Slováci - podobně jako Češi - v mužské kategorii nezažívají své nejlepší odobí, to je bez debat.
Andrej Martin, Norbert Gombos i Jozef Kovalík oscilují na hraně elitní stovky žebříčku, zkušený Martin Kižan, letitý tahoun, padá rankingem a dokonce prý ve třiceti letech zvažuje konec kariéry, protože už ho tenis nenaplňuje.
A tak se východní sousedé s nadějí dívají do budoucnosti. Mají na co. Peter Benjamin Privara je nejlepším patnáctiletým tenistou celé Evropy, podle Tennis Europe dokonce dominuje i mezi o rok staršími hráči.
Kromě talentu disponuje aurou vítěze, v obrovské konkurenci tak potřebnou pro skutečný průnik mezi nejlepší. "Chci vyhrát všechny čtyři grandslamy, být světovou jedničkou, mým vzorem je Roger Federer," hlásí mladík.
"Je to maximalista, trénuje velmi tvrdě, a když vyhraje 6:1, vadí mu, že nevyhrál 6:0," říká o něm jeho otec Peter Privara, už devět let šéf slovenského cyklistického svazu. Syn kolo odmítl, připadá mu nudné, jak často opakuje v rozhovorech.
Když byl mladší, chtěl hrát fotbal, pak ale přišel na to, že pro něj týmové sporty nejsou nejvhodnější.
A tak se nakonec zamiloval do tenisu. "Líbí se mi, že je tak kreativní. Můžu si vymýšlet vlastní varianty i taktiku. Nejsem omezený jen čárami," dokazuje tenista, že o svém sportu na svůj věk do hloubky přemýšlí.
Jeho cílevědomost ilustruje i výběr trenéra - Privaru připravuje Čech Daniel Trčka, muž, který dříve spolupracoval s Radkem Štěpánkem i Tomášem Berdychem.
Pod jeho vedením přišly první výrazné úspěchy, které ještě více "nakoply" Privarovu motivaci.
"Asi po roce jsem vyhrál první mezinárodní turnaj, v žebříčku jsem letěl nahoru. Pochopil jsem, že můžu být dobrý, a začal na sobě makat," vysvětluje tenista.
Český kouč má pro svého mladého svěřence jen slova chvály. "Peťo se dokáže přizpůsobit soupeři, dokáže dobře zahrát defenzivu, ale naučil se i ofenzivní styly. Umí i přejít k síti," říká Trčka v rozhovoru pro slovenský portál Sme.
V lecčems mu Privara připomíná Radka Štěpánka.
"Vidím tam tu spojitost. Oba dokáží najít slabinu soupeře a do jeho hry zanést virus. Najít styl, který soupeřovi krajně nevyhovuje. Takže i když třeba nemají v daném utkání výraznou převahu, umí to soupeři velmi znepříjemnit," dodává kouč.
"Myslím si, že si skvěle rozumíme. Díky němu jsem tam, kde jsem," pochvaluje si českého trenéra student sportovního gymnázia v Trenčianských Teplicích.
