotní péče a práce v bezpečném prostředí dělají své.
Je nakažlivější a odolává současným vakcínám. Oproti svým předchůdkyním napadá hlavně mladé lidi. To je nová verze covidu zvaná Cikáda. Doposud řádila hlavně ve Spojených státech, teď se ale dostala i do Evropy. Epidemiologové nabádají k obezřetnosti.
Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
Léky jako Wegovy hýbou světem a staly se revolučním přípravkem medicíny. Nejenže pomáhají hubnout, ale snižují také chuť k jídlu a podle studií dokonce dokáží chránit srdce. Jenže s jejich rostoucí popularitou přichází i otázky, které se netýkají čísel na váze, ale něčeho mnohem citlivějšího – zraku.
Honba za dlouhým a kvalitním životem pokračuje a inspirací by mohlo být místo, kde žijí lidé, kteří neměří čas minutami, ale střídáním ročních období. A ačkoliv tu vědci objevili fenomén dlouhověkosti, varují, že svět, který ho vytvořil, pomalu mizí. Kde století obyvatelé našli lék na předčasné úmrtí?
Sklenice pomerančového džusu, voda s citronem, šumivá tableta do vody a pocit, že děláme pro své zdraví maximum. Vitamin C se stal symbolem „rychlé obrany“ proti nachlazení – zvlášť v zimních měsících. Jenže co na jeho účinky skutečně říká věda?
Kolagen je v posledních letech jedním z největších trendů ve světě krásy a zdraví. Ženy si ho přidávají do kávy, polykají jako kapsle či zkoušejí nové „beauty drinky“ právě s touto složkou. Kolagenové produkty totiž slibují pevnější pleť, silnější vlasy a méně bolestivé klouby. Jenže funguje skutečně tak jednoduše, jak tvrdí reklamy?
