Emotivní návrat po čtrnácti letech v zahraničí a ostrý start zároveň. Trenérka Jitka Klimková přebírá českou ženskou fotbalovou reprezentaci a už tento týden povede v Pule své svěřenkyně v úvodním duelu nového ročníku Ligy národů proti výběru Chorvatska. O ambicích, šancích i kvalitách týmu, ale také o stereotypech vůči ženskému fotbalu bývalá obránkyně vypráví v dalším dílu seriálu Navzdory.
Když ji v pouhých čtrnácti letech usadili do šatny extraligových volejbalistek Ostravy, jako žákyně základní školy jen valila oči, o čem zralé ženské klábosí. „Máma říkala, že pak už mě neznala takovou, jako když jsem odcházela z domu. Že už jsem nebyla ta malá holčička,“ usmívá se Elen Jedličková.
Ne jedno, hned dvě jablka spadla v případě Anežky Kopecké rovnou pod strom. Její táta je lékař, ona studuje medicínu. Její máma bývala basketbalistka, ona to s oranžovou mičudou dotáhla až do reprezentace. Už přes pět let kombinuje dva odlišné světy a v každém z nich se odreagovává od toho druhého. Nepraštila ani s jedním navzdory hektice, v níž se její život odehrává.
Na reprezentační sraz před zápasy baráže o mistrovství Evropy 2025 s týmem Portugalska pojede česká fotbalistka Petra Bertholdová už jako čerstvě čtyřicetiletá. Když měla v roce 2002 premiéru v národním týmu, některé její současné spoluhráčky ještě ani nebyly na světě.
Ty myšlenky z hlavy nešlo snadno vytěsnit. Nebude mi to vyčítat? Nepřestane mě mít rád, když na pár dnů odjedu? Neměla bych být spíš doma a věnovat se mu? Chvíli trvalo, než to v sobě Alena Stellnerová zlomila. Než se ujistila, že pokud má být šťastná celá rodina, potřebuje i svůj prostor, aby pro ni byla stoprocentní. Jako máma, jako partnerka. A zároveň si ponechala i sportovní lásku, házenou.
Třiatřicetiletá Anna Lottmann má za sebou studium ve Spojených státech, kolébce lakrosu, v němž tam okusila nejvyšší soutěž. Překonala řadu zdravotních lapálií, pracuje jako lékařka. A aby toho neměla málo, vrhla se ještě na triatlon. Teď si však žije velký sen, kterým by byla účast na olympiádě v moderní variantě lakrosu sixes.
Předloni zažila s českou lakrosovou reprezentací velké úspěchy. Na mistrovství světa byly Češky sedmé, vzápětí si zahrály mezi osmi nejlepšími zeměmi na Světových hrách. Obě akce se konaly ve Spojených státech amerických, kde se dvacetiletá Linda Semeráková narodila. Ta má velkou motivaci se v dresu národního týmu do USA vrátit i za čtyři roky.
Když vypráví o skloubení rodičovství a pozemního hokeje, její dvě děti pobíhají kolem. Já chci smažáka! Je ta vosa umřetá? Nechoď se mnou, pohoupu se sama! Adéla Lehovcová je máma na plný úvazek, navzdory tomu reprezentuje Česko. I na začátku obou těhotenství ještě kmitala po hřišti s hokejkou.
Jako kdyby sladkých příběhů v jejím sportovním životopisu bylo málo, pořád přibývají další. Zkraje července volejbalistka Silvie Pavlová s českým národním týmem slavila po finále Challenger Cupu na Filipínách postup do prestižní Ligy národů, to už měla pár týdnů v kapse i smlouvu s ambiciózním Prostějovem, kam ji po sezoně strávené v německém Erfurtu přitáhl trenérský nestor Miroslav Čada.
Zápis do historie se povedl české fotbalové reprezentaci žen do 19 let. Podruhé v řadě bude hrát na ME, do něhož vstoupí v úterý v Belgii. Zatímco při minulé účasti měl výběr trenéra Jana Navrátila účast coby pořadatel jistou, na letošní šampionát se musel probojovat kvalifikačním sítem. "Už pouhý postup se v našich podmínkách rovná zázraku," podotýká kouč českého výběru.
