Petra Kvitová o víkendu vyhrála domácí antukový turnaj v Praze. Co říkáte na její výkony?
Fantazie, jak hraje. Vyhrála dva turnaje za sebou. Teď třetí doma, vypadá výborně psychicky i fyzicky. Je taková uvolněnější. Je to paráda, že se jí ruka pořád vylepšuje a hraje skvěle.
Poté, co se vzpamatovala z přepadení a vyléčila pořezanou ruku, už vyhrála čtyři turnaje a každý na jiném povrchu. V čem teď tkví její největší síla?
Zdá se mi klidnější. Život je jedna věc a tenis je jen hra. Tou událostí si uvědomila, že na kurtu nejde o život. Nechápu, jak může takhle hrát, přestože v ruce nemá stoprocentní cit. Já třeba nemůžu hrát s jediným prstenem na ruce, abych držela raketu přesně. Je neuvěřitelné, jak se tomu zranění přizpůsobila.
Věříte, že by letos mohla uspět i na grandslamu?
Je to možné. Antuka je pro ni sice nejhorší povrch, ale teď vypadá skvěle, když je na tom zdravotně dobře, tak se i dostatečně hýbe a jde jí to. To je podobné jako u Karolíny Plíškové.
Petra o vás často mluví s velkou úctou, jak to s ní máte vy?
Propojení s Petrou je hluboké. Navíc je ještě levačka, to je pro mě něco zvláštního. Když komentuju v televizi její zápas, je těžké být neutrální.
Díky ní a Karolíně Plíškové mají Češi dvě želízka v první desítce žebříčku. Myslíte si, že to je výhoda, že si můžou dvě takové hvězdy navzájem pomoct?
Tyhle rivality vždycky pomáhají. Vylepšujete se díky tomu, že vidíte tu rivalku, která je lepší. Navíc stylem hry jsou si podobné, můžou se navzájem inspirovat. A klidně se může stát, že na konci roku skončí jako jednička a dvojka světového tenisu. Obě mají tu šanci. Český tenis teď vypadá moc dobře.
Vy jste něco podobného zažívala s Chris Evertovou. Jak jste se snášely třeba ve Fed Cupu?
Když jsem hrála s Chris Evertovou Fed Cup, mohla jsem fandit jí, ona mně, na týden zapomenete, že jste rivalové. Vůbec mi to nevadilo. Naopak jsem to měla ráda. Pro Karolínu s Petrou je to také asi úleva, že mohou hrát spolu v týmu. Myslím, že to funguje tak, že jde cokoli stranou a vše se podřizuje týmu, aby vyhrál.
Karolína i Petra v poslední době hodně kladou důraz na kondici, je to trend světového tenisu?
Fyzička je důležitá, aby to s obranářkami vydržely, aby mohly běhat za každým balónem i ve třetím setu. Nejdůležitější je ale mít rychlost, dostat se co nejdřív k míči. Když u něj nejste včas, děláte chyby. Je vidět, že obě české holky si vylepšily pohyb, přestože pro ně, jak jsou vysoké, je těžší mít rychlost. Každý centimentr dělá rozdíl.
Karolína sice už byla světovou jedničkou, ale nemá ještě vyhraný grandslam. Jaký je recept na to, aby takový turnaj dorazila do konce?
Já to měla tak, že jsem všechny zápasy brala stejně. Jestli je to první kolo, nebo finále. Malý turnaj, nebo velký. Musíte to brát pořád vážně. Pro mě byl největší tlak se do toho finále dostat, pak už to bylo o tom, že se potkaly dvě nejlepší hráčky. Nemusíte se starat o to, co bude zítra, schovávat si energii, prostě člověk musí myslet jen na ten moment. Na další míč, na další gem. Asi v tom u ní bude hrát roli nějaká nervozita, ale čím častěji se do téhle situace dostane, tím lehčeji se s tím bude vyrovnávat. To zvládne. Nehledala bych v tom velkou vědu.
Zatímco dívky září, čeští muži se trápí, dokonce sestoupili z elitní skupiny Davis Cupu. Z toho už asi takovou radost nemáte, že?
Je pravda, že nová generace asi nepřišla, nevím teď o žádných českých mladících. Berdych hraje výborně, jenže ostatní kluci se vylepšili. Není to tím, že on hraje hůř, ale ostatní se zvedli. Je těžké se udržet ve špičce ve 32 letech.
Letošní finále Fed Cupu mezi Češkami a Amerikou vás ale musí těšit. Chystáte se do Prahy?
Možná dorazím. Bude to pro mě hodně emocionální. Budu hlavně fandit tenisu. Amerika bude mít určitě silný tým, uvidíme, jestli přijede Serena nebo Venus Williamsovy, ale i tak mají skvělé hráčky. Bude to svátek tenisu.
