Londýn (od našeho zpravodaje) - Většině hráček zaberou mediální povinnosti pár minut. Velké hvězdy se ve zbrusu novém zázemí All England Clubu, určeném pro tiskové konference a rozhovory všeho druhu, zdrží o něco déle. A pak je tu Petra Kvitová.
Jedna z velkých osobností celé historie Wimbledonu. Žena, která má doma dvakrát tolik londýnských titulů než celý zbytek aktuální první stovky světového žebříčku.
Hráčka, jejíž příběh rezonuje a láká.
Třiatřicetiletá tenistka je symbolem odporu proti nastupující generaci hvězd. Pro svět tenisu je po letošním impozantním titulu z Miami, další trofeji z travnatého Berlína a prozatímní přesvědčivé wimbledonské jízdě jednou z favoritek. Na trávě vyhrála už osm utkání v řadě.
Po tiskovkách v anglickém i českém jazyce a speciální části určené pro rozhlas Kvitová vypovídala ještě před kamerami pěti světových televizí, včetně britské BBC.
Často přitom musela opakovat tutéž větu: "Ne, necítím se být favoritkou Wimbledonu."
"Opravdu ne, opravdu se tak nevidím. Vždyť se podívejte, všechna velká jména stále bez problémů procházejí dál," vyprávěla po postupu přes přemožitelku krajanky Karolíny Plíškové Srbku Nataliji Stevanovičovou, kterou v deštěm přerušeném duelu porazila 6:3, 7:5.
"Popravdě, na tom, kdo je a není favoritem, už mi nezáleží. Jsem šťastná, že jsem ve druhém týdnu. Už to je pro mě velký počin," dodala.
Na kurt číslo 2 v sobotu nastoupila hned jako první v pořadí. Věděla, že za necelé dvě hodiny hrozí déšť. Chtěla to stihnout, ale nestihla.
"On si tím člověk na sebe udělá ještě větší tlak. Přitom to byla soupeřka, s níž jsem musela být trpělivá. Úplně mi to nepomohlo," přiznala. Nakonec se duel přerušoval za stavu 6:3, 4:5. A místo krátké přeháňky trvalo více než dvě hodiny, než se protagonistky na dvorec mohly vrátit.
"Pauza nebyla dobrá. Byla jsem úplně vyřízená, dokonce jsem i usnula, skoro nic jsem nesnědla," vyprávěla Kvitová českým novinářům.
Její návrat byl přesto jako z říše snů. Vyhrála deset míčů v řadě a nakročila k vítězství. Závěr si zkomplikovala, neproměnila první tři mečboly. Ten čtvrtý už ano.
"Nervy tam samozřejmě byly. Věděla jsem, že musím hrát poctivě každý balon, ale nebylo to vůbec jednoduché. Jsem strašně ráda, že jsem měla odvahu jít i párkrát na síť. Měla jsem chodit ještě víc, ale někdy jsem byla tak zatažená, že mě to prostě nenapadlo," kritizovala se. Možná trochu přísně.
Na síť se dostala pětatřicetkrát, což je pro ni enormně vysoké číslo. Ve 26 případech její výlet skončil úspěchem.
"Je krásný pocit zakončit výměnu na síti," pochvalovala si Kvitová.
"Hlavně v posledních gemech jsem tam měla hezké pickupy halfvolejem. V takovou chvíli si řeknu, že to umím. A někdy je mi líto, že na síť nechodím častěji. Vracím se do mladých let, když jsem tam chodila víc. Hra se změnila, takže na to není tolik příležitostí. Ale bylo to hezké," dodala zasněně.
Už před utkáním zmínila, že o málo známé soupeřce ví zejména to, že při hře velice hlasitě heká.
"Naštěstí jsem to moc nevnímala. Kluci z týmu to prý registrovali mnohem víc. Dokázala jsem to odblokovat a soustředila se sama na sebe," podotkla česká hvězda. Když se jí však zahraniční novináři zeptali, co by zvolila, kdyby mohla v tenisu zrušit jednu věc, neváhala: "Hekání."
Její soupeřkou v osmifinále bude loňská finalistka Uns Džábirová z Tuniska po výhře nad někdejší šampionkou US Open Kanaďankou Biancou Andreescuovou.
"Jsem ráda, že jsem tři zápasy zvládla. Teď musím porazit někoho skvělého, abych se dostala dál. Povinnost jsem splnila. Teď už se snad můžu trošku uvolnit," dodala Kvitová a mířila na další rozhovory.
