Na přísné losy už jsem zvyklá, teď jdu fandit tátovi, zářila po skalpu hvězdy Muchová

Miroslav Harnoch Miroslav Harnoch
28. 5. 2019 17:35
Přišla mezi skupinku novinářů, jako by se nechumelilo. Karolína Muchová ještě chroustala pozápasovou svačinku, když dostávala první otázku, a vůbec na ní nebylo vidět přehnané nadšení z toho, že právě z French Open vyřadila světovou sedmnáctku. Na porážení velkých tenisových jmen už je zvyklá.
Karolína Muchová na Prague Open 2019
Karolína Muchová na Prague Open 2019 | Foto: ČTK

Na úvod grandslamu jste si připsala skalp Anett Kontaveitové. Čím to, že jste zápas nakonec musela otáčet?

Soupeřka dobře returnovala, ale začátek jsem měla pomalejší. Trochu jsem se tam hledala a ona hrála dobře. Přeci jen je to hráčka top20. Dalo se to čekat, naštěstí jsem se pak zlepšovala.

Neuškodila vám zprvu dlouhá pauza od turnajů? Přeci jen jste téměř měsíc nehrála.

Asi kdybych hrála nějaké turnaje před tím, tak bych byla rozehranější, ale i tak jsem se do toho postupně dostala. Ani jsem to nevnímala, že bych byla nervózní, že jsem najednou na grandslamu. Byla jsem na sebe spíš taková naštvaná, že nehraju to, co normálně hraju. 

Po finále v Praze jste tedy záměrně volila odpočinek?

Trošku jsem se musela dát zdravotně dohromady, jinak bych musela hrát Norimberk. 

Neříkala jste si, že jste vyfasovala přísný los pro první kolo?

Na přísné losy už jsem zvyklá. Byl těžký, ale klidně mohl být ještě horší. Je to otevřené, každá holka teď může porazit každou, i já vnímám, že bych tady mohla ještě něco uhrát. Ale už i teď jsem spokojená.

V New Yorku jste porazila Muguruzaovou, teď v Paříži Kontaveitovou. Jsou pro vás grandslamy místem, kde se zmáčknete nejvíc?

Samozřejmě, že grandslam je extra motivace, ale vždycky chci vyhrát a s tím jsem do toho šla i dnes. Takové zápasy pomáhají pak k sebevědomí, hlavně v koncovkách utkání si v nich víc věřím. 

Pomohlo vám, že jste konečně nemusela hrát granslamovou kvalifikaci?

Kvalifikací bych ani nemusela projít. Je to tam hodně o losu, mít v nohách tři zápasy v nohách na antuce by bylo hodně těžký pak v té hlavní soutěži ještě něco uhrát. 

Diváci v průběhu druhého setu větřili senzaci a naplnili tribuny kolem vašeho kurtu k prasknutí. Dokonce vás i povzbuzovali, vnímala jste to?

Je super, jak mě povzbuzovali. Jinak je to tady takový rušný, někdy jsem ani nevěděla, jestli hlásí mé skóre, nebo z vedlejšího kurtu. Je to takový nepříjemný. Když se člověk soustředí na sebe a svůj zápas, tak se to ale dá zvládnout. Je to ale jiné, než na ostatních grandslamech, Austrálie i New York mi přijdou takové prostornější. 

V dalším kole vás čeká Rumunka Irina Beguová, co od ní čekáte?

Popravdě ji ani neznám, neviděla jsem ani ten její dnešní zápas. Budeme se na to muset kouknout s koučem a určitě se na ní během zítřka nějak připravíme. Ráda se na soupeřku kouknu, abych věděla, co čekat. Trenér mi pak řekne, co ta holka hraje, na co se nachystat. Podle toho pak hraju.

Večer hraje váš tatínek, trenér fotbalové Jihlavy, o postup do nejvyšší fotbalové ligy. Budete to sledovat?

Budu určitě fandit na dálku, hrají od šesti, takže to stíhám. (smích) Jsme v kontaktu, docela si voláme.

 

Právě se děje

Další zprávy